Neviditelný pes

MICHELIN: Luxusní obědy za cizí peníze – Já to tedy (ne)beru, šéfe...!

14.7.2023

Představte si, že by Vám někdo ukradl v tramvaji nebo metru peněženku,
a kdybyste ho za týden náhodou potkali, tak by se Vám nejen neomluvil,
ani peněženku nevrátil, ale ještě by se Vám vysmál, že jste nikdy nejedli mušle sv. Jakuba, humry a langusty, na kterých si pošmákl za Vaše těžce vydělané peníze v exklusivní restauraci. Absurdní, že?

Podobnou situaci připomíná mediální aktivita některých vlivných českých podnikatelů v pohostinství, kteří se snaží přesvědčit vládu, že je nutné, aby mimo jiné zadotovala průvodce po luxusních restauračních zařízeních. Žádají o schválení úhrady příspěvku pro vyhlášený průvodce Michelin Guide za Českou republiku. Má údajně jít až o 52 milionů korun (za pět let, včetně DPH).

A pravicová vláda, jinak brojící proti dotacím, jim to 12. 7. 2023 skutečně schválila. Chucpe!

Já na bráchu…
Jak trefně konstatoval dlouholetý publicista Petr Honzejk - Češi jsou zpravidla velmi radikálně proti všemožným státním dotacím, subvencím a podporám, s drobnou výjimkou těch, které jdou k nim a jejich kamarádům.

Popsaný princip sedí samozřejmě nejen na gastro-podnikání.
Kdo se seznámil s diskuzemi k tomuto tématu, musela ho zarazit jedna věc - hlavním argumentem zastánců předmětné dotace pro labužnického průvodce bylo otřepané - jen jim to rychle dejme, z eráru se platí větší koniny. Samozřejmě nechybí ani šachmat belzebubem Andrejem Babišem- ten bere miliardy dotací, co je to pak pár korun subvencí pro nějaké, byť dražší restaurace. Trochu to připomíná chlapíka, kterého chytili při krádeži láhve rumu (pardon dnes Tuzemáku) v supermarketu, který se hájí tím, že ti nahoře si přece nakradli deseti-milióny, tak co ho pronásledují kvůli stokoruně.

Poměrně zábavná je i argumentace že státní peníze pro Michelin Guide nebudou prý dotace, ale investice - vše je kouzelně ukryto v jazyce. Trochu to připomíná středověkou obhajobu: vrah poškozenou nezabil, jen ji zkrátil život pozemský a urychlil nástup na výkon života posmrtného.

Když chudí dotují bohaté

Nicméně musí zde důrazně zaznít to hlavní, pokud se dnes v Česku šetří na všem, včetně starobních a invalidních důchodců, a mají se dokonce kvůli špatné kondici veřejných financí zvyšovat daně, tak dotace pro gastro- bedekr, byť sebe nafintěnější je morálně zcela neobhajitelná. Jestliže je Fialova vláda alespoň trochu ideově konzistentní, tak takové dotaci, i přes nátlak předních populárních šéf-kuchařů musí říct jasné NE! Dost na tom, že chce v rozporu se svými předešlými sliby nám všem zvedat daně.

Za nadobro eticky zvrhlé ovšem nutno pokládat výsměch některých kavárenských elit, že „lopaty, s ponožkami v sandálech“ nikdy v takovém oceňovaném podniku nebyly a proto nerozumí vysoké gastronomii.

Avšak aby se z jejich daní platil průvodce po těchto hogo fogo lokálech, na to je jim spodních deset milionů pojídačů turistického salámu, hranolek a smaženého sýru asi dobrých.

Ano šéfe, zaplaťte si to sami

Jak by neřekl Zdeněk Pohlreich, protože je také jedním z podněcovatelů petice za vládní dotaci pro Michelin Guide – viděl jsem hada se smát, žábu bušit pěstí do skály, koně zvracet v barvách francouzský trikolóry, dokonce jsem viděl i stíhačku couvat, ale aby chudí dotovali jídlo bohatým, to už je vážně konec.

Na závěr si můžeme volně zanotovat s nebožtíkem Jiřím Šlitrem: Poslední sloka. Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu…a hlavně mi na to přispějte, …to koukátéé, to koukátéééé, co jsem měl dnes za vaše peníze k obědu!

Modifikovaně vyšlo v LN, 13.7. 2023



zpět na článek