Navzdory epidemii volilo více lidí než dříve
Západní svět je uzpůsoben tak, že ve výsledcích voleb hledá nějaké poselství. Nejen prostou informaci o tom, kdo vyhrál a kdo prohrál, kdo si polepšil a kdo pohoršil, ale i obecnější poselství, které naznačí odpověď na naléhavé otázky. Kam jako společnost směřujeme? Co nám hrozí? Jak se s tím vypořádáme?
Z prvotních výsledků krajských voleb víceméně plyne, že žádné zvláštní poselství nedaly. Ale pozor, to vůbec není špatná zpráva, nýbrž naopak dobrá. Poprvé po třiceti letech svobody jsme žili v očekávání, že volby budou ovlivněny vnějším faktorem, ba hrozbou – epidemií korony a z ní vycházejícími restrikcemi života i fungování společnosti. Dalo se skoro sázet na to, že účast bude menší (novinový titulek: Přece se tak nenakazíme! V obcích zasažených virem se lidé bojí k volbám), což sníží už tak klesající legitimitu zastupitelské demokracie. Ba i na to, že doma zůstanou hlavně ohrožené skupiny (senioři). Vždyť volbám se říká svátek demokracie, ale jak teď víme sami či z Německa, právě hromadné oslavy jsou motorem šíření nákazy.
Hledáme-li tedy aktuální poselství krajských voleb, lze ho vidět v účasti. A zásadní informace zní, že účast nevybočila z dosavadního trendu. Ten dosáhl vrcholu v roce 2008 a od té doby pomalu klesal: 2008 – 40,3 procenta; 2012 – 36,9 procenta; 2016 – 34,6 procenta. Víkendové číslo 37,95 procenta tedy vypovídá, že jsme jako společnost vyrazili vzhůru (druhá nejvyšší účast za dvacet let krajských voleb).
Jistě, anonymní čísla z volebních uren nesdělí nic o věkové struktuře. O tom, kolik seniorů raději zůstalo doma. Případně o tom, kolik voličů z jakých věkových skupin je nahradilo. Ale poněkud zjednodušeně si můžeme říci toto: Až bude nějaký analytik za půlstoletí zkoumat krajské volby z října 2020, ze samotných čísel ho vůbec nenapadne, že se hlasovalo v mimořádné situaci epidemie. Což je takové malé vítězství těchto voleb.
LN, 6.10.2020