Neviditelný Pes

POLITIKA: VV a ředitel BIS

13.6.2011

Proč namísto ministra nenabídnout Věcem veřejným post šéfa BIS?

Má mít navěky na funkci ředitele nejmocnější instituce v ČR monopol opoziční ČSSD? V čím zájmu vlády přicházejí a odcházejí a vedení BIS zůstává? A jaké to má důsledky?

Sněmovní volby 2006 skončily patem. Tehdejší koalice se dopustila osudové chyby. Po nástupu do vlády nechala ve vedení BIS, mediálních rad, veřejnoprávních médií atd., všude exponenty ČSSD a KSČ(M). Topolánek připomínal „vítěze v loterii“. Namísto odpovědnosti za budoucnost se nechal opít získanou mocí.

Výsledek? Nehorázná mediální zpravodajská štvanice proti místopředsedovi vlády Jiřímu Čunkovi. Jaképak soudy. Většina médií soudy nahradila a „zločince" odsoudila. V zemi, kde se beztrestně tunelují stovky miliard, odstoupil Jiří Čunek z funkce místopředsedy vlády pro „zločin pobírání sociálních dávek“. Jaký? 50korunový příspěvek na bydlení jeho rodiny se čtyřmi dětmi.

Následně Nejvyšší soud rozhodl, že vyšetřování Jiřího Čunka bylo nezákonné. Orgány činné v trestním řízení porušily právo Jiřího Čunka na zákonného soudce a tím na spravedlivý proces. Jaké ubožáky mohou úplatní veřejní činitelé beztrestně dělat z občanů, když už ani místopředseda vlády nemá chráněno právo na zákonného soudce.

VŠE provedla pro Ministerstvo spravedlnosti rozbor „znaleckého posudku“, na jehož základě byl Jiří Čunek vydán Senátem PČR k trestnímu stíhání a obviněn. Zjednodušeně řečeno VŠE vyhodnotila „znalecký posudek“ jako podvrh objednaný na zakázku policie.

Stručně shrnuto nezvratné skutečnosti nasvědčují zločinnému spolčení orgánů činných v trestním řízení zneužitím státní moci za účasti médií ke svržení ústavně ustavené vlády. Mediální štvanicí vydávanou za „skandál Jiřího Čunka“. Není známo, že by jediný „publicista“ z těch, kteří veřejně na Jiřího Čunka útočili, po rozhodnutí Nejvyššího soudu a rozboru VŠE se veřejně Jiřímu Čunkovi omluvil, a ohradil se, že k ostouzení Jiřího Čunka byl manipulován. Skandál proto nebyl, ale dosud je, především skandálem českých médií.

Mezinárodní právo Českou republiku zavazuje zneužití státní moci trestat jako trestný čin úplatkářství veřejných činitelů. Pro porušení povinnosti veřejných činitelů uplatňovat svěřenou pravomoc nestranně a nezávisle. Pro porušení mezinárodním právem stanoveného zákazu veřejným činitelům, výkonem své pravomoci nikomