Neviditelný pes

ROZHOVOR: Premiér se musí bát nás, nikoliv Bruselu

diskuse (74)

Je tu první vláda Andreje Babiše. Nemá předjednanou podporu, nicméně opozice z Demokratického bloku tvrdí, že se nakonec opře o Okamuru a KSČM. Sám Babiš to odmítá, některé zdroje z médií nicméně tvrdí, že do konce prosince by s Okamurou rád dojednal podporu. Mluví se též o vládě s KDU-ČSL a ČSSD, které se propadají v průzkumech. Jak to celé dle vás dopadne?

Kdo má rozum, ten v tyto dny jedná a snaží se nějak zužitkovat vliv, který mu dali voliči. Kdo to nedělá a trucuje, ten hlasy svých voličů znehodnocuje. Zkrátka, určitě se nyní jedná a jedná. Co z toho vyjde, to se uvidí. Platí totiž i to, že kdo má rozum, nedá ostatním nic zadarmo nebo levně. Každý by se měl snažit v zájmu svých voličů šroubovat svou cenu nahoru, kam až to jde. K čemu tyto procesy povedou, k jakému konkrétně řešení, to se teprve ukáže, třeba to bude podpora i napříč stranami. Hned po volbách jsem si tipnul, že Babiš vládu s důvěrou sestaví na druhý pokus. Na první ne, protože on i ti ostatní musejí trochu dělat drahoty. Na třetí také ne, protože to už je moc risk. Na ten druhý, to by znamenalo vládu s důvěrou asi tak v půlce února. 

Zatím na své předpovědi nic neměním, ale klidně to může nabrat jiný vítr, někdo se jinak vyspí, nebo dostane pěknou nabídku... Kdo Babiše nakonec podpoří a jakou formou, to je právě věcí aktuálních oficiálních i neoficiálních vyjednávání. Rozhodně ale nečekám to, před čím někteří straší: časově neomezená vláda bez podpory a bez důvěry. Ostatní strany bez ANO mají dohromady ústavní většinu, mohou se kdykoli sejít a sněmovnu rozpustit. V takovém případě prezident republiky žádný prostor už nemá a nové volby podle ústavy vyhlásit musí. Pokud se na tom ostatní strany ale neshodnou, pak to přece znamená, že Babiš tak úplně bez podpory není.

Václav Klaus mladší říká, že by se ODS měla snažit jít do vlády. Špičky strany to odmítají. Co vy na to?

Nevím, jestli to říká doslova takto, ale „já na to“asi toto: V ODS jsem nikdy nebyl (a ostatně ani v žádné jiné straně) a nemám právo jim radit. Ale jako vnější pozorovatel názor mám. Neříkám, že by se ODS měla snažit jít do vlády. Říkám jen, že by se měla snažit. O cokoli. Voliči jí dali slušnou vyjednávací sílu. A ODS se prozatím rozhodla, že ji nijak používat nebude. 

Okamžitě po volbách si měli členové klubu spolu s vedením strany sednout a srovnat si své cíle a priority. Včetně stanovení limitů, kam nelze jít, co nelze obětovat nikdy a co zase třeba i směnit za podporu svých jiných priorit. Říká se tomu politické vyjednávání a znají to na každé radnici. Prostě si říct například: chceme zjednodušení daní a jejich snížení, chceme vyrovnaný rozpočet, chceme zastavit regulace a vybrané zrušit, požadujeme ukončení rozdávání naší státní suverenity, odstranit křiklavé příklady šikany živnostníků, výjimku na povinnost zavedení eura, omezení dotací do zelené politiky. Nebo cokoli jiného, to je jejich věc. Pak si stanovit taktiku, jak své priority co nejvíce prosadit a co za to eventuálně ještě nabídnout a co už ne. A pak jednat a jednat. Každý den. Tvrdě a cílevědomě. 

Třeba by zjistili, že ostatní jim rádi v mnohém ustoupí, jen když jim ODS slíbí něco, co se obětovat dá. A třeba by nezískali nic a šli by od toho. Ale s vědomím, že něco zkusili. Já jsem ale nic z toho od ODS neviděl ani neslyšel. Slyšel jsem jedinou větu: „Milí voliči, vaše hlasy posloužily k tomu, že budeme chodit čtyři roky do parlamentní kantýny, občas proneseme plamenný projev, ale z programu, pro který jste nás volili, neprosadíme nic.“ Případný vstup do vlády je jen jednou z variant, možností něco užitečného vyjednat je mnoho. Navíc není vstup jako vstup, do vlády lze vstoupit jako ochotný otloukánek, nebo jako ten, kdo s celou vládou cvičí, protože ta bez něj padne. Lze do ní vstoupit jako ten, kterému i silnější soupeř zobe z ruky, protože musí. Ale to se musí umět vyjednat.

