FILM: Fantastika v pornu 3/4
Zajímavé pornofilmy:
The Visitors (Vicked Pictures)
Právě na filmu "Návštěvníci" je možné demonstrovat typický příklad výskytu fantastiky v pornu. Příběh vypráví o malém městě, které potají okupují mimozemšťané - unášejí pozemské ženy, které jim mohou poskytnout vítanou rozkoš. Hlavní hrdinka ale jejich spiknutí odhalí a pustí se s nimi do nerovného souboje. S trochou nadsázky by jsme mohli námět přirovnat k Vládcům loutek od Roberta A. Heinleina.
Základní problém filmu Visitors (a potažmo většiny porna s příchutí fantastiky) je v tom, že o faktu, že ten a ten je mimozemšťan se dozvíte prakticky jen z rozhovorů - žádné nákladné trikové pasáže. Pokud připustíme skutečnost, že většina diváků právě tyto pasáže přeskakuje rychloposuvem - o existenci fantastiky ve snímku nemusejí mít diváci ve výsledku ani páru.
Toto je hlavní problém fantastiky v pornu, příběh si s ní vypomáhá, aby byl atraktivnější, ale do inkriminovaných sexuálních scén nám prorůstá jen zřídka. Film The Visitors v tomto ohledu výjimečnější jen v tom, že obsahuje i scénu vyšetření hlavní hrdinky po únosu UFO.
Nechybí prosvětlovací pult na kterém se hrdinka po vtažení do lodi probudí ani vyšetřovací nástroj, který na sebe prozrazuje silnou inspiraci japonským hentai (pro nezasvěcené: představte si dlouhé slizké chapadlo s žárovkou na konci). Kvůli této scéně pak může stát za to fanouškovi sci-fi tento jinak poměrně jednotvárný snímek sledovat.
Smrtící internet (Evil Empire)
Film s původním názvem Www.roccofunclub.com (povšimněte si svérázného překladu české distribuce) je zase unikátním příkladem velmi osobité konstrukce příběhu. Hlavní hrdina Rocco je obviněn z vraždy svého přítele, který zemřel záhadně při brouzdání internetem. Sám se dává do vyšetřování a objevuje tajnou laboratoř, která pomocí maximálního orgasmu umožní do internetu proniknout. Rocco podstoupí tuto nebezpečnou zkoušku a vniká tam. Zažije neuvěřitelné a zároveň zjistí, proč vlastně musel jeho přítel zemřít.
Film opět hned v úvodu operuje s japonským vlivem a jedna z hrdinek je znásilněna chtivými chapadly, které se tentokrát vynoří z počítačové obrazovky. Film je pak celkově v mnoha ohledech inovátorský, protože například pro závěrečnou soulož byl hlavní hrdina trikově naklonován, aby tak dotyčnou dívku mohl souložit hnedle dvakrát - jednou ve své běžné lidské podobě a po druhé ve své digitalizovaně stylizované kopii.
Samotná laboratoř, která umožní vstup Rocca do internetu je pak úžasnou parafrází na Frankensteina, která zcela přesně demonstruje lehkovážný přístup porna ke zdrojové tématice.
Rocco Siffredi pak vytvořil film, který si každý fanoušek sci-fi dokáže užít a to zejména proto, že jako u jednoho z mála u něj zasahuje fantastika i do sexuálních scén a posouvá tak film na stupnici hodnocení o mnoho výše.
Lady of the Rings (Private)
Firma Private tvoří společně s Hustlerem páteř vysokorozpočtového porna. Impérium tohoto kalibru s oblibou pak vytváří snímky s vyšším rozpočtem a ambicemi posunout vnímání žánru. Experimentovali například nad zobrazením sexu ve svatu beztíže, či angažovali známého vizionáře porna Michaela Ninna, který vytvořil několik vizuálně přitažlivých snímků, ve kterých s oblibou mísil hard-core fantastiku s fetišistickým pornem.
