DOKUMENT: Dopis sourozenců Mašínových

V Kolíně byl pietní akt zahájen přeletem bojových letounů JAS 39 Gripen a v Lošanech pak byla celá akce zakončena seskokem výsadkářů z kolínského letiště. Při pietních aktech vystoupili s proslovy : za Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR, brigádní generál Ing. Vladimír Trněný, velvyslanec Slovenské republiky Mgr. Ladislav Ballek, za Společnost Václava Morávka, místostarosta města Kolín, Jiří Buřič, za Senát Parlamentu ČR, Ing. Edvard Outrata, za Středočeský kraj, Ing. Josef Kantůrek, za obec Lošany její starosta Miroslav Jelínek. Jako poslední řečník, vystoupila v Lošanech vnučka in memoriam generálmajora Josefa Mašína, Sandra Mašínová, která přečetla dopis generálových potomků, synů Ctirada a Josefa a dcery Zdeny, určený nejen účastníkům pietních aktů, nýbrž i všem občanům naší republiky.
*******
Dopis u památníku generála Mašína přečetla dne 11. září 2006 jeho vnučka, Sandra Mašínová:
Vážené dámy, vážení pánové,
dovolte, abych Vám všem přítomným na letošních pietních aktech u pamětní desky in memoriam brigádního generála Václava Morávka v Kolíně a památníku mého otce, in memoriam generálmajora Josefa Mašína v Lošanech, upřímně poděkoval za Vaší účast. Tyto řádky píši za sebe a za mého bratra Ctirada.
Naše přání, být mezi Vámi, kteří jste dnes přišli prokázat úctu památce našeho otce a vzpomenout jeho narození před 110 lety - 26. srpna 1896 - ve stejný den, kdy vzpomínáme památky jeho věrných druhů a bratrů v boji za svobodu Československého národa, Václava Morávka a Josefa Balabána, se bohužel ještě neuskutečnilo.
Náš otec bojoval za existenci a svobodu Československé republiky ve dvou světových válkách. Proti rakousko–uherské dominanci a bolševikům v řadách Českých legií a již jako důstojník Československé armády proti hitlerovskému nacismu. Jeho boj i boj jeho přátel proti nacistickým okupantům, který začal ještě před vypuknutím druhé světové války, potom, když nás naši „spojenci“ zradili a čeští politici rezignovali, se zdál beznadějný. Správnost jejich jednání však byla potvrzena porážkou a zhroucením Třetí říše a rozsudky, které byly vyneseny nad nacistickými zločinci v norimberských procesech.
Balabán, Mašín a Morávek, „Tři králové“, se svého vítězství nedočkali. Můj otec, generál Mašín, zanechal v posledních dnech svého života odkaz adresovaný nám, svým dětem a celému národu, odkaz, který byl napsán na útržku papíru ve vězeňské cele gestapa na Pankráci. Při psaní tohoto odkazu jistě netušil, že to bude pouze otázka krátkého času, než naše vlast bude napadena novým nepřítelem, který měl následně v celosvětovém měřítku na svědomí více obětí než hitlerovský nacismus, a sice komunistickou diktaturou.
V únoru 1948 komunisté vyhlásili nejen diktaturu proletariátu, ale i třídní boj demokratickému systému a většině obyvatelstva naší vlasti. Můj bratr Ctirad a já, spolu s hrstkou věrných přátel a vlastenců, Milanem Paumerem, Václavem Švédou, Zbyňkem Janatou, Ctiborem Novákem a dalšími, jsme toto komunistické vyhlášení války přijali. V tomto boji komunisté zabili tisíce svých spoluobčanů a mají na svědomí další statisíce zmařených lidských existencí v naší vlasti, Československé republice, zemi, pro jejíž svobodu a demokratický řád jsme my, věrni odkazu našeho otce a jeho druhů, bojovali jako oni. Ztráty v tomto boji byly, a to je nutné zdůraznit, na obou stranách.
Dnešní den se s úctou skláníme před památkou generálů Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka, kteří padli v boji proti nacistickým okupantům zrovna tak, jako se skláníme před památkou našich druhů – Václava Švédy, jehož domov byl v Lošanech na Kolínsku, Ctibora Nováka a Zbyňka Janaty, kteří byli popraveni komunistickým režimem. Oni všichni obětovali své životy a existence svých rodin pro svou vlast, svobodné a demokratické Československo.
Svých činů a obětí, které tento boj vyžadoval, nelitujeme. Naše přání a náš sen, vrátit se jednou do svobodné a demokratické Československé, dnes již jen České republiky, se doposud nesplnil. V naší vlasti ještě nadále existuje komunistická strana, ta samá strana, která poslala jak naše spolubojovníky, tak řadu spolubojovníků našeho otce, kteří se dožili konce války na popraviště a členy našich rodin do žalářů, kde naše matka zemřela. V této zemi ještě dnes stále platí řada zákonů napsaných komunistickými zločinci během čtyřiceti let jejich diktatury a duševního temna. Náš Norimberk a tím i vyrovnání se s minulostí naší vlasti se dosud nekonal.
Obyvatelé této země si zaslouží seznámit se dopodrobna s její historií a životními osudy těch, kteří za svobodu a šťastnou budoucnost své vlasti zaplatili cenu nejvyšší. Bez této znalosti existuje značně vysoké nebezpečí, že se historie může opakovat.
Vážené dámy, vážení pánové, Vaše dnešní přítomnost je svědectvím toho, že si bezpochyby vážíte činů, odkazu a památky všech těch statečných, kteří padli v nerovném boji za svobodu a demokracii naší vlasti.
Děkujeme Vám za Vaši účast!