Osobně mi také chybí dotaz na kohoutek s teplou vodou v mojí domácnosti, ale zrovna zjišťování tohoto faktu vyvolávalo mnoho reakcí. A zároveň lze tohle hodně přesně zjistit šetřením na výběrových vzorcích. Naproti tomu zjištění faktu, zda se kloním ke katolíkům, nebo rastafariánům, se jiným způsobem zjišťuje špatně, ale zase je to dnes nekorektní.
V současné době stát spoustu údajů nesmí zjišťovat a spoustu databází nesmí propojovat. Takže ČSSÚ dělá různá šetření na výběrových vzorcích. Zároveň je výrazný rozdíl mezi tím, co o sobě lidé uvádějí a co je realita. Proto je potřeba občas „zakotvit“ data pomocí sčítání obyvatel nebo pomocí jiné explicitní metody (např. prohrabáním popelnic lze vyjasnit násobný rozpor mezi počtem prodaných plechovek piva a počtem dotazníkově zjištěných vypitých plechovek piva;-)) Toto ukotvení je v současnosti jeden z hlavních důvodů provedení sčítání obyvatel.
Pohledem na veřejně publikované údaje na stránkách ČSSÚ (např. zde) lze zjistit spoustu
podrobných a zajímavých údajů. Bohužel ale většinou ignorovaných státní správou, natožpak volenými politiky. Takže se částečně nemýlíte v závěru svého úvodníku s tezí „stát o nás stejně ví všechno, ale neumí to vytěžit“.
Mnoho trendů přesahuje délky volebních období, mnoho věcí stát neumí platit dopředu, ale až „ex-post“. Docela hezkým příkladem je statistika obyvatelstva: Je statisticky poměrně přesně známo, kolik se rodí dětí i jak se rodiny stěhují mezi okresy, kdo kam a kdy dojíždí do práce, do školy, ... Přesto radnice i politiky vždy překvapí počet prvňáčků a školy dostanou na otevření tříd peníze až s dalším opožděním…