O tom, že podstatná část české společnosti o migranty (většinou muslimské) nestojí, že se jich obává, nemůže být nejmenších pochyb. S průzkumy veřejného mínění se sice dá všelijak kouzlit, ale ohledně vstřícnosti k migrantům to prostě nejde, to by bylo už přespříliš průhledné, takhle se žádná agentura nezesměšní.
V této souvislosti je docela úsměvné, že ve veřejnoprávních médiích se paradoxně objevují především aktivisté, zástupci nejrůznějších spolků horujících pro migranty, přestože tvoří jen nepatrnou část české společnosti.
Patrně nás chtějí převychovat. Je to ale hodně kontraproduktivní záležitost, diváci a posluchači evidentně nejsou zase až tak hloupí, aby se věčně nechávali opíjet rohlíkem. Jenže to už je zase o něčem jiném.
Mě na těch aktivistech úplně nejvíc baví, jak takřka podle šablony pořád jen mluví o panujícím nepřátelství - nenávisti k migrantům. Evidentně jde o velkou a úmyslnou lež. Samozřejmě, že takové výroky existují, ale většinovou českou společností rozhodně necloumá žádná nenávist ani primitivní pudy.
Většina naší veřejnosti prostě jen nevěří, že se ty nekonečné světové problémy dají vyřešit invazí milionů lidí z odlišného civilizačního prostředí do Evropy. Spíše nežli ta pořád připomínaná nenávist tady sehrává hlavní roli opodstatněná opatrnost a také nedůvěra.
Jenže, ono se to lépe válčí proti té údajné nenávisti, proti údajným xenofobům, náckům - není liž pravda?
Převzato z JosefHavranek.blog.idnes.cz se souhlasem autora.