Budete-li dostatečně dlouho o někom tvrdit, že je grázl, špinavec a budižkničemu, stane se jím. A to platí i o národech. Po návratu z ciziny jsem mezi jinými novinami jako obvykle otevřel také Respekt. A v něm jsem mimo jiné narazil na článeček "Ať žije sníh " podepsaný značkou -MŠ-
Zaujala mne v něm věta: "Čeští řidiči mají v cizině nezáviděníhodnou pověst: jsou podprůměrní v řidičském umění, ale nadprůměrní co do ochoty riskovat a porušovat předpisy."
Z této věty lze lehce vydedukovat několik věcí :
1. že autor patří mezi osoby v českých novinářských kruzích velice rozšířené, které využijí každé příležitosti, aby si plivly či hodily kus - já tomu říkám "intošského imaginárního hovna" po Češích, České republice, naší historii a tak. To se jim moc a moc líbí. Zřejmě trpí komplexem méněcennosti, jako příslušníci malého národa, a bolí je, že jejich duševní výpotky neotiskují světové noviny. A tak jim každé pošpinění vlastního národa či státu dělá zvrácené potěšení.
Ostatně, lze po porovnat se situací, jako když dítě, kterého si ostatní příliš nevšímají, začne nadměrně zlobit a provokovat, protože jen tak si vynutí pozornost.
2. Troufnu si tvrdit, že o tom, co si myslí v zahraničí o českých řidičích, autor mnoho neví. Je pravda, že jistá část obyvatel Rakouska a Německa, zvláště naši bývalí spoluobčané (a to nejen německé národnosti!), rádi říkají, že jsme velice špatní řidiči. Ovšem titíž vykládají, že u nich krademe v samoobsluhách, že Temelín každou chvíli vybouchne atd., na druhé straně pak jsou zákazníky děvek 4. cenové kategorie a často i trousiči pytlů domácího odpadu v našich lesích. Ovšem tito lidé nejsou rozhodně representačním vzorkem "zahraničí".
3. Porovnat různé řidiče si troufnu. Najel jsem již více než 2 miliony kilometrů a projel jsem desítky států od Turecka, Itálii až k jihu, přes Polska, Španělsko až po Madeiru a Izrael. Většina lidí v cizině si o našich řidičích nemyslí nic. V mnoha státech, jako je například Itálie, Španělsko, balkánské státy atd. jsou naši řidiči naopak považováni za velice ukázněné a kvalitní, až mne to, po zkušenostech doma, překvapuje.
Ale ono nešlo vůbec o české řidiče, myslím si, ono šlo o to, kopnout si do nějakého Čecha. Takže se na to podíváme jinak.
Z profesních i osobních důvodů se občas toulám po Evropě a přilehlém okolí a přiznám se, ža jak mohu, koupím si někde český tisk anebo brouzdám po internetu. To už není problém ani ve státech, o kterých mají čeští čtenáři a diváci TV - díky "kvalitě " česky psaných informací - pocit, že "Hic tu leones"
Občas mám pocit, že žiji na jiné zeměkouli než naši novináři. Například: byl jsem v Chorvatsku v době, když vašich novinách a televizi běžela přímo zběsilá vlna informací tvrdících, že se Češi dopouští v Chorvatsku mnoha zločinů, že nejvíce ze všech havarují a jak jsou neoblíbení, protože jsou neukáznění, že se jim říká "paštikáři" atd. atd.
Přitom stačilo projet kus pobřeží a zjistíte, že Češi jsou velice vítanými hosty, že restauratéři si všimli, že už máme daleko více peněz a úspěšně lákají našince česky psanými jídelními lístky. Místní cestovky vědí, že Češi jsou zvědaví, a tak se mohou přetrhnout v nabídce různých výletů. Hotely a místa, kde jsou Češi ubytováni, obchází nadháněči cestovek s česky psanými nabídkami a chorvato-češtinou se snaží prodat právě ten svůj zájezd. Což je obrovský rozdíl proti tom, jak jsme byli posuzováni ještě před třeba deseti lety. Dotazem u místní policie zjistíte, že je přesvědčena, že díkybohu auta, kterými dnes jezdí Češi k Jadranu, se nerozsypávají po cestě a že co se týče autohavárií na počet osob, které k nim jezdí svými auty na dovolenou, máme jeden z nejmenších počtů bouraček.
Takže, naši milí novináři prostě a sprostě lžou. Sami Chorvati se nad touto kampaní podivovali a přemýšleli, není-li to nějaká kampaň zaměřená na to, aby se nejezdilo právě k nim.
Podobné informace získáte v Rakousku, kde patříme k vyhledávaným, středně utrácejícím zákazníkům turistických středisek. Neděláme problémy, neničíme zařízení, neopíjíme se, věnujeme se sportům a máme větší zájem o kryté bazény než o prostitutky. (Jediným problémem jsou rádoby vysokohorští turisté, což je kapitola sama pro sebe.) Ve Španělsku už vědí, že když utratíme peníze, tak raději za výlet než za ožíračku, jak to tam běžně předvádí mladí Němci a Angličané .
Samozřejmě se po cestách dívám i do místních novin a občas koukám na TV. Ale styl - kopání a špinění vlastního národa - jsem nikde jinde nezaznamenal. Domnívám se, že pokusil-li by se nějaký seriozní novinář psát takové evidentní pomluvy, lži a špinavosti o svém národě anebo státě, přišel by o jakoukoliv reputaci.
Potkávám po Evropě a přilehlém okolí tisíce mladých Čechů. Cestují, studují, pracují, mluví většinou jazykem země, v které jsou, a anglicky. Ti už nikomu tyto kecy "nežerou". Tomu může věřit jen někdo, kdo nikdy nikde nebyl, nemluví žádným cizím jazykem a sám trpí podobnou ztrátou sebedůvěry. A nevšiml si, že jsme se změnili, že jsme uznávaným obchodním i politickým partnerem, že prostě žijeme v jiné zemi, než v zemi, kde za Protektorátu rozhodovalo slovo nacistického "nadčlověka" a za bolševiků názor komunistického aparátčíka, který se shlížel v SSSR, našem vzoru.
Prozatím marně čekám na dobu, kdy i novináři, považující se za ty nejprogresivnější (dneska se říká "investigativní"), si všimnou, že doba se změnila. A že sice čeští řidiči nejsou mistři světa, ale na číslu dopravních nehod se podílí největší měrou zanedbanost silnic, to, že se u nás stále pohybují statisíce starých Škodovek, Moskvičů atd., v kterých nikdo nepřežije havárii ani v padesátce. A že policie, místo aby, jak jí ukládá zákon, řešila bezpečnost a plynulost dopravy, číhá 40 let za stejnou zatáčkou a všechno odbývá tvrzením, že "řidič nepřizpůsobil řízení stavu vozovky". Také ráda vybírá pokuty (občas do vlastní kapsy) a chrápe v noci či při kalamitě v zaparkovaných autech. Ostatně, milá značko -MŠ- z Respektu, radujete se, že mnozí v době sněhové kalamity nechali svá auta doma a vyjeli raději MHD. No, naše čacká policie to vyřešila jinak. V době,kdy padal sníh, pochrupávali policisté v zaparkovaných autech. Například pod železničním mostem v ulici Čuprova, Praha 8, a druhá parta chrupkala v Kovářské, hned u hospody .
No, rozhodně tak nemohli způsobit nehodu!
Opakovaným špiněním vlastního státu a jeho obyvatel však působí tito rádoby morálně povznesení novináři skutečné škody. Nejsme, coby stát ani jako jeho příslušníci - protože k nim počítám samozřejmě i Romy i cizince žijící zde - žádný extravuřt. Patříme k docela dost bohatým, slušně vychovaným a civilizované normy dodržujícím státům. A také, v celosvětovém měřítku, k těm vzdělanějším, tolerantnějším a slušnějším. Nevládne zde diktatura, nejsme náboženští ani političtí fanatici. To samo o sobě není ve světě tak běžné, jak by se zdálo.
Budeme-li však sami o sobě stále tvrdit (tedy naši novináři budou tvrdit o nás!), že jsme nejmizernější řidiči, o kterých to "každý " ví, nebudeme-li schopni ohradit se i proti takovým blbostem, jako že jsme na tom, co se týče úplatků stejně jako Nigerie, budeme-li naprosto idiotsky opakovat doslova pitomá tvrzení, o tom, že jsme největší alkoholici Evropy (aniž by si jediný novinář všiml, či zaznamenala, že do Prahy létají "chlastací " výlety z Anglie, i toho, že Němci a Rakušané kupují v pohraničních supermarketech pivo, víno i tvrdý alkohol na basy a kartony a jakýsi osel dělající statistiky pak z toho vyvodí, že pijeme jak Dáni), budeme vypadat, tedy naši novináři, jako šamani, přivolávající sami na sebe neštěstí.
Ostatně, psychologové vědí, že opakujete-li někomu stále a stále, že je neschopným, blbý, grázl a budižkničemu, že se takovým skutečně stane? Vědí to i takzvaně seriozní novináři?
Obávám se, že většina z nich neví nic a jen žvaní.
P.S. - Aby nedošlo k mýlce, i já konstatuji, že u nás jezdí plno lidí jako prase. Ovšem na druhé straně vím, jaké to je, když jedete po dálnici v Německu vedle kolony tiráků, kteří to mažou 140 za hodinu a na kufr se vám tlačí blbeček v mercedesu a bliká, že jedete jen 170 a snaží se vás nacpat mezi tiráky, jedoucí haubnou na zadní sajtně toho před ním. A co třeba v Řecku, kde se do nepřehledných zatáček v horách jezdí zásadně v protisměru a "bezpečnostní "opatření spočívá v tom, že jednou rukou řídíš a druhou troubíš? Na Madeiře vás v dvoukilometrovém tunelu předjede přes dvě čáry autobus plný turistů, jak jsem zažil minulý týden. V Turecku jede po dvouproudé silnici najednou pět automobilů vedle sebe, z toho dva náklaďáky. A žádný místní novinář z toho nedělá závěr, že jsou místní řidiči po světě proslavení kreténi. A že tudíž, jací jsou řidiči, takový je celý jeho národ. A to je to, o co tu jde.
