Co asi má v hlavě člověk, který při práci na cirkulárce odstranil její bezpečnostní kryt a po nešťastném klopýtnutí si uřízl ruku?
Co asi mají v hlavě mladí motorkáři, kteří na extrémně silných strojích rozbíjejí svá těla při haváriích ve vysokých rychlostech?
Co asi mají v hlavě řidiči, kteří si posilněni alkoholem po návštěvě diskotéky naloží do malého auta osm mladistvých pasažérů, aby pak po zběsilé jízdě o několik kilometrů dále těžce havarovali?
Co asi měl v hlavě muž z Prahy, kterého v pátek – tedy po několika dnech masivní informační kampaně - hospitalizovali ve všeobecné nemocnici na Karlově náměstí s otravou metylalkoholem na úrovni 2,8 promile?
Co asi měla v hlavě dívka, kterou rovněž v pátek přijali do nemocnice s otravou tentokrát naštěstí klasickým alkoholem, kterého měla v krvi neuvěřitelných více než šest promile?
Vzhledem k tomu, že můžete tento článek číst před dvaadvacátou hodinou, zdržím se odpovědi. Však vy víte, jaké slovo použít.
Tím, že se dokážeme vcítit do situace jiných lidí a prožívat s nimi jejich radosti i neštěstí se lišíme od většiny zvířat. Proto i těmto vlastní vinou na zdraví postiženým a nákladně léčeným lidem upřímně přejeme brzké uzdravení.
Poněkud jiný postoj však můžeme zaujmout za situace, když si uvědomíme, jak obrovské množství peněz ze společného "měšce" nás všechny léčení v mnoha případech naprosto neodpovědných lidí stojí (sanitky, výjezdy policie, náročné a často i opalované operace, dlouhodobé léčení postižených, policejní vyšetřování, soudy), a jaké důsledky bude mít spotřebování tak obrovského množství peněz, například jen ze zdravotního pojištění, pro ty ostatní – pro lidi odpovědné.
Ve středečním večerním televizním zpravodajství byl spot o ženě s roztroušenou sklerózou, které drahý lék pomohl k jejímu návratu do práce i do života. Nyní dostala a spolu s ní i řada dalších, stejně nemocných lidí, zprávu, že tento lék již nebude zdravotní pojišťovnou hrazen. Nejsou peníze. V pátek pak pronikly na veřejnost informace o tom, že například Všeobecná zdravotní pojišťovna se propadla do několikamiliardové ztráty a začíná omezovat platby zdravotnickým zařízením. Do oblasti zdravotní péče se blíží obrovská krize.
A navíc právě v této chvíli leží na jednotkách intenzívní péče téměř dvě desítky lidí, z nichž někteří budou s vysokou pravděpodobností alkoholici, otrávených požitím metylalkoholu, kdy celkové náklady na jejich léčbu lze odhadnout na minimálně milión korun denně.
V bouřlivé diskusi k této glose mi jistě vyčtete bezcitnost, ale nebudete mít pravdu. Mně jde o spravedlnost. Mají být ze společných peněz bezplatně ošetřeni a dlouhodobě léčeni prokazatelně neodpovědní jedinci, mnohdy strůjci svého zdravotního poškození a často dokonce "neplatící účastníci" zdravotního pojištění? Já tvrdím, že ne. Měli by všechny náklady uhradit buď přímo, nebo z plnění soukromě uzavřeného a soukromě placeného úrazového pojištění. Jinak bude čím dále častěji nastávat situace, že na péči pro ne vlastním zaviněním nemocné lidi už peníze nebudou.
Z toho všeho vyplývá jediné: Ze současné "zdravotní daně" by se co nejdříve mělo stát skutečné zdravotní pojištění s individuálními bonusy a malusy. Aby konečně mohli "vítězit" ti odpovědní!