Situace na Ukrajině se mění každým dnem a stejné je to i s naším přístupem k ruským sportovcům, kteří oficiálně reprezentující zemi, jež je agresorem - Putinovo Rusko. Pokud mohou ruští sportovci ve světě kontaminovaném informační válkou zabránit invazi, respektive jakkoliv situaci pozitivně ovlivnit, soudím, že je jejich povinností se o to pokusit!
Jsou osobnosti, které by mohly pomoct, ale taktizují a nejsou ochotny jít takříkajíc s kůží na trh. Typickým příkladem je legendární ruský hokejista Alexandr Ovečkin hrající momentálně za tým Washington Capitals, který se nedávno aktivně zapojil do Putinovy prezidentské kampaně, a oznámil dokonce, že založil hnutí „Putinův tým“!
Ruský prezident mu pro změnu poslal svatební dar a ke sňatku mu po telefonu blahopřál. Sám Ovečkin je vyhlášeným milovníkem širé rodné Rusi, je to patriot každým coulem. Teď přišel i pro něj těžký otřes a s ním i morální zkouška, v níž ovšem neobstál. Putina označil za svého prezidenta a vyhnul se odpovědi na otázku, jestli ho stále podporuje. Zdůraznil také, že má v Rusku rodinu. Pravdou ovšem je, že jiní Rusové, co mají také příbuzné v Rusku, chodí ve Washingtonu proti Putinovi a válce protestovat. Alexandr Ovečkin se od ruského prezidenta nedistancoval, přestože Moskva čelí objektivním obviněním z válečných zločinů.
Ovečkin přitom nesporně má značný potenciál (patrně největší ze všech ruských sportovců) využít svou popularitu v boji proti válce. Hlídá si však evidentně pouze to své a nechce se zbytečně pouštět do žádných větších akcí... Takto (až na výjimky jakou je například hvězdný Artěmij Panarin, jenž se vůči Putinovu režimu veřejně vymezil) postupují i ostatní ruští hokejisté působící v kanadsko americké NHL.
Samotní generální manažeři týmů našlapují okolo ruských borců velmi opatrně. Jeden z nich pro zpravodajský web americké TV stanice ESPN přiznal, že ruští hráči jsou v zámořské soutěži ošemetným tématem.
„Je to komplikovaná situace, o které mnoho z nás není oprávněno hovořit. Z respektu k těmto hráčům jsme udržovali konverzaci mimo veřejnou sféru,“ uvedl další z manažerů.
Tlak médií na ruské sportovce v zámoří exponenciálně narůstá.
Pak je zde ovšem i zrcadlový pohled z druhé strany.
„Média chtějí, abychom mluvili, jen aby nás mohla přimět říkat věci, které odpovídají jejich příběhu,“ řekl s příslibem anonymity jeden z ruských hokejistů v NHL. „Novináři nerozumí tomu, jaké to je pro naše rodiny, ani tomu, co se vlastně v Rusku děje. Když řeknu, že jsem hrdý na to, odkud jsem, a že jsem Rusem, budu vykreslován jako zlý člověk, i když nepodporuji válku. Tak co mám dělat - mám raději lhát?“ ptá se neznámý za všech 40 (!) ruských hokejistů v NHL.
Jeden z šéfů hokejového klubu z NHL, který má v kádru několik Rusů, prohlásil, že není možné hráčům nařizovat, jak mají „politicky myslet“.
Hráči z Ruska deklarují, že mají strach o své blízké a příslušníky rodin, kteří v Rusku stále žijí. Některé kluby proto v zákulisí pomáhají s obstaráním víz pro rodinné příslušníky ruských hokejistů. Jiné týmy naopak zvolily populární strategii mrtvého brouka. A NHL, tu nemá smysl moralizovat, ta řeší jenom peníze.
I když válka neovlivnila přímo výši kontraktů ruských hráčů, zcela jistě budou dostávat méně či vůbec nic z reklamy a marketingu. Ku příkladu známý kanadský výrobce hokejového vybavení CCM přestal využívat ruské hráče v globálních kampaních. Podle marketingových odborníků je v Americe jen málo značek, které by v současné době chtěly spojit propagaci svých výrobků s ruským sportovcem.
Smutné je, že všechny tyto spory, rozpory a tahanice odnáší nejvíce samotný hokej a jeho fanoušci. Ti by například chtěli konečně znovu vidět turnaj těch nejlepších hráčů světa, včetně NHL, což se jim naposledy poštěstilo během olympijských her v ruské Soči 2014 a následně na kanadském Světovém poháru v roce 2016. Právě ten byl původně naplánován na rok 2024, nicméně všechno ztroskotalo na jedné jediné, byť očekávané neznámé – co bude s Ruskem?
S tím si pořádající organizace (NHL, hráčská asociace NHL a Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF) prostě neví rady. Když například navrhly, aby Rusko hrálo alespoň pod neutrálním názvem, Finsko a Švédsko razantně odmítly, že by k utkáním s Rusy jejich výběry vůbec nastoupily.
Zápasy se měly hrát v Severní Americe a Evropě (i v Praze) během sedmnácti denní únorového přestávky v programu NHL. Nestane se tak. Na dohodu nedošlo. S Ruskem to nelze, bez Ruska to zase není ono (samozřejmě i finančně). A protože nikdo nevlastní křišťálovou kouli předpovídající budoucnost, posunul se termín Světového poháru na rok 2025. Pohled na aktuální geopolitickou situaci dává ovšem pramalou naději, že se za necelé 3 roky nejlepší hráči planety na této akci skutečně sejdou.