Neviditelný pes

JUSTICE: Kdy přijde vláda zdravého rozumu?

4.6.2011

Manželům Pištělákovým z Kutné Hory chce exekutor zabavit byt. Za dluh bývalé majitelky bytu. Staří manželé, důchodci, byt koupili před třemi lety s tím, že v katastru nemovitostí nebyla zapsaná žádná exekuce a žádné zástavní právo. Vloni v říjnu přišel šok. Konkurzní správce jim oznámil, že jejich byt zahrnuje do konkurzu, byt prodá a peníze použije na úhradu dluhů bývalé majitelky. Důchodci se obrátili o pomoc na soud. Zřejmě marně. Jolana Maršíková, místopředsedkyně krajského soudu v Hradci Králové sice uznává, že viníkem je původní majitelka bytu, ale už předem naznačila obavu, že "manželé Pištělákovi nemusí se žalobou uspět". Vše je prý podle zákona.

Panebože! Silnější slova si teď asi všichni soudní lidé říkáme v duchu společně. Promiňme, že soudkyně v podstatě už předjímá rozsudek. Copak je možné sebrat střechu nad hlavou lidem za to, že úředníci, exekutoři, nevyznačili zástavní právo do katastru nemovitostí? To už pomíjím skutečnost, že na ulici mají jít lidé, kterým táhne na osmdesátku a na další bydlení si bezesporu už z důchodu nenašetří?

Kam se poděl zdravý rozum? Pokud tohle povoluje nějaký zákon, pak odporuje všemu, čemu se říká spravedlnost a měl by být neplatný od momentu, kdy vznikl. Nedávno jsem měl debatu s prezidentkou exekutorské komory JUDr. Janou Tvrdkovou - její mantrou bylo, že jako laik nemůžu právu rozumět. Milí přátelé, i největší osel pozná, když se děje křivda. Na to, abychom poznali bezpráví, nemusíme studovat právo. To je snad potřeba k jeho sofistikovanému zdůvodnění.

Ještě horší, než zákon, jsou ovšem čeští soudci - co je to za blábol, že Pištělákovi nemusí u soudu uspět? Jsem laik, ale tuším a věřím, že v případě, že naplnění zákona by bylo nemravné a nemorální, že by odporovalo prokazatelně dobrým mravům, může soudce rozhodnout bez ohledu na platné znění zákona. Nevím, co už by bylo nemravnější, než kdyby soud ožebračil dva nevinné staré lidi. Před chvílí mi taky jeden právník říkal, že je tu za jistých podmínek šance na nějaký odpor kvůli promlčecí lhůtě. (Podvodnice nesmí být příbuzná poškozených.)

Ať už soudkyně rozhodne jakkoli, o osud těch dvou stařečků se nebojím. Pokud svůj spor povedou až k evropským soudům, musí vyhrát a rád jim v tom budu nápomocen. Co mě děsí, je stav našeho zákonodárství a stav mysli a morálky našich soudců. Na politiky sice nadáváme den co den, ale čas od času je máme šanci vyměnit. Soudce často vládne téměř nad naším životem a smrtí - je neodvolatelný, prakticky nekontrolovatelný, bez reálné odpovědnosti. Kárné senáty složené z kolegiálních kolegů jsou k smíchu. Stačí si vzpomenout, co všechno musí soudce provést (a navíc vícekrát po sobě), aby ho ze svých řad vyloučili. Vymýšlet soudní přelíčení, opilý spát při jednání, brát úplatky. Vlastně neznám případ, kdy by soudci ze svého středu vyloučili soudce za skutečně profesní pochybení, kam nepočítám nezvládnutí hordy spisů. Mám na mysli odsuzování nevinných, porušování práv obviněných, ignorování důkazů a znaleckých posudků.

Tahle země potřebuje nejen vládu zákona, jak leckdo chytře hlásá. Ano bezesporu. Tato země ale daleko více potřebuje vládu zdravého rozumu. Bez něj nám lépe nebude ani po stovce reforem.

Převzato z Okamura.blog.idnes.cz se souhlasem autora



zpět na článek