Neviditelný pes

GLOSA: Nejde o práva

30.6.2006

Milan Kundera je známý tím, že svoje romány nedovolí překládat do češtiny nikomu jinému než sobě. A protože nemá čas, ty poslední jsou člověku francouzštiny neznalému nedostupné. Měl jsem ho rád, ale tahle ta povýšenecká póza se mi nelíbí. Nemusím ho číst, neubude mě.

Teď se někdo naštval a jeden román přeložil a dal na svůj web. Kundera se prý obrátí na soud. Rád tomu člověku, co nevydržel a román přeložil, přispěju na obhajobu. Nemyslím si totiž, že by porušil Kunderova autorská práva. Tím, že překlad neprodává, nepoškodil autorská práva ani finančně. Kundera nemá žádnou újmu - musel by dokázat, že překlad je tak mizerný, že ho poškodil. Jenže je to překlad fanouškovský, který nemůže ničí újmu poškodit. Maximálně toho dotyčného. Kdyby se dalo žalovat za špatný překlad, zhroutil by se náš knižní trh.

Už slyším hlasy těch, kdo mi dokazují, že překladem autorská práva porušena byla. V tom případě je porušuje každý, kdo si cizí text v hlavě překládá, každý, kdo si zpívá písničku či árii, aniž by ctil tóninu a správně intonoval a podobně. Tvrdím, že ochrana autorských práv je dnes absurdně předimenzovaná; jedná se především o "práva" finanční.

Gentlemanův deníček



zpět na článek