Nemá Andrej Babiš tak trochu pravdu?
Anebo se 19. ledna v dolní sněmovně opět věnoval své oblíbené disciplíně – střílení od boku? A opět mimo terč. Ale co když terč trefil?
Opět jsme slyšeli slova o mafii. Za jeho vyšetřováním v kauze Čapí hnízdo je objednávka mafie, „která tady kradla miliardy ve spolupráci s vybranými politiky“, dozvěděli jsme se. Jako už bezpočtukrát předtím. Babišovo vidění světa: někdo je zloděj, někdo lhář, někdo obojí (Kalousek). Ve čtvrtek (18/1) při interpelacích ve sněmovně, když hovořil o aktivitách prezidenta Zemana v Rusku, zase hřímal, dívaje se do pléna (neznámo na koho konkrétně): Všechno jste tam rozkradli a prezident to tam jel napravit (volný citát).
Asi jediný, kdo nekrade, je kromě něj a jeho politické skvadry prezident Zeman. Jenomže ten zase lže (viz jeho soudní kauzy).
Jakou hodnotu mají do omrzení opakované slovní výstřely typu „všichni jste tady všechno rozkradli“? Stejnou, jako když někdo v diskusi pod mým článkem napíše, že jsem blbec. O čem s tím člověkem mám diskutovat? Že blbec nejsem, když on si myslí opak? Jak to celé uchopit?
Máme premiéra, který až příliš často „blábolí“ – říká věty, které jsou „o ničem“. Jeho povšechné obviňovaní všech a vlastně nikoho (o kom ve čtvrtek při sněmovních interpelacích v souvislosti se zlodějinou v Rusku vlastně mluvil?) by nestálo za řeč, kdyby na základě této rétoriky nevyhrál volby – se vším, co k tomu v českém Absurdistánu patří.
Kdybych si z jeho stylu vyjadřování vzal příklad, musel bych konstatovat: 1/ Volící Češi jsou tupé stádo, když většina z nich poslala do dolní parlamentní komory formaci mající takto komunikujícího šéfa. 2/ Hnutí ANO je oportunistický spolek převlékačů kabátů. Nebyla snad poslankyně Jana Vildumetzová v letech 2008 - 2014 členkou ODS a v tomto stranickém dresu komunální političkou v Karlovarském kraji, mj. starostkou Horního Slavkova?
Jistěže bych něco takového mohl konstatovat, ale – bylo by to fér? Nemyslím. A je fér ono vyjadřování premiéra Babiše (byť bez důvěry a v demisi, ale premiérem je) „všechno jste rozkradli“? Neměl by člověk v takto špičkovém politickém postavení být konkrétní? Říci kdo a co kdy rozkradl? Argumentovat fakty a ne „výkřiky do tmy“? Jak pak můžeme jeho slovům věřit – nejen těmto, ale i jakýmkoliv jiným?
Mimochodem - hovoří-li o mafii, kdo ji asi tvoří? Obyčejní lidé jako já nebo vy? Anebo lidé z „Babišova ranku“ - podnikatelé a lobbisté topící se v penězích? Nezávidím, jen konstatuji. A dodávám: mohou prostí lidé s průměrnými platy, „dolních deset milionů“, občané žijící z ruky do huby, od výplaty k výplatě, vytvořit nějakou mafii, která je s to ovlivňovat přes politiky chod státu? Anebo tato pochybná výsada náleží lidem, kteří patří mezi ekonomickou „elitu“, kam můžeme (do té „elity“, nikoli nutně mafie) zařadit i Babiše, Rittiga, Janouška a řadu dalších. Nelze jen tak vypudit z hlavy myšlenku, že když Andrej Babiš hovoří tak často o mafii, nejspíš ví, o čem mluví. Jen by měl konkretizovat, jinak vyvolá dojem, že jsme svědky naplnění sloganu o zloději halasně požadujícím, aby byl chycen zloděj.
Vrcholným premiérovým majstrštykem byla ovšem jeho věta, kterou zvedl ze židlí politiky „napříč spektrem“:
„Žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a objednat pravděpodobně, dostat někoho do vězení.“
Je tato věta, formulovaná tak nějak „po babišovsku“, pravdivá? Chce se věřit, že nikoli. Jenomže – když ji artikuluje předseda vlády před plénem Poslanecké sněmovny, vkrádají se pochybnosti. Má Andrej Babiš nějaké konkrétní důkazy, anebo jen tak mluví do větru? Má-li důkazy, znamená to, že ČR není právním státem – a že tedy žijeme ve státě mafiánském, v němž si mafie může objednat stíhání, případně odsouzení prakticky kohokoli. Což není nic horšího než návrat do nejtemnějšího období padesátých let, do éry komunistické svévole, teroru vůči „třídním nepřátelům“ a justičních vražd.
Je-li tomu tak, pak tu máme obludný problém, který by měli politici od Hradu níže začít okamžitě řešit, protože politopadový demokratický režim je ve smrtelném nebebezpečí.
Není-li ale tomu tak, pak to znamená, že Andrej Babiš lže, a to o těch nejprincipiálnějších věcech, které souvisí se základy našeho demokratického režimu – mj. o právu na spravedlivý proces. V tom případě se citovaným výrokem natolik zdiskreditoval, že není jiné košer řešení než jeho okamžitý odchod z politického života. Není přece možné, aby předseda vlády říkal, že justiční systém se neřídí zákony a ústavou, ale svévolí – a nic se nedělo.
Jenomže – ono se nic dít nebude. Což znamená jediné. Máme tu další důkaz o tom, že žijeme v Absurdistánu.
Problém má ale ještě jednu rovinu. Jakkoli je Babišovo citované vyjádření skandální (doufejme, že skandální, tedy nikoli pravdivé), nelze tak trochu provokativně nepřipomenout: nebyli snad exposlanci Tluchoř, Fuksa a Šnajdr neoprávněně ve vazební věznici? Nebyl snad exministr Mlynář odsouzen v kauze Testcom na pět a půl roku do žaláře, aby pak Vrchní a po odvolání Nejvyšší soud konstatoval jeho nevinu, ba vlastně něco víc – že se žádný trestný čin nestal? (Čistě teoreticky: kdyby se Mlynář neodvolal, strávil by v této zemi nevinný člověk pět a půl roku za katrem kvůli špatnému úsudku soudkyně.) A nestalo se snad nikdy, že by se nevinný člověk dostal do věznice, byť vazební, buď pro „jakobínskou“ horlivost orgánů činných v trestním řízení, anebo kvůli skandálnímu šlendriánu, kdy se nevinný jmenoval stejně jako skutečný pachatel? Nepamatujeme snad na odstrašující případ Věry Jourové?
V jakém státě tedy žijeme? Má, nebo nemá premiér Babiš alespoň zčásti pravdu? Tváří v tvář realitě jsou to složité otázky – pro každého z nás. Výsledek ve stylu „hora porodila myš“ v kauze „Nagyová 2013“ je mementem i ilustrací toho, jak policejně-justiční mašinerie u nás také funguje.
A úplně na konec jedna možná okrajová „technická“ otázka. Jana Nagyová – Nečasová byla policií vláčena v poutech. Nelze se nezeptat: Bude nyní vláčen v poutech i premiér Andrej Babiš? A pokud ne, proč byla ona?
Viděno v souhrnu: není cosi podivného ve státě českém?