SPOLEČNOST: Hrůzy lidské hlouposti ožívají

Oběšená Barbie a střílející Ken jako zastydlá protičeská propaganda

Tak se nám po veledílech "Vraždění po česku", "Vyhnání Berty Schirnich", "Bergersdorf" a velkofilmu "Habermannův mlýn", dílka tak pronacistického a tak protičeského, že je proti tomu nacistický film "Jud Süß" (žid Süss) z roku 1940 celek slabý odvar. Ostatně film "Jud Süß" byl obecně hodnocený jako "základní nacistické propagandistické filmové dílo" (režisér Veit Harlana). Film z roku 1940 byl vytvořen na popud nacistické vlády jako propagandistický koncept v boji proti "židům". Nacistická vláda nařídila, aby byl vytvořen a navržen podle historické události, ovšem jako antisemitské dílo, bez ohledu na skutečnosti. Film "Jud Süß" byl po válce zakázán, zatímco "svěží dílko" protičeské propagandy od Juraje Herze "Habermannův mlýn", vystavěný ideově jako již shora uvedená desinformační dílka, byl, pokud vím, ověnčen různými tuzemskými a zahraničními cenami. Házet špínu na Čechy je dnes výnosný byznys.

Poslední takové dílko je naprosto šílená výstava inscenovaných loutek Barbie a Kena, jako maňásků, na fotografiích jakéhosi – čtenáři prominou ten výraz - magora jménem Lukáše Houdka. Inzerované v LN jistou Juditou Matyášovou pod názvem Hrůzy odsunu ožívají. Oběšená Barbie a střílející Ken.

Dotyčná "umělecká výstava", jak ji novinářka uvádí, se jmenuje "Umění zabíjet". Na fotografiích jsou naaranžovány panenky Barbie a Ken, kdy Ken je vraždící a znásilňující Čech a Barbie je Nevinná Německá Oběť. Kvalita výstavy je na podobné úrovni, jako když nedávno jistá "umělkyně" rozvěsila po stěnách galerie svoje použité menstruační vložky a vydávala to za výpověď o "jsoucnu" ženy.

Dotyčný rádoby umělec nazval svoji výstavu "Umění zabíjet" zřejmě v domnění, že když byl režisér David Vondráček za svou propagandistickou, vylhanou agitku dobře odměněn "cenou" dotovanou landsmanšaftem, možná zbude i na něj. Vondráčkovo "dílo" "Vraždění po česku" nechala ČT přes odpor a protest historiků z Vojenského historického ústavu odvysílat s velkou upoutávkou. Vondráček v něm lživě vydával popravu Němců realizovanou Sovětskou armádou za český zločin. Hromadná poprava Němců byla sověty provedena jako odvetný akt za to, že byli po válce pražskými Němci, z domu, kde byli Němci internováni, zastřeleni tři rudoarmějci.

Pohřeb obětí německé střelby na rudoarmějce 9.5.1945 v Praze na Bořislavce

Za tuto lež pan Vondráček bezostyšně převzal sudetoněmeckou cenu. A navíc mu ČT pomohla vydat toto dílko i v tištěné podobě. Dokumentární fotografie zastřelených rudoarmějců a celé popravy Němců jsou přitom k dispozici. Co ale je po pravdě a skutečnosti, když jsou někde k mání za lži peníze a sláva, že?!

Výroky dotyčného jakoby-umělce stojí také za to. S hloupostí, u nás dnes vydávanou za "politickou korektnost", vykládá: "Ti, kteří byli za válečné zločiny zodpovědní, ale většinou v prvních poválečných dnech zmizeli do Německa, zatímco nevinné německé občany často ani nenapadlo, že jim hrozí nebezpečí. Proto také zůstali. Po vypuknutí vlny masových zabíjení (počet obětí je odhadován až na 30 000) dalších několik tisíc Němců spáchalo zejména z obavy z nadcházejících událostí sebevraždu."

Takže opakuji po tisící a prvé: Přečtete-li si výroky poválečných soudů, zdaleka neutekli všichni. Ti, co utekli a nebyli na útěku chráněni tajnou nacistickou, předem připravenou organizací "Stille Hilfe", byli vráceni. A nemizeli z Protektorátu v prvních poválečných dnech, ale už od dubna a začátku května 1945. Dotyčný umělec si o tom ani nic nepřečetl. Bláboly, že "nevinné německé občany ani nenapadlo, že jim hrozí nebezpečí", může říkat skutečně jen osoba buď hloupá, anebo záměrně lhavá.

