POČASÍ: Poručíme informacím o větru a dešti

Laik by řekl, že máme pravicovou liberální vládu. Tedy hodnotově pluralitní a plédující pro otevřenou soutěži. Nějak se dá pochopit, že se uzavírají liberální myšlenkové kohouty tam, kde nejsou peníze, proto například přicházejí navrhovaná zvyšování daní a poplatků. Leckde však vidíme nesystémová omezení svobody úplně zbytečně.

Zde svobody informací o životním prostředí.

Ale pěkně popořadě. Vlivné Ministerstvo životního prostředí aktuálně navrhuje nový zákon – o zabezpečení hydrometeorologické služby a o změně souvisejících zákonů.

Nejenom, že jde o další právní předpis nadbytečně zaplevelující náš právní řád, kde zůstaly Fialovy a Blažkovy dlouholeté sliby o „tenké legislativě“ , ale především přináší (hlavně v ustanovení § 6) nebezpečné omezení svobody informací. A patrně je i v rozporu s unijním právem.

Předmětný zákon mj. stanoví, že Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je jedinou oprávněnou autoritou k poskytování a závazné interpretaci hydrometeorologických údajů.

Zákon tedy nebývale posiluje pozici státního ČHMÚ, de facto autoritativně deklaruje, že pouze a jen ČHMÚ má jedinou pravdu na počasí (meteo výstrahy). Nejde o to, že omezí soukromé firmy (např. Meteopress) ale také prestižní eurounijní agenturu Copernicus, nejen lidem z oboru známá svými vysoce erudovanými evropskými předpovědi počasí. A rovněž paradoxně podváže činnost i českých výzkumných organizací, dokonce i Akademii věd.

Co naopak v návrhu zákona absentuje je úprava odpovědnosti zamýšleného monopolního ČHMÚ za špatné předpovědi a výstrahy. Jistě obecná úprava náhrady škod je v občanském zákoníku, nicméně pokud zákonodárce má potřebu upravovat speciálně práva nějakého subjektu, měl by pamatovat i na jeho povinnosti. Nelze být obutá a neobutá současně.

Člověk nemusí být zrovna politikem či parlamentním lobbistou, aby mu bylo jasné, jak se návrh na piedestalové postavení ČHMÚ do zákona dostal. Odpověď je jasná – jeho zřizovatelem je právě ministerstvo životního prostředí.

Možná jsme svědky případu, opakovaně kritizovaného jak v právní teorii tak minulými i dnešními ústavními soudci, že někdo píše zákon vlastně sám pro sebe. Snad se čeští poslanci nenechají ukolébat, a takhle kontroverzní norma jim v rámci balíků předpisů neproklouzne.

Právo na informace je ústavním právem, a týká se i informací o počasí. Ostatně nejen vzhledem ke klimatické změně jejich cena roste a ještě více poroste.

Navíc zamýšlené extrémní posílení postavení ČHMÚ nepřímo škodí i samotnému ústavu. Jak známo, kde není konkurence, tam se začíná dříve či později „lajdačit“, to věděl už Tomáš Baťa.

Sečteno - Snad jsou již pryč doby, kdy platilo: poručíme větru dešti, v tomto případě poručíme zákonem informacím o větru a dešti.

Psáno pro Lidové noviny