Snímek Lady of the Rings pak patří do kategorie parodií, které jsou pro běžného fana určitě zdrojem nejednoho povyražení. Režisér Frank Thring v něm naservíroval velmi svéráznou verzi Pána Prstenů. Jednak neváhal nahradit většinu původních mužských postav ženami a druhak bez okolků porušuje základní linie příběhu, aby docílil co největšího množství sexuálních scén.
Rozpočer nebyl zcela zanedbatelný ale i tak film působí nadmíru amatérsky a nechtěně parodisticky. Na tom lze však poukázat na další zajímavou vlastnost pornoprůmyslu. Protože pokud by jste vy vytvořili podobný snímek, jako je Lady of the Rings, s největší pravděpodobností by jste se za něj buď styděli - nebo si sami ze sebe začali dělat srandu. V pornu to tak ale nechodí a tak i takto zoufale vyhlížející film (stačí si promítnout jakoukoliv pasáž s "nájezdem skřetů") se snaží tvářit jako seriózní blockbuster pro dospělé a figuruje na čelních pozicích prestižní společnosti Private.
Dokonce vznikl i druhý díl, ve kterém se sexuálním radovánkám oddává i samotný Glum, který je herecky ztvárněn tak svérázně, že vykouzlí pobavený úsměv u nejednoho milovníka předlohy. Pevně věřím, že i samotný Peter Jackson by se u toho dobře pobavil.
Porn Wars (Private)
Po úspěchu a dobrých prodejních výsledních Lady of the Rings bylo jen otázkou času, kdy Private přijde s dalším projektem parodujícím nějaký jiný hoolywoodský velkofilm. Volba padla na Star Wars a režiserém se stal v branži poměrně uznávaný Kovi.
Ten dokázal zpracovat tématiku výrazně poutavěji než Frank Thring Pána Prstenů a proto je na jeho dílo zajímavější pohled. Snímek se natáčel v Budapešti a rozpočet umožnil i poměrně slušně vypadající efekty (jednoznačne hezčí a uhlazenější než jsou v Babylonu 5). Záměna pohlaví u jednotlivých hrdinů je samozřejmě i tady, také s tématem se nakládá volně, ale celkově snímek obsahuje několik velmi zajímavých pasáží a celou řadu soubojů na světelné meče (světelné MEČE - ne PYJE). Po vizuální stránce se Kovi snažil co nejvíce přiblížit originálu a za daných okolností se mu to poměrně daří. Nejvíce je to vidět na ztvárnění jednotlivých planet, které jsou velmi detailně modelovány.
Porn of the Dead (Punx)
Velmi zajímavou verzi Romerova Dawn of the Dead uvedlo na trh studio Punx, které se od začátku orientuje na netradiční porno snímky s charakteristickým image.
Porn of the Dead je ze všeho nejvíce velmi kvalitně zpracovaný snímek, který se po vizuální stránce přibližuje velkým hollywoodským předlohám. Obraz je jakoby ušpiněn, sem tam poletující chlup, roztřesená kamera... Moderní look a trend, který se vzhlíží v klipovité skeči a dává přednost autenticitě válečného zpravodajství před přehnanou vizuální stylizovaností. Rob Rotten působí jako přesvědčivý režisér, který by mohl mít i více seriozní ambice.
Trochu pokulhávající je maskování, které je trochu odbyté a občas připomíná spíše líčení z nějaké house party, než regulérní film. Při sexuálních scénách je navíc vidět, jak po zpocených tělech líčidla stékají a aktéři si je po sobě nechtíc rozmazávají, takže na konci už je přece jenom obtížné identifikovat, kdo je zombie a kdo její obětí.
To však nic neubírá na několika podařených záběrech a scénách, které by klidně mohli fungovat v nějakém velkém zombie filmu tradičního producenta. V paměti utkví hlavně ukousnutí penisu, které je natočené se silnou inspirací italským gore (pokud však po více jak 20 letech můžeme ještě o tomto odkazu hovořit). Velmi brutální scéna je přesvědčivě podána a tak při ní většina mužských diváků přestává dýchat.