Ono je to samozřejmě napadlo. Taky se mnozí pokusili. Jenže severní Moravu už obsadili Rusové, za Krušnými horami byla sovětská armáda a ta se s podivnými, odněkud utíkajícími osobami nepárala. Takže to nešlo. Na západě stáli Američani, kteří nejprve zatýkali každého, kdo mluvil německy a nebylo to dítě do věku osmi let. Se staršími mladíky, často příslušníky Hitlerjugend, měli svoje zkušenosti z bojů ve Francii a v Německu, a tak je buď poslali do vojenského zajateckého tábora, nebo je občas - při vzpomínce na zločiny, co tihle fanatičtí mladíci za války páchali - rovnou zastřelili.

Nejprve procházely alespoň "vetché stařenky", ovšem když Američané zjistili, že jde velice často o kované členky NSDAP, prostě vyhlásili, že každého, kdo se pokusí přejít, zastřelí. A to také dělali. Takže sudetští Němci a "národní hosté" – vsadím tisíc korun proti jedné, že ani aktivistický "umělec", ani redaktorka nevědí, co to označení znamená a kdo to byl, bylo jich něco mezi 700 000 a jedním a půl milionem! - se sami chytli do pasti, když věřili Hitlerovi, že Protektorát a Alpenfestung nikdy nepadnou.

Slova o masových zabíjeních jsou sprostou lží. Do počtů zemřelých jsou zahrnuti i zemřelí věkem a na nemoci. Znovu opakuji: 30 000 mrtvých by znamenalo buď třicet megahrobů po tisícovce mrtvol, anebo 300 hrobů se stovkou obětí. Nic takového se nikdy nenašlo.

Dotyčný lže, jak když tiskne. Prý postupoval podle "dokumentů" a "výpovědí" a hned uvede Postoloprty, kde existují jen dvě ověřené skutečnosti. Zaprvé hromadné hroby se 763 oběťmi, jejichž popravy žádný svědek neviděl (i když tam nějací Němci popraveni byli). Skutečně doložená je jen poprava tří členů Hitlerjugend. A zásadně se pokrytecky nehledají hroby obětí koncentráku v Postoloprtech pro "židovské míšence" (asi se předpokládá, že to byl rekreační tábor), ani hroby stovek nikdy nenalezených obětí z blízkého vojenského zajateckého tábora, kde Němci prokazatelně vraždili zajatce.

Pánovi jde prý o "otevření" diskuze. Poněkud si nevšiml, nebo spíš nechtěl všimnout, o těchto otázkách se vede odborná a i zaujatá politická diskuze již přes dvacet let. Pán je buď nevzdělanec, nebo lhář.

Pro ty, kteří by chtěli o té době něco vědět, doporučuji následující knihy: od německého historika Detleva Brandese "Sudetští Němci v nacistickém státě" a "Češi pod německým protektorátem". Ferdinand Seibt, německý historik a sudetský Němec, napsal knihu "Německo a Češi". Rakušan Alfred Payrlaitner pak knihu "Rakušané a Češi -svárlivé příbuzenství", Američan Goldhagen pak světově známou knihu "Hitlerovi ochotní katani" a tak dále a tak dále. V nich čtenář nalezne historická fakta. Společný česko-německo-rakouský sborník "Češi a Němci" pak shrnuje nedávnou solidní vědeckou diskuzi na toto téma. Spíše proněmecká je u nás vydaná obrovská třísvazková historická práce od von Arburga (učí na MU v Brně) "Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951". Takže znovu: Buď dotyčný lže, anebo je …co, to nechám na čtenářích.

Neuvěřitelné je, že tyto propagandistické lži převzaté od Landsmašaftu dotyčná kulturní novinářka nechá projít bez dotazu a nějakého komentáře a dokonce na této lži a poněkud odporném vyrábění si kariéry "aktivistů" na mrtvých dodá bulvární titulek.

P.S. Doporučuji shora uvedené knihy - byly u nás v posledních letech vydány v češtině – i některým zahraničním autorům NP zajímajícím se o tyto otázky. Doporučovat je jistým "diskutérům" pod články a "aktivistům" je zbytečné. Ty pravda nezajímá.

********************************************************************************************