RECENZE: Jan Pohunek, Temní ilumináti

Na Temné Ilumináty jsem narazil víceméně náhodou – obálka mi stylizací trochu připomněla obálky Zeměploch, které jsem dřív tak rád četl. Skoro jako by to bylo poznávací znamení humorné fantastiky. Autora jsem neznal, ale nakladatele ano a zvykl si důvěřovat jeho vkusu, takže jsem bídným penízem podpořil domácí tvorbu.

Příslib humoru rozhodně nebyl klamný – autor mi stylem vyprávění i humoru sedl a vychutnával jsem si vtipy a zábavné situace, popkulturní narážky globální i specificky české. (zbytek recenze)