Tvůrčí schopnosti členů současné vlády začínají dosahovat výšin pověstného dua Pat a Mat. Zatímco prostý lid se baví sázkami, jak dlouho bude platit večerní vyhlášení zásadního pravidla, a vyhrávají ti, kteří sází na hodiny a ne na dny, pan Hamáček přišel se spasitelským nápadem.
Tento převratný nápad zní, že nemocniční personál posílí ambulantní lékaři. Tím se „vyřeší“ nedostatek lékařů v nemocnicích, v české kotlině zavládne klid a mír a covid-19 se dá zbaběle na ústup. Pan Hamáček samozřejmě při snění o lepších zítřcích vychází ze své praxe. Protože jak známo, ministrem může být dle Ústavy každý. Takže máme světovou raritu - dlouhodobě trestně stíhaného premiéra, což nemá ani zapadlá africká despocie. Ministryni financí, jejíž schopnosti by byly problematické i při vedení zapadlé provozovny KFC, ministryni spravedlnosti, která se hospodským žargonem vyjadřuje o úplatnosti ústavních soudců, či tuplovaného ministra Karla Havlíčka, který je schopen řídit úplně každý resort.
Panu Hamáčkovi tímto sděluji některá fakta, jež by měl znát chvíli před tím, než vypustí ze svých ministerských úst zase nějakou převratnou myšlenku.
1. Od doby nejspíše Galéna, ale jistojistě velkého lékaře Maimonidea (11. století po Kristu) se lékaři dělí dle různých specializací. S pokračujícím rozvojem společnosti je těchto specializací čím dál více, a tak již v dnešní době není lékař, který by zcela beze zbytku a úplně ovládl celý svůj obor. Jen v chirurgii máme tu klasickou břišní, pak neurochirurgii, chirurgii ruky atd., atd. Interní obory se rozpadají do mnoha dalších podoborů. Těžko budete chtít vyšetření srdce od lékaře, jehož prostorem je střevo. Je to dáno neuvěřitelnou expansí poznatků, jejichž množství roste exponenciálně.
2. Z tohoto důvodu existuje ve světě - a naštěstí i u nás - obor anestesie a resuscitace a nověji obor intensivní medicína. Tito specialisté jsou školeni právě pro těžké případy, u nichž je třeba mít vedle specifické sumy znalostí i značnou řemeslnou zručnost. Zavádění kanyl, intubace atd. není věc, kterou se naučíte během 14denního schnellkursu. Přítomnost zkušených specialistů ORL, očních, kožních či psychiatrů by v terénu intensivní medicíny znamenala zvýšení stresu lékařů intensivistů, neboť něco jiného je vyklepat chybějící reflex na dolní končetině a napravit třeba zablokovaná záda a něco jiného pak rychle zaintubovat dusícího se jedince. Představa motajícího se kolegy, který prostě umí něco jiného a v kritické chvíli jen překáží, musí být pro vyškolený personál horší můra, než kontrola z hygienické stanice.
3. S tím souvisí i obsluha přístroje, kterému se lidově říká dýchač. Opět - to není tak, že se nemocnému připne k ústům jakási hadice, nastaví se rytmus dechu a je vymalováno. Někteří nemocní nejsou schopni samostatného dýchání vůbec, někteří potřebují ke svému dechu jen trochu „dodechnout“ atd. Variant je mnoho. Lékař, který napojuje nemocného na tento přístroj, se pro něj stává bohem, protože při špatném nastavení může pacient kvůli neodbornosti obsluhy zemřít.
4. Lékaři v terénní praxi (praktici či ambulantní specialisté), nejsou skupinou lidí, kteří využívají současnou krizi jako etapu dolce far niente. Naopak, drtivá většina z nich se snaží problémy svých nemocných vyřešit bez nutnosti jejich hospitalizace právě proto, že mají se svými kolegy z nemocnic profesní solidaritu a nechtějí je zahlcovat problémy, které jdou při maximálním úsilí vyřešit bez nutnosti odeslání pacienta do nemocniční péče.
5. Při jejich nuceném povolání „do služby“ budou muset své ordinace zavřít. Což znamená zhroucení primární péče, absenci specialistů v terénu a obrovský nápor na nemocniční zařízení, neboť „nemocný není většinou schopen rozpoznat závažnost svého stavu“. Takže sanitka vezoucí dusícího se pacienta bude muset pomalu projíždět zástupy nemocných, kteří si jdou nechat vytáhnout stehy či vyčistit ucho zanesené mazem.
6. Praktici a ambulantní specialisté jsou v drtivé většině v nájemných prostorech, platí mzdu svým sestrám, uklízečkám a odvádějí zdravotní a sociální dávky za sebe i za ně. Jelikož jsou ambulantní specialisté placeni výkonově, jejich absence by znamenala výrazný finanční propad a vzhledem k úrovni a kvalitě několika desítek „Covid - programů“ podpory by se náhrady dočkali až ve svém důchodovém věku.
7. Na cestách nyní hlídkuje několik desítek tisíc policistů, ale i vojáků atd. Jejich přítomnost je vzhledem k počtu kontrolovaných vozů a jednotek navrácených zpět do hranic okresů zbytná. Nemocnice potřebují spíše než lékaře právě personál, kterému se kdysi říkalo „krankfotr“, tedy silného muže, který subtilním sestřičkám pomáhal s ležícím nemocným, s jeho překládáním na lehátko a vůbec s prací pro všechno, co nezvládla 50 kg vážící žena. Bylo by možná vhodnější upřít pozornost tímto směrem, protože naučit se být po ruce a pomoci s touto prací by bylo potřebné. Jistě by armáda v současné době lidské zdroje našla
Naše republika nepotřebuje myslitele Hamáčkova typu. Potřebuje přepřáhnout, vyhodit od kormidla egomaniaky, nedouky a deprivanty a do čela státu postavit někoho, kdo si nechá poradit od jedinců, kteří jsou školeni v epidemiologii. Marek Prchal to, bohužel pro nás, není.
Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora