Neviditelný pes

RECENZE: Františka Vrbenská & Jakub D. Kočí, Vítr v piniích

pagi
  0:05
diskuse (2)

Vítr v píniích Františka Vrbenská Jakub D. KočíTOPlistTolkienovská větev fantasy zavedla do žánru heroickou družinu, skupinu lidí putujících do hnízda Zla, aby zachránili svět. Už počáteční soupis sedmnácti účastníků pouti do chrámu Purpurových mračen naznačuje, že v tomto příběhu to bude poněkud jinak. Vysloužilý válečník a jeho dcera, statkář, těhotná žena, učenec, odsouzenec a jeho eskorta, nevěstka, starý stopař a další a další existence z celého spektra místní společnosti. Jediné, co je spojuje, je touha dosáhnout bájného chrámu a vyprosit si tam své soukromé štěstíčko. Už od počátku to mezi členy skupinky jiskří a vře. Dialogy, akce a retrospektivy dávají dohromady čtenáři k dispozici čtyřrozměrný obraz světa, v němž se příběh odehrává. Čtyřrozměrný proto, že důležitým prvkem děje je minulost císařství a klíčovým momentem je nedávno vyhraná válka.

Prostředí, které si pro svůj příběh autorská dvojice vybrala, je inspirováno středověkým Východem, především Koreou, a stylová obálka i vnitřní ilustrace tuto atmosféru ještě umocňují. Stejně tak dobře stylizované jsou reálie - jména i názvy, měna, délkové míry. A také společenské uspořádání - sociální stratifikace tu je velmi důsledná, jednotlivé skupiny jsou od sebe navzájem odděleny až prakticky do vzájemného nepochopení. To se projevuje i v napětí uvnitř skupiny, předsudky tu mnohdy mají navrch před zdravým rozumem. A protože chrám Purpurových mračen je velmi, velmi daleko, dochází navíc i ke konfliktům družiny s jinými kulturami - kmeny i městskými samosprávami dříve nepřátelské říše.

Další vrstvou příběhu jsou motivy jednotlivých účastníků pouti. Postupně poznáváme jejich vzájemnou provázanost a z toho vyplývající osobní konflikty. Jde tu ovšem o léčky v léčkách jiných léček, postupně odhalované a vzájemně interagující. Tak, jak výprava postupuje ke svému cíli, napětí graduje až k překvapivému rozuzlení. Tak překvapivému - a přesto logickému - že po skončení bouřlivé akce se musí čtenář na chvíli zastavit a znovu si promítnout celou strukturu zápletky.

Jazyk, kterým je příběh vyprávěn, spolu s prostředím nasál atmosféru středověkého Východu a především jeho poetiku - formálně to je nejvíce vidět na začátku každé kapitoly, uváděné verši haiku. Bohatý jazyk, propracovaná výstavba příběhu jak na úrovni jednotlivých epizod, tak i celku a v neposlední řadě také košaté reálie dávají dohromady velmi čtivý příběh. Některé dílčí epizody sloužily spíše jen k dokreslení detailu než k posunutí děje - což ovšem k východní tradici patří, většinou však byly krátké a odlehčovaly hlavní dějovou linii. Výjimku tvořilo setkání poutníků s paní Miaošan, které posloužilo jako vstupní brána k finále příběhu.

Shrnuto a podtrženo: kultivovaný příběh plný lidských osudů, zkušeně napsaná knížka, která si rozhodně zaslouží nominaci na cenu ASFFH.

Hodnocení: 80 %.

Františka Vrbenská & Jakub D. Kočí, Vítr v piniích (rozhovor s autorkou, pr článek, ukázka z románu, recenze Petra Vařáka, reportáž ze křtu, Šamanova recenze, Lamentina recenze)
obálka: Jana Šouflová, ilustrace: Jasmína M. Kočí
Straky na vrbě, 2009
426 stran, 225 Kč, brožované
ISBN 978-80-86428-99-4

zpět na článek