RECENZE: Jonathan Carroll, Měsíční kosti

Vypravěčka tohoto příběhu, Cullen Jamesová, nejprve vzpomíná na své dětství a dospívání, pak přejde ke své lásce a manželovi Dannymu v jedné osobě (nebývá to vždy pravidlem), k událostem v jejich činžáku, o vrahovi, který bydlel pod nimi a s nímž se čas od času potkávala na schodech. A také ke svým snům o ostrově Rondua, o rybě Jasmundě, o svém synovi Pepsim, o měsíčních kostech a o tom, jak je spolu s Pepsim sbírají.

Zpočátku velmi civilní vyprávění až papouškovským stylem zachycuje jednotlivé příhody Cullen, od studia, přes potrat až po nalezení lásky s Dannym a narození dcery Mae, a také zjištění, že mírný a nesmělý chlapec Alvin Williams, kterého často potkávala a se kterým si na schodech povídala, zavraždil svoji matku a sestru v bytě pod nimi. Do toho se postupně vmísí fantastický motiv - sen na pokračování, sen o jejím synovi a o podivném ostrově, na němž Cullen žila a kde také neuspěla ve své životní zkoušce, v níž pokračuje Pepsi a na jejímž úspěchu závisí mnohem víc, než si Cullen může představit.

Sen postupně začne prorůstat i do jejího reálného života, náhle zjišťuje, že díky němu má zvláštní schopnosti a že sen z téhož prostředí se zdá i jinému člověku. Postupně se obě reality - ta jejího života i jejího snu - začínají propojovat jak prameny copu, prorůstají do sebe a události v jedné rovině začínají mít vliv na události v rovině druhé, až se v kataklyzmatickém závěru obě protnou.

Tento fantastický napůl hororový příběh mi svojí poetikou připomněl Connie Willisovou a její I když půjdu roklí šeré smrti, přestože je mezi oběma knihami podstatný rozdíl ve využití fantastickým motivů. Jonathan Carroll využívá podobně kvalitní styl - především při popisu našeho světa - a podobně jako Connie Willisová staví na klasických literárních postupech více, než na specifických fantastických motivech a klasickém žánrovém rezervoáru. Přesto - nebo možná právě proto - je tato kniha zajímavá pro ty čtenáře, kteří mají zájem rozvíjet své zkušenosti a nejsou vázáni na jeden typ fantasy literatury. Jinak výbornému překladu Milana Žáčka a kvalitní redakci Laseru unikla jedna pozoruhodně dvojsmyslná věta - viz poznámka pod čarou.

Jonathan Carroll: Měsíční kosti (Bones of the Moon)
překlad: Milan Žáček
obálka: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Laser-books, 2006
251 stran, 179 Kč, brožované
ISBN 80-7193-217-5

str. 145 dole: Pomalu kolem nás na kole projel pohledný mladík se snoubenkou posazenou na tyči před sebou, která mu pevně svírala ruce na řídítkách.