Přitom porovnávat i obsahově oba deníky není takový nesmysl, jak by se zdálo. Oba prý jako levicově liberální budou nyní stát na opoziční, závětrné straně paluby a odtud kritizovat kapitány a kormidelníky státního korábu. Zatímco podle deníku Právo "Petr Nečas hledá, jak ušetřit a nevyvolat problémy", britský novopečený premiér David Cameron už je ze stejných důvodů v listu Guardian kritizován, že "Rozpočet zasáhne víc chudé než bohaté."
Vezměme si tedy k ruce milimetrové měřítko, kalkulačku, papír a tužku a přisuňme si pod lupu uvedené noviny.
Guardian se tiskne v rozsahu 40 stran, Právo má těchto stran 18 (oba listy byly zde zkoumány bez svých týdenních příloh G2 a Café&Salon). Guardian se mi zdál vždycky o něco "větší formát", ale přesvědčil jsem se, že na centimetry je stránka Práva úplně shodná se stránkou Guardianu. Optický klam dělají možná ty hustší řádky (G: 30ř /10cm ; P: 29ř /10 cm).
Celková plocha jednoho výtisku je 5,7340 m2 (G), resp. 2,5812 m2 (P). Odečteme-li plochu příslušející reklamám a obrázkům, zbývá na tištěné informace 4,2452 m2 (G), resp. 1.8293 m2 (P). Jakmile jsme proměřili tyto základní údaje, můžeme si pohrát s relativními kriterii a zjišťovat jejich zajímavé srovnání.
Cena za 1 stránku vychází pochopitelně 2,30 Kč (G), resp. 0,83 Kč (P), a v tomto poměru musí být i cena za potištěný čtvereční metr (16,04 Kč (G) ; 5,81 Kč (P)). Přepočteme cenu na 1 m2 textu a obrázků (obrázky jsou taky informačním prvkem). Poměr se změní: 16,90 Kč (G), resp. 6,40 Kč (P) v neprospěch Práva. Je to způsobeno podstatně větším podílem plochy, potištěné v deníku Právo reklamou: 5,08% (G) ; 9,17% (P).
Nejdelším článkem v Guardianu není ani kritický rozbor plánované hospodářské reformy (Listen to these financial wizards...; 3,96 normostránky), ani kritika Lorda Strážce Pokladu (Osborne accused...; 3,96 n-str), nýbrž nekrolog k úmrtí lorda Walkera of Worcester (12.7.1942 - 21.6.2010), blízkého spolupracovníka a ministra vlády Margaret Thatcherové; 4,56 n-str. Nekrolog formou, ve skutečnosti příležitost k pohledu Iana Aitkena, autora nekrologu, do zpětného zrcátka moderní britské historie.
Nejdelší článek v daném výtisku Práva zabírá 6,39 n-str. (František Mrázek: Sklouzává Evropa do propasti islamizace?) Nepostrádá vážný tón a věcnost svého britského protějšku. Musíme doufat, že to není skrytý nekrolog nad Evropou.
Asi nejzajímavějším kriteriem se stal "počet titulků". Guardian na svých 40 stránkách otitulkoval celkem 116 článků, úvah, reportáží a noticek. Na 18 stránkách deníku Právo, které vyšly téhož dne jako porovnávané číslo Guardianu, se nachází celkem 121 titulků. Přepočteno na stránku je intenzita titulkování v redakci Práva víc jak dvojnásobná. Může to být zapříčiněno fotbalem. Ve čtvrtek 24.6. byla Anglie ještě účastníkem mistrovství a britské noviny přinášely veliké, takřka dvoustránkové momentky z utkání Anglie se Slovinskem, podrobné analýzy a palcové titulky... Češi a sportovní komentátoři v redakci Práva měli, jak víme, možnost klidného nadhledu a protestovali pouze proti vuvuzelám v televizních přenosech z JAR. A taky s těmi titulky to mohla být náhoda - nechal bych to pro seminář matematické statistiky jako námět cvičení.
Některé události zaznamenaly oba deníky - tak už to v globalizované žurnalistice chodí. Důležitou událost v Chebu - našlo se tam odložené, živé miminko - Guardian nezaznamenal. Ovšem zasnoubení monackého knížete, rošťáka Alberta II, s bývalou jihoafrickou plaveckou šampionkou Charlene Wittstockovou zastihlo obě redakce připraveny, podobně jako vyhazov generála Stanley McChrystala z velícího postu v Afghánistánu. Ani výlet prezidenta Medvěděva do Silicon Valley v Kalifornii nezůstal bez povšimnutí jak v Právu tak v Guardianu. V londýnské redakci si neodpustili publikovat při té příležitosti pohrdlivou poznámku kalifornského miliardáře Sergeje Brina, spoluzakladatele Google, se kterým prezident Ruska setkání "neplánoval". Svou někdejší otčinu Mr. Brin charakterizoval jako "Nigérii se sněhem" - což redakce českého Práva taktně - nebo takticky? - vynechala.
Odhadovaný počet čtenářů Guardianu (ca 325 tis.) a Práva (ca 350 tis.) napovídá, že podobnost obou informačních zdrojů není náhodná. Některé hodnoty předložených kritérií ukazují vskutku na zajímavá porovnání, na která by bylo vhodné v různých směrech navázat.
Nepodařilo se zde porovnat obojky, letní sestřihy srsti, data vakcinace proti vzteklině a zbarvení vodítek.
© Petr Kersch, Děčín, červenec 2010