Ať už vznikne jakákoli vláda, co by tato země v tuto chvíli potřebovala? Když odhlédneme od toho, jaká vláda vznikne, co je teď pro nás nejdůležitější? A zajistí nám to Babiš?

Hlavní je teď nedovolit, aby k nám cizí moc bez našeho souhlasu usazovala desetitisíce černochů a Arabů, kteří se rozhodli vyslyšet pozvání jít za lepším životem, za lepším domovem v bohatých zemích. My jsme to pozvání nevyslovili, my je do Evropy hromadně nevozíme, my jsme neselhali v hlídání vnějších hranic schengenského prostoru. Jakoukoli silou nesmíme připustit, aby s námi někdo takhle zacházel. A jestli to zajistí Babiš? Bez zásadního tlaku případných vládních spojenců i opozice podle mne nezajistí. Chvíli se tak bude tvářit, ale pak mu z Bruselu něco slíbí… V tu chvíli musí nový premiér dostat varování, že nemá kam ustoupit, že za ním jsme už jen my. Musí se nás bát víc než Bruselu.

Předseda sněmovny Radek Vondráček řekl, že proti vydání Babiše a Faltýnka bude hlasovat až ve chvíli, kdy zde bude nezávislá policie a justice. Sdělil též, že teď, když je Babiš kandidátem na premiéra, je v zájmu Česka ho nevydávat, neboť je důležitý. Vondráček byl za tyto výroky kritizován, připojujete se k té kritice?

Na to se mi špatně odpovídá, protože to hned každý dá do souvislosti s tím, jestli Babiše nenávidím, nebo mu fandím. Já ale dlouhodobě říkám totéž, a to už od dob, kdy o žádného Babiše nešlo. Čtenářům se to nebude líbit, ale já bych byl opatrný s omezováním imunity a s jejím snadným odebíráním jednotlivcům. Ona imunita není žádný výmysl s cílem udělat zákonodárcům komfortní život. Ta má chránit voliče, občana. On někoho pošle do parlamentu bojovat za jeho zájmy, a státní moc ho semele a zavře. 

Omezování imunity je v zájmu moci a mocných, i když to pro mnohé vypadá úplně obráceně. Rozhodování o zbavení imunity je rozhodováním politickým, jinak by se přece o něm nehlasovalo. Do svého hlasování může každý promítnout svůj pohled. Nejde o soud, který musí rozhodovat nestranně a objektivně o vině a nevině. Je to prostě věc názoru. Správná je ale i připomínka, že právě proto, že nejde o rozhodování o vině ale o umožnění, aby vina byla vůbec prozkoumána, je třeba nechat spravedlnosti průchod. Tyhle všechny věci budou poslanci hodnotit podle svého a mohou mít názory různé a tedy se i mohou navzájem kritizovat. Monopol na zaručeně správný pohled ale nemá nikdo, tak bych trochu ubral na vášních.

Máte nyní, za prahu Babišovy vlády, strach, že Babiš zneužíváním policie a dalších složek ohrozí demokracii?

Strach o demokracii má mít člověk pořád. I nyní za Babiše. Největším žroutem demokracie je ale Evropská unie. Lidé nemají žádnou šanci ovlivnit, co za hrůzy tam vzniká a všem je pak vnucováno jako povinnost. Myslím však, že se člověk má bát nejen o demokracii, ale má se bát i demokracie. V demokracii je, bohužel, možné, aby si dva lidé odhlasovali, že jim patří majetek toho třetího. Nyní zažíváme období, kdy bývají v parlamentu většinově odhlasovávána pravidla, která sice mohou mít podporu většiny, ale která se montují jiným lidem do života. 

Typický příklad je omezování svobody smlouvy. Jeden nabízí nějakou službu, druhý ji dobrovolně přijme. Výhodné je to pro oba. A v tom vstupují do hry další tři, kterým do smlouvy mezi těma dvěma nic není, a smlouvu jim zakážou. Zákaz hospod, kde majitel nezakázal kouřit, protože to jeho zákazníkům nevadí, je jen jedním z mnoha příkladů. Ale zpět k vaší otázce. Jsem si jist, že policie i prokuratura jsou zneužívány už nyní. Často za potlesku veřejnosti, které se to vyloží jako hon na lumpy.

Po sněmovních volbách neutichají nářky na téma, že jsme si pustili do sněmovny „fašisty, xenofoby, hulváty, rasisty a tak dále. Podle bývalé slovenské diplomatky Magdy Vašáryové mají voliči v hlavách zmatek. Češi prý volili jinak, než bylo zvykem, a je napováženou, že „vítězí ti, co křičí,“ ale „naše společnost si musí poradit i s extrémními názory,“ uvedla například pro časopis Finmag.

Paní Magda Vašáryová je velmi elegantní dáma. A třeba v takových Postřižinách jí to vysloveně sluší.

