Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Akademické svobody a touha po zaměstnání v ČEZ

2.3.2012

Řízením osudu zveřejnila média v první den akademického Týdne neklidu výsledky průzkumu nejžádanějších zaměstnavatelů mezi studenty českých vysokých škol. Ve speciální kategorii "Jasná volba" zvítězila společnost ČEZ. Kouzlo nechtěného je v tomto případě dokonalé. Jen stěží by nějaký "neklidokaz" přišel na lepší způsob diskreditace studentských obav o akademickou svobodu.

Dle tiskové zprávy České studentské unie cenu ve speciální kategorii "Jasná volba" vyhrála společnost ČEZ, která získala absolutně nejvíce hlasů od vysokoškoláků bez ohledu na obor studia. Unie prováděla průzkum mezi 7 955 studenty českých vysokých škol (viz).

Tento výsledek považuji za pozoruhodný. V aktuální mocenské struktuře v České republice jej lze přirovnat zhruba k tomu, kdyby v podobné anketě konané v ČSSR před Listopadem 89 uvedla většina vysokoškoláků, že by po absolutoriu nejraději chtěla pracovat pro ÚV KSČ.

Vtírá se otázka, k čemu že vlastně jsou ony akademické svobody, o něž se vede tak prudký společenský spor. Podle standardních výkladů (viz např. zde) by bádání a výuka osvobozené od politických a jiných tlaků měly zajistit co největší pokrok v poznání a tedy přinést společnosti dlouhodobý prospěch. Na úrovni jedince – studenta by výuka osvobozená od tlaků převažujícího společenského konsenzu, politické korektnosti, či ekonomických zájmů snad mohla přispět k vytvoření informovaně kritického postoje ke světu a jeho autoritám, a konec konců by tedy mohla pomoci formovat charakter v posledním období, kdy je člověk ještě relativně otevřenou bytostí.

Každým rokem si 17. listopadu připomínáme, že nacistická okupační moc se akademicky svobodného prostředí bála natolik, že vysoké školy na území Protektorátu jednoduše zrušila. Komunistická moc se sice formálně k něčemu podobnému neuchýlila, ale kolektivní lobotomie, kterou v některých akademických oborech provedla, nezůstala z věcného hlediska za nacistickým řešením příliš pozadu.

Výsledky průzkumu České studentské unie napovídají, že stávající mocenské struktury se k tak hrubým krokům uchylovat nemusejí. Akademicky svobodně vzdělaní studenti se jednoduše nechají koupit. A budou-li v zaměstnání správně uplatňovat znalosti a hodnoty získané při studiu, dostanou se časem třeba i na podnikový zájezd do Monte Argentaria.

K neklidu zjevně není důvod.

Převzato z Richter.blog.ihned.cz se souhlasem autora



zpět na článek