Ať už si zapnete televizi kdykoli, můžete si být jisti, že během maximálně několika desítek minut na vás zaútočí reklama na nějakou neuvěřitelně výhodnou nebankovní půjčku.
„Půjčíme Vám bez prověřování na cokoli, peníze budete mít k dispozici v několika minutách a ještě Vám odpustíme nejméně jednu splátku!“
No, neber to, když je vše tak snadné a výhodné.
A právě ta úžasná „snadnost, rychlost a výhodnost“ těchto půjček se mi jeví jako krajně podezřelá. Prostě v tom něco musí být. Copak je možné někomu, koho skutečně dobře neznáte a o jehož schopnostech úvěr splácet se podrobně a objektivně nepřesvědčíte, poslat na jeho účet peníze v řádu desetitisíců?
Většina bank si své potenciální dlužníky pečlivě prověřuje, ale i jim se určité procento klientů z různých důvodů dostane se splátkami do prodlení. Jak vysoké to procento asi bude u těch dlužníků důkladně neprověřených? Podle mne mnohonásobné.
Kdybych se takto neodpovědně choval jako fyzická osoba, velmi brzo bych byl nejen bez peněz, ale i bez naděje získat ty půjčené peníze v nějaké přiměřeně krátké době zpět. A to i kdyby se mi podařilo na všechny dlužníky u soudu zajistit exekuční příkazy.
Vzhledem k tomu, že inkriminovaní nebankovní „půjčovatelé“ nejenže nekrachují, ale prostřednictvím relativně drahé televizní reklamy své služby stále agresivně nabízejí, musejí znát způsob, jak se ke svým penězům včetně úroků snadno a rychle dostat.
Pokud přímo nenajímají gangstery lámající dlužníkům pro výstrahu ruce, musí být jejich postup legální. Možná nemorální, ale v souladu s naším, bohužel značně nedokonalým právem.
Jako jediné logické vysvětlení stálé existence nekrachujících a z hlediska úhlu pohledu obyčejného člověka zdánlivě nezodpovědně peníze půjčujícím firmám, je jejich velmi těsné napojení na soudní exekutory. Dokonce si dovedu představit, že „půjčovatelé“ mají přímý zájem na co největším počtu neplatičů.
Nebankovní úvěrové společnosti mohou být svým způsobem „smluvním dodavatelem lukrativních zákazníků“ pro soudní exekutory, kteří již mají systém a páky, jak z dlužníků ty peníze včetně úroků dostat. Aby se však příslušný dohodnutý finanční a majetkový podíl z výnosů exekucí a často zmanipulovaných aukcí dostal k těm, kteří peníze půjčují a na tomto procesu vydělávají, musejí být vztahy mezi „půjčovateli“ a exekutory pravděpodobně neveřejně smluvně upraveny. Podobnému jednání se obvykle říká KOMPLOT. Nemusí to však být vždy. Zejména když jsou obě strany majetkově či lidsky těsně provázány.
Je z toho nějaká cesta ven? Ano, vcelku jednoduchá. To by ale soudci vydávající exekuční příkazy museli po navrhovateli exekuce požadovat věrohodný doklad o pečlivém prověření solventnosti žadatele o úvěr. Bez něj by neměl být příkaz k soudní exekuci majetku dlužníka vydán.
Určitě to ale nepůjde, protože exekutoři a úvěrové firmy jsou častými sponzory politických stran, a ty je nutno si „pěstovat a chránit“.