Občanům nelze bránit v návratu do vlasti – bez výjimky
Je třeba hned v zárodku uvést na pravou míru jeden nesprávný výrok stávajícího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby příliš nezakořenil: Rychetský v bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl: „ … V jednom okamžiku (vláda) zavřela hranice a nikdo nesměl vycestovat z České republiky. Tak to je absolutně protiústavní. Vláda může v té krizové situaci zavřít hranice, ale pro návrat nebo pro příjezd do země. Ale my máme v ústavě, z důvodů, které si jenom starší lidé pamatují, na ten totalitní režim, my máme výslovné ustanovení, že nikomu nelze bránit v tom, aby tuto zemi opustil … . “ 1)
Zatímco média omílají tu část, že je protiústavní bránit lidem vycestovat (ne, není, viz níže), vůbec nikdo se nepozastavil nad tou pasáží, kterou jsem zvýraznil, totiž že předseda Ústavního soudu bere jako naprostou samozřejmost, že lze zavřít hranice směrem dovnitř – a pokud to vůbec nikoho netrklo, zřejmě si to nemyslí jen předseda Ústavního soudu.
Jenže tak to není – zatímco o protiústavnosti zákazu vycestování lze polemizovat, bránit někomu v návratu do vlasti je protiústavní zcela bez diskuze.
Čl. 14
(1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.
(2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit.
(3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.
(4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.
(5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem.
(Slováci toto ustanovení převzali beze změn do čl. 23 své Ústavy z roku 1992)
Totalitní moc před rokem 1990 bránila lidem vycestovat – Státní bezpečnost se postarala, aby ti nespolehliví nedostali povolení k výjezdu, a pohraničníci zastřelili na hranicích každého, kdo se pokusil dostat bez povolení přes ostnaté dráty – to jsou zjevně ty zvláštní historické důvody zmíněné Rychetským.
V přímé reakci na tyto praktiky marxistického režimu bylo v roce 1991 do Listiny základních práv a svobod2) zařazeno i ustanovení, které v cizích ústavách moc nenajdeme, a to právo vycestovat – je obsaženo v čl. 14 odst. 1 a zejména odst. 2 Listiny:
„(1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.
(2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit.“
Odstavec 1 je standardním, obecným ustanovením, jehož obdobu mají s výjimkou Severní Koreje a podobných destinací snad úplně všude, právo obsažené v odstavci 2 je specialita, derivát, říkejme mu třeba „právo na emigraci“.
Na tyto dva odstavce navazují výjimky stanovené ve třetím odstavci článku 14:
„(3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.“
Můžeme se bavit o tom, zda pandemie, její tehdejší rozsah a rizika s ní spojená byly dostatečným důvodem pro dočasné úplné uzavření hranic pro vycestování z důvodu „ochrany zdraví“ a z důvodu „ochrany práv a svobod druhých“. Na váhu by při korektním posouzení jistě padlo i to, že odstavec 2 míří zejména na dlouhodobé opuštění země (tj. emigraci, viz jeho historický kontext) a ne na krátkodobou rekreaci – proto by měl být úspěšný stěžovatel, který by se jarnímu uzavření hranic bránil tvrzením, že chce Českou republiku opustit natrvalo a nehodlá se do ní v dohledné době vůbec vrátit. V každém případě ta možnost – zavřít hranice pro cestu ven – obecně existuje a sama o sobě není protiústavní, o protiústavnosti se lze bavit jen v jednotlivých, konkrétních případech. Stejně tak by uspěl cizinec vracející se z výletu domů (ostatně, cizinců se jarní zákaz vycestovat, pokud vím, vůbec netýkal, logicky).
Ale vraťme se ke Státní bezpečnosti. Držet lidi uvnitř za ostnatými dráty jak zvířata v ZOO, to bylo jen pro „obyčejné“ lidi. Vůči těm zvlášť nebezpečným měli marxisté ještě další vychytávku – ty k emigraci naopak tlačili, aby od nich byl pokoj a nenakazili druhé svými nežádoucími myšlenkami. Zejména za normalizace, kdy marxisté začínali rezignovat a žít z podstaty, to byla stále běžnější praktika – k emigraci StB údajně donutila až 300, tj. 15 % všech signatářů Charty 77.3)
Proto bylo do Listiny zařazeno nejen právo na emigraci, ale také právo na návrat do vlasti – to je druhá typicky česká specialita a je obsažena v čl. 14 odst. 4 Listiny:
„(4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.“
Žádnou výjimku z tohoto ustanovení Listina základních práv a svobod nezná – viz text v rámečku. Kdyby ústavodárce chtěl, aby se výjimky vztahovaly i na právo na návrat, pak by prohodil odstavce 3 a 4, ale neudělal to a je to logické: právo na návrat je projev užšího vztahu mezi občanem a jeho státem, je to ústavní vyjádření principu, že tady jsou občané České republiky doma a nikdo je nemůže odtud vyhazovat ani jim bránit se sem, domů vrátit a fakticky je tak vylučovat ze společenství občanů této země. Proto se v odstavci 4 píše (pouze) o občanech, zatímco v odstavcích 1 a 2 se píše o „každém“, tj. právo vycestovat je pro každého, i pro cizince, zatímco právo se sem vrátit jen pro „naše lidi“, jen pro „my“. Není důvod stanovit z toho výjimky, neexistují z toho výjimky a během jarních omezení také nikdy nikoho ve vládě (doufám) nenapadlo bránit lidem v návratu do vlasti – do karantény mohou jít i na svém území hned po návratu. Právě toto implicitní vlastenectví čtvrtého odstavce je důvodem, proč všichni přátelé světů bez hranic a míchání všech se všemi a nepřátelé různých členění na „my“ a „oni“ toto ustanovení Listiny z duše nenávidí a snaží se je nevidět.
Osobně považuji právo na návrat za mnohem významnější, než právo na odchod, protože pouze právo na návrat v sobě implikuje též naše právo na domov.
1) Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3233632-omezeni-svobody-pohybu-a-podnikani-brutalne-zasahlo-do-lidskych-prav-rika-rychetsky (čas 25:50 - 26:25)