Dobrá. Jedno z řešení tohoto stavu vidí bývalý poslanec Ivan Gabal v prezidentské volbě. „Můžeme tak korigovat, že jsme si pustili neonacisty do Sněmovny,“ zmínil pro DVTV. Poučení bychom si měli prý vzít ze Slovenska, kde klima k porozumění nasměroval Andrej Kiska. Do jaké míry je Česká republika skutečně ohrožena xenofobními tendencemi? A je třeba situaci vyvážit právě volbou prezidenta?

Budeme si nadávat do nacistů? Budeme se nálepkovat? Co takhle věcně hodnotit jednotlivé názory? Jenže to by museli dnešní kádrováci připustit soutěž názorů. Nálepkování jim slouží k tomu, aby nemuseli nad jiným názorem politicky vítězit, ale aby ho mohli vyloučit ze hry. A model Kiska? To je pro nás ten nejčernější scénář. Mocné síly vytáhnou z klobouku úplně neznámého člověka bez minulosti, nikdo o něm nic neví, nikdo žádné jeho názory nezná, nalejou se pořádné miliony do kampaně, zajistí zahraniční podpora a poslušný papoušek cizích zájmů je tu. To je nejlepší cesta, aby českého voliče reprezentoval někdo, komu je český volič ukradený. Máme naopak chtít někoho, čí názory dobře a dlouhodobě známe.

V Evropě se může do roku 2050 až ztrojnásobit počet muslimů, tvrdí výzkumná agentura Pew research Center. Pracuje s různými variantami. V ČR nyní dle ní máme 0,2 % muslimů, nejhůře toto číslo může stoupnout na 1,2 %. Mnohem hůře na tom však mohou být Švédsko, Francie či Německo, kde muslimů může být 20 až 30 %. Je to problém? Jde o zbytečnou hysterii namířenou proti myšlence multikulturalismu, nebo se máme zvýšeného počtu muslimů bát?

Muslimů, budhistů, animistů ani hinduistů se podle mne bát nemusíme. Po jednotlivcích či rodinách přicházeli různí lidé po celá staletí tam či jinam si hledat práci, štěstí a uplatnění. To, co se děje nyní, je ale úplně něco jiného. Jde o organizovaný import milionů lidí z jiných kontinentů a jejich hromadné umělé vysazování v naší krajině. To mi vadí. A vadilo by mi to i tehdy, kdyby ty miliony exotických lidí byly jakéhokoli jiného náboženství. Je to organizované ničení naší civilizace. A nemůžou za to ti přivezení přistěhovalci, ti jdou prostě za lepším, za bezpracným snadným životem. Mohu za to ti, kdo k takovému dovozu dali pokyn a kdo ho organizují a silou protlačují.

Co říkáte na snahu Evropského parlamentu Dublinem IV. ustanovit de facto trvalé kvóty na imigranty? Je šance, aby to prošlo?

Šance? To projde stoprocentně. Evropská unie je mašina na výrobu příkazů, které proti vůli občanů všech zemí prosazuje jedna malá skupina extremistů. A až to projde, je třeba se tomu bránit všemi cestami. Až k uzavření hranic a vyhlášení branné pohotovosti. Kapitulace by znamenala zrušení našeho samostatného státu. Možná by bylo dobré se podívat do útrob vládních úřadů a najít tam seznamy ubytovacích zařízení po celém českém venkově, které mají být nabídnuty povinně přiděleným dosídlencům.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se sešel s premiérem Sobotkou, aby mu sdělil obavu, že jak proběhlé sněmovní volby, tak nastávající volby prezidenta ovlivňují zahraniční tajné služby. BIS ihned sdělila, že žádné takové poznatky nemá. Co o tom míníte?

Pozoruhodné je, že Drahoš hledá oporu zrovna u Sobotky. To je jako udýchaný na poslední chvíli stihnout poslední lístek na Titanic. A jestli volby ovlivňují zahraniční tajné služby? Řekl bych, že zde působí zahraniční služby všech velmocí. Ovlivnit volby však mohou dost těžko. Ale že se naši politiku soustavně snaží ovlivňovat cizí vlády a vlivné zahraniční síly, to je snad jasné a doložitelné. Vemte si, kolik neziskových organizací, které mají v popisu práce manipulaci s veřejným míněním, je placeno americkou, norskou či německou vládou nebo orgány Evropské unie, popřípadě zahraničními fondy a nadacemi. Vždyť výroční zprávy těchto organizací jsou veřejně přístupné. Myslím ale, že jejich vliv neroste do nebe, že má také své limity. Lidi manipulaci začínají rozeznávat.

Jak vlastně hodnotit kampaň akademika, který je hlavním vyzyvatelem Zemana? I odpůrci Zemana kritizují, že je slabý, že je,,želé“, nemá jasné názory…

Jak ji hodnotit? Já jsem si žádné jeho kampaně nevšiml, leda úzkostlivé vyhýbání se jakémukoli názoru. Hlavně nic neříct.

Směřuje Miloš Zeman za vítězstvím, nebo za porážkou? Průzkumy ukazují, že lidé by mohli být odrazeni od jeho volby kvůli tomu, že je nemocný. Stane se tak? Pokud jde o jeho působení, hovoří se o tom, že rozděluje společnost. Venkov versus město, kavárna versus manuálně pracující, neziskovky a novináři proti ,,obyčejným lidem“… Které z těchto rozdělení je skutečné a kdo za ně může?

Argumentace zdravotním stavem je nechutná. Připomínám, že prezident Havel strávil půlku svého mandátu v nemocnici, měl vážné operace, byl párkrát nad hrobem, v úřadu na Hradě se moc neobjevoval a v ústraní v Lánech se buď připravoval na další lékařský zákrok, nebo absolvoval léčbu po něm. A nikdo to při jeho opakované volbě neměl žaludek nastolit, ani jeho odpůrci. A i se svým limitovaným zdravím byl pak zvolen znovu. Co tehdy říkali ti, co se dnes otírají o Zemanovo zdraví? Takovou zmínku u Havla by považovali za svatokrádež. 

Zeman po celou dobu svého mandátu úřaduje a absolvuje náročný program. Lze mít proti němu mnoho oprávněných námitek, ale napadat ho za zdraví je fakt projev, že komusi dochází střelivo, tak začal házet bláto. A rozdělení společnosti? To je realita, tu nezpůsobí jeden politik. Naše rozdělení by nemuselo být tak strašlivé, kdyby existovala jedna věc, která nás spojuje všechny: vlastenectví. Ale i to je pro jednu část společnosti rezavá a nepotřebná veteš.

O nebezpečí Ruska mluví i generál Petr Pavel. Považuje ho za jednu z hlavních hrozeb, Putinovi dlouhodobě přičítá snahu rozbít EU. Prezident Zeman se nicméně snaží o partnerství s Moskvou a do čela sněmovního výboru pro bezpečnost nastupuje zástupce SPD Radek Koten, což vzbuzuje také obavy z odklonu Česka od pozice NATO a EU. Co z toho považujete za problém a co ne? Jaký postoj teď, na konci roku 2017 zaujmout? Je tu ruská ,,pátá kolona“, sídlící např. na velvyslanectví, a ,,roztleskávači ruské propagandy“, jak tvrdí např. Marek Wollner?

To je v minulosti stokrát vyzkoušená taktika. Ten druhý má jiný názor, tak to asi musí být agent cizí moci. Druhým krokem pak bývá zákaz jiných názorů.

Z vrcholné funkce premiéra odchází Bohuslav Sobotka. Prezident Zeman ho označil za někoho, kdo odchází s ostudou. Jak ho hodnotíte vy?

Politické působení Bohuslava Sobotky lze shrnout do této zkratky: Ano, i špatné věci se mohou vyvíjet. Vyvíjejí se však vždy v ještě horší.

Co říkáte tomu, že podepsal na poslední chvíli Evropský pilíř sociálních práv? Je to hrozba?

Jistěže to je hrozba. Jednak sama o sobě, protože to je další omezení svobody v rámci trhu práce,navíc se značným rizikem pro výkonnost ekonomiky. Dále je to další odevzdání našich samostatných kompetencí, které podle tohoto pilíře budou napříště v rukou cizích autorit, cizích institucí. A konečně: solidní premiér nedělá na poslední chvíli zásadní nevratné kroky, když už k nim fakticky nemá mandát. A už vůbec by neměl naši zem zavazovat do budoucna, když už on sám u toho nebude. Přijde mi to jako schválnost.

Šéf SPD Tomio Okamura prohlašuje o ČT, že je jedno z nejvíc dezinformačních médií v republice. Zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Zemanova kancelář si na ni stěžuje často. Kritizován je i např. výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak hodnotit práci ČT a rozhlasu? Je třeba přistupovat ke změnám?

Česká televize je ústředním orgánem havlistů a už 25 let prosazuje jen jeden menšinový názor, až na nepatrné výjimky. Ale i kdyby se v tom hodně polepšila, zůstane můj názor na ni stejný, protože ten s obsahem vysílání nesouvisí. Tvrdím, že státní televize nemá existovat vůbec. Z principu. Stát nevydává časopisy ani noviny, nemá knižní vydavatelství, tak proč má provozovat rozhlasové a televizní vysílání? Zabírá tím jen místo na trhu, marní peníze poplatníků a otevírá dveře dokořán různým vlivovým skupinám. Proto ostatně soudím, že Česká televize musí být zrušena.

Otázky kladl Lukáš Petřík, PL, 9.12.2017

zpět na článek