Neviditelný Pes

POVÍDKA+PŘÁNÍ: Schůzka

28.5.2007

Sarden logoGreg okouzleně pozoroval tvář ženy, sedící naproti němu. Mihotavé plamínky svíček, které osvětlovaly místnost, její krásu ještě více umocňovaly.

Nemluvili, jen se do sebe vpíjeli pohledy. Usmívala se.

„Počítal jsem dny, které nás dělily od našeho setkání. Jedině myšlenka na tebe mi dává sílu vydržet dál,“ vyznal se své společnici. „Jsi mnohem krásnější, než jakou si tě pamatuju.“

„Gregu, miláčku, chyběl si mi,“ upila ze sklenky vína a olízla si rty.

„Prosím, zatanči si se mnou,“ vstal od stolu a nabídl ženě rámě.

Místností se rozezněl klavír. Greg objímal ženino tělo a vdechoval vůni jejich vlasů. Cítil se šťastný. Zavřel oči a zcela se odevzdal tanci a své společnici.

Klavír náhle umlkl v půli tónu a místnost zalilo prudké oslnivé světlo. Gregora náruč osiřela. Stál sám uprostřed prázdné místnosti.

„Gregu, váš simulační program spotřeboval o 20% více energie, než bylo povoleno. Proto jsem jej po sedmi minutách ukončil. Návštěva simulační místnosti vám bude umožněna opět až za rok jako odměna za dalších 365 dní strávených na letu na Voran II., kam dorazíme za 498 dní. Blahopřeji vám k výročí a děkuji, že využíváte mých služeb již sedm let,“ ozval hlas palubního počítače.

Jana Beranová


zpět na článek