Informaci, že Československo by mělo být zničeno, jsme slýchali již od doby jeho vzniku, a to prakticky hlavně ze dvou směrů – z Německa a Maďarska. Čtenáři NP ale i jiných českých novin jistě vědí, že titulek článku ukazuje na někoho jiného, ne na Porcia Cata, ale na českého politologa Bohumila Doležala. Cato prý končil touto svojí slavnou větou jakýkoliv svůj projev v římském Senátu, ať mluvil o čemkoliv. Také pan Doležal, ať se vyjadřuje k čemukoliv, k politické situaci či k úrodě brambor, vždy důkladně osvětlí ze všech stran, proč byl Beneš větší zločinec než Hitler a Henlein dohromady a že zločiny nacistů jsou jen drobnou episodou dějin proti genocidě páchané československými zločinci na nevinném sudetoněmeckém národě. A že Československo bylo po právu zničeno – dokonce za účasti a přispění Němců dvakrát - a že teď je na čase si to za jejich hříchy vyřídit s pozůstalými Čechy.
Protože se příliš nedává prostoru a v tzv. seriozních novinách už vůbec ne kritice pana Doležala a jeho názorů, troufá si dotyčný stále a stále více přebírat a veřejně hlásat myšlenky, jejichž nositelem byli hlavně Hitler a Henlein, a to včetně patologické nenávisti k demokratickému a jistěže ne bezchybnému politikovi Edvardu Benešovi, které však nejsou mrtvé ani v dnešním Německu. Dle oficielního průzkumu provedeného v BRD si ještě 25% Němců myslí, že by nebylo špatné, kdyby se vrátily hitlerovské pořádky. V sedmdesátých letech si to myslelo ještě více než 50% Němců.
Dá se říci dalším vrcholem této Doležalovy salámové taktiky šíření určité ideologie, kdy se vždy, pokud to projde, přidá nějaký útok, byl článek v LN dne 27. 5. 2008 s titulkem Uznání Kosova? Ano!
Otázka Kosova je zde vzata pouze jako záminka pro další útok na Česko i Slovensko a také na další demokratické země. A hlavně na hlásání teze, že když vláda ČR uznala samostatnost Kosova, mělo by se revidovat i vytvoření Československa a hlavně odsunutí sudetských Němců. Jde tak daleko, že tvrdí, že Kosovo neuznaly pouze státy „proslulé svým problematickým chováním k národnostním menšinám“, kam zahrnuje také Španělsko.
Dále v článku označuje ideu vzniku Československa včetně zahrnutí menšin žijících na jeho historickém území za ideu „malých loupežníků z roku 1918„ a „vyhnání Němců z ČSR„ bylo prý stejně „krvavě nespravedlivé jako na Balkáně“.
Obloukem se tak dostane k úvodu svého článku, kde tvrdí, že „neexistuje důvod, proč by území, v němž žije skoro 90 procent obyvatelstva etnicky odlišného (a toto společenství se považuje za politické společenství) mělo být jeho součástí.“ Pan Doležal by zřejmě nejraději rozdělil Švýcarsko, odtrhl Jižní Tyroly, část Dánska a Belgie (všude tam žijí německy mluvící menšiny) a také by rád vytvořil Katalánsko atd. atd.
Protože prakticky všude dále v článku mluví o sudetských Němcích a jejich konfliktu s Čechy, je jasné, že pan Doležal zastává politická stanoviska, která jdou daleko i za oficielní dnešní stanoviska landsmanšaftu, který chce jen „právo na návrat do vlasti“ a „autonomii“.
Pan Doležal říká nahlas to, co říkal Hitler. Československo nemělo nárok na existenci ve svých historických hranicích Českého království. Ani Česká republika je nemá. V praxi by pak evidentně ponechal Čechům dočasně tu část, která byla pod vládou Říše vytvořena jako Protektorát. Sudetští Němci mají právo na svůj stát, byli vyhnáni neprávem, chtějí zpět a ČR je povinna to zajistit, aby mohla být uznána jako „civilizovaná„. A až to bude, pak další dění už bude jen pokračovat jako následek následků.
Tady je v praxi vidět, co svým rozhodnutím provedla Topolánkova vláda, která z důvodů, které nejsou dodnes příliš jasné, Kosovo uznala. Úloha pana ministra Schwarzenberga prý byla při schvalování rozhodující. Muž, který se těší neobyčejné oblibě, tak pomohl na světlo džinovi z láhve. A zpětně posvětil obavy Václava Klause z jeho jmenování.
Pan Doležal, mimořádně publicisticky činný a obratný komentátor, pomalu odkrývá karty o tom, co si myslí a za koho hovoří. Podle hesla, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou, masíruje české čtenáře českou vinou a sudetoněmeckou nevinou a podle reakcí na moje články na NP u části čtenářů (hlavně mladých a nebo žijících na území BRD) celkem úspěšně.
NP je jedna věc, Lidové noviny druhá. Takže pokud LN dají jeho článek, v kterém napadá vznik našeho státu, vyhlašuje požadavky, které si netroufnou nahlas říci ani sudeťáci sami, na hlavní stránku komentářů, kam vydavatel a redakce umístňují základní stanoviska, je něco špatně.
Buď editor vůbec nechápe, o čem pan Doležal píše, anebo to chápe naopak až moc dobře. To však potom nahrává oné známé spiklenecké teorii, že LN a MfD koupil pasovský vydavatelský dům jako ideologický nástroj pro propagaci sudetoněmeckých myšlenek a jejich „zoficielnění“ mezi obyvateli ČR.
Stokrát opakovaná lež se nikdy nestane pravdou. I když ji prohlašuje obratný stylista Doležal. Milionkrát může tvrdit, že neexistuje „příčina a následek“, čímž se vždy ohání při tom, když mu někdo připomene, že Německo obsadilo a zlikvidovalo Československo. A že nejprve Německo a jeho exekutiva vraždilo čs. obyvatele, že nejprve sudetští Němci podlehli houfně nacismu a zůčastnili se často nadšeně nejhorších zvěrstev, a až pak to vše působilo a přispělo k násilné a divoké reakci Čechů (ostatně tak jako prakticky ve všech osvobozených státech). Může kroutit slovy, jak chce. Stejně nebude mít pravdu. Ani kdyby mátl všechny tím, že totéž prý tvrdí jen komunisté a čeští agresivní nacionalisté.
Pravda je ta, že příčina vždy předchází následek, a každý z nás osobně, ale i kolektivně každá národnostní a politická skupina jsou zodpovědní za své činy.
Nejsem přítelem jakékoliv cenzury. Budu dále psát do NP, i když tam bude psát pan Doležal. Jen bych chtěl poprosit vedení LN, aby zvážili, co otisknou jako „svůj“ názor na hlavní straně, a zda by nebylo lepší, aby zabránili opakovanému tvrzení, že jsou jen skrytou pobočkou nakladatelství, které ve skutečnosti ovládá politická skupina, která je v zásadě protičeská a touží po stavu, kdy tzv. Sudetengau byla součástí něměcké Říše. Třeba zda by nedali, jako před rokem či dvěma i zaznít opačným názorům. A nesouhlasné hlasy uveřejňovat nejen jako nepodstatné „dopisy čtenářů“.
Domnívá se tedy pan Doležal, jak jsem pochopil z jeho článku, že řešením česko-německých problémů je vytvoření Sudetoněmeckého státu? Na základě vytvoření Kosova? Ostatně obávám se, jak znám dějiny Balkánu, že uznání Kosova, toho neživotaschopného státu plného bídy, drog, násilí a neevropské kultury, byla jedna z největších chyb, kterou jsme jako stát za poledních dvacet let udělali. A ta část sudetských Němců, která stále sní o krásných časech Třetí říše, nám to dá – a možná už tímhle článkem dává - najevo.
Cato nakonec prosadil svou. Kartágo bylo zničeno. Ke škodě Říma. Doležal nenavrhuje nic míň a nic víc, než zničení státu, který tady je už více než tisíc let. Alespoň to tvrdí, když porovnává Kosovo a Sudety.