Kdo má právo na život, má právo i na (dobrovolnou) smrt
Parlamentní volby doslova tlučou na dveře. Je smutné, že se smrskávají na téma Babiš vs. AntiBabiš. A de facto se neřeší žádné hodnotové politické otázky.
Je asi už zbytečné se rozčilovat, že drtivá většina (zejména opozičních) volebních koalic, stran a hnutí kolovrátkově slibuje vše, a to nejradši současně – například že přidá lékařům, sestrám, hasičům i důchodcům a zároveň že sníží zadlužení našeho státu.
Jako právníka a občana mne mrzí, že se v předvolebním diskurzu zcela zapomíná na téma eutanazie, tedy dobré smrti. Můžeme ji volně definovat jako úmyslné ukončení života člověka někým jiným než člověkem samotným, a to na jeho vlastní žádost.
In medias res: Předkládám argumenty, proč bychom měli začít seriózně uvažovat o zavedení možnosti eutanazie.
Eutanazie především dává svobodnou možnost volby mezi opravdu silným a vážným utrpením a milosrdnou smrtí. Samozřejmě člověk zdravý a mladý si řekne, že vše se dá vybojovat, nicméně po staletí nastávají v lidských příbězích okamžiky, kdy již utrpení a bezmoc značně překročí pomyslný Rubikon. Kdy již není cesty zpět k alespoň trochu důstojnému a snesitelnému životu.
Nezapomínejme dále na aspekt náboženský. V Česku je formálně cca třicet procent věřících osob, z nichž navíc mnohé reálně v Boha či bohy nevěří, ale spíše jsou v nějakém náboženském společenství či církvi například z rodinných důvodů nebo si chtějí budovat a posilovat sociální kontakty. Pozor, autor to nijak neodsuzuje, rozhodně je lepší využívat určité „svébytné náboženské psychoterapie“ než řešit životní svízele třeba drogami či alkoholem.
Avšak to hlavní, i kdyby všech třicet procent věřících osob z náboženských důvodů odmítalo eutanazii, dává jim to právo držet v šachu většinový zbytek společnosti? Navíc například řadě protestantů, co vím z osobní zkušenosti, idea eutanazie nijak zásadněji nevadí.
A propos, dodala již některá z církví hodnověrný důkaz, že osoba, která podstoupila „milosrdnou smrt“, ztratila nárok na posmrtný život v ráji?
Resumé – mám za to, že v odůvodněných (zcela mezních) a předvídatelných případech by eutanazie v Česku měla být zákonem povolena. Samozřejmě pod velmi silným preventivním, dále průběžným tak i následným dohledem ze strany veřejné správy.
Anebo by se o ní alespoň již měla začít vést hlubší celospolečenská diskuze. Ergo kladívko, kdy jindy ji započít než nyní před volbami?
Autor je právník a VŠ učitel, kandidát č. 26 za ČSSD do PSP v JMK
V modifikované podobě vyšlo dne 1.10.2021 v MfD