Válka na Ukrajině vynesla nechtěně na světlo smutnou realitu náhradních matek, jež na tam (jako v jedné z několika zemí) fungují legálně. A stejně tak se na světlo dostává falešnost a pokřivenost „mediálního pokrytí“ mnoha těchto případů, válečnou situací nečekaně zkomplikovaných, kdy mediální pobouření zaznívá nikoliv nad samotným obchodem s dětmi, jako spíše nad tím, že „objednavatelům“ je upřena možnost „odebrat“ zaplacené zboží. O to více vyráží dech příběh malé Bridget, který se probojoval až do mainstreamového zpravodajství západních médií a na který v Česku upozornila Aliance pro rodinu…
Dítě jako neúspěšný produkt
Bridget je šestiletá ukrajinská dívka, těžce postižená z důvodu prenatálních komplikací v děloze náhradní matky a předčasným porodem. Její dvojče, bratr, zemřel při narození a třetí dítě bylo na počátku těhotenství uměle potraceno. Tyto tři životy byly počaty prostřednictvím náhradního mateřství. Dva životy předčasně vyhasly a ten třetí, který přežil, byl odmítnut rodiči, co utratili spoustu peněz ve snaze získat dítě. Jejich kontroverzní případ se objevil v médiích na základě reportáže australského novináře, který otevřel Pandořinu skříňku o skrytém světě takzvaných „neúspěšných produktů“ náhradního mateřství.
All-inclusive Standard
Bridgetin život začal způsobem, který se měl ubírat jasným směrem: dokonalé dítě ve správný čas. Deník Spiegel popisuje, jak se Bridget vlastně „stala“. Surogátní služby na Ukrajině v současnosti nabízí čtrnáct společností. Vedoucí společností na trhu náhradního mateřství je BioTexCom. Bridgetini rodiče si vybrali její balíček „All Inclusive Standard“, který zahrnuje dárkyni vajíček z „dynamické“ databáze, neomezený počet pokusů o inseminaci u surogátní matky (na webu píší: „Zkoušíme tak dlouho, dokud nebudete mít miminko“) a nadstandardní hotelový pokoj. Balíček stál 29 900 eur. S náhradní matkou se setkat nechtěli.
Scénář se ovšem zkomplikoval a odhalil portréty dvou typů lidí. Těch, co se nechají proměnit neočekávaným, a těch, kteří žijí v otroctví svých snů. Američtí manželé, kteří si náhradní matku z Ukrajiny zaplatili, své čerstvě narozené dítě podmítli. Nesplňovala jejich očekávání. Nyní si holčičku jiná nová adoptivní rodina přivezla domů.
Oběti války
Válečná fronta na Donbase vře už roky, ale dochází i k dalším konfliktům, které způsobují oběti i bez tanků a dronů. I když nejsou zřejmí dva protivníci, válku určitě poznáte podle jejích obětí. To platí i pro náhradní mateřství. Můžete použít tisíc eufemismů, ale faktem zůstává, že na bojišti zůstávají oběti. Oběti jako Bridget. Narodila se v Záporoží, městě neznámém většině světa, dokud se díky ruské invazi nestalo klíčovým kvůli strategické roli tamní jaderné elektrárny.
Bridget odmítnutá, Bridget přijatá
Na začátku dubna informoval deník Der Spiegel International o povzbudivém vývoji příběhu. Americká rodina požádala o adopci malé Bridget. Philip a Kristie Gravesovi, rodiče čtyř dětí, se kterými žijí ve státě Maryland. Jedna z jejich dcer, původem z Arménie a narozená s rozštěpem páteře, úplně změnila jejich životy. Dodala jim odvahu k tomu, aby si adoptovali další hendikepované dítě.
Italský deník Il Messaggero uvádí, že Gravesovi se o příběhu Bridget dozvěděli prostřednictvím webových stránek Reece’s Rainbow, americké nadace, která se věnuje podpoře adopcí dětí se speciálními potřebami včetně tělesně postižených. Tam si přečetli i její diagnózu: „Spastická paraplegie. Nespecifikovaná mentální deprivace. Vrozené ortopedické vady. Vrozená malformace papily. Podvýživa. Zácpa.“ Pak ale uviděli její fotku a hned věděli, že je to jejich dcera. Přivést Bridget domů do USA však nebylo vůbec snadné.
Na rozdíl od jiných zemí, které náhradní mateřství omezují nebo zakazují, jsou na Ukrajině zamýšlení rodiče dítěte považováni za biologické rodiče od okamžiku početí a v rodném listě bývají výslovně uvedeni jako biologičtí rodiče bez jakékoli zmínky o náhradní matce. Zřeknutí se dítěte rodičovským párem ukrajinské úřady odmítly uznat a zároveň dítě nemělo ukrajinské občanství. A tak Bridget zůstala sama v ukrajinském dětském domově, v bombardované části země.
Střípky dobra uprostřed války
Bridget však během svých šesti let života nebyla úplně opuštěná. Dětská sestra s jasně zrzavými vlasy Marina Boyko, vrchní sestra v nemocnici, kde Bridget strávila první tři roky svého života, jí pomáhala a připravovala také její nové rodiče. Vysvětlovala jim nejen to, co má Bridget ráda, ale také to, co potřebuje. Například speciální brýle, které není schopen vyrobit žádný optometrista v Záporoží. Marina Boyko nikdy neplánovala pečovat o Bridget tak dlouho, ale tváří v tvář opuštěnému novorozenci v nouzi, v pomoci pokračovala. Poté, co Bridget odešla do dětského domova, ji Marina pravidelně navštěvovala, kupovala jí oblečení, ovoce, stříbrné náušnice a před ruskou invazí ji několikrát vzala na delfinoterapii do nejlepší rehabilitační kliniky na Ukrajině…
Americkým rodičům, kteří společnosti BioTexCom bohatě zaplatili za služby ukrajinské náhradní matky, bylo při Bridgetině narození řečeno, že dítě má zdravotní postižení a další zdravotní problémy. Povolili lékařům zastavit veškerou léčbu, aby holčičce zajistili „milosrdnou“ smrt. Malá Bridget se ale nevzdala. A když Marina Boyko po letech opakovaně oslovila rodičovský pár, který utratil asi 30 000 dolarů za dceru, aby jim ukázala, jak daleko Bridget došla, ignorovali veškerou komunikaci.
Příběh malé Bridget ukazuje střípky dobra uprostřed války. Média přinesla i pohnuté podrobnosti ze života náhradní matky, které bylo 22 let, když předčasně porodila malou Bridget. Matka zůstala s Bridget v nemocnici téměř pět měsíců, do doby, než byla holčička převezena na oddělení Mariny Boyko. Spala s Bridget ve stejné místnosti, krmila ji a podle nemocničních záznamů jí kupovala kortexin, nebufluxon, injekce a vitamín D. Pozvala dokonce kněze a nechala Bridget pokřtít jménem Maria. Byla to skutečná mateřská gesta. Její manžel si bohužel nepřál přijmout další dítě, měli v té době již dvě vlastní, avšak Bůh má své vlastní cesty. A tak se rodina Gravesových vrátila z Ukrajiny s malou Bridget v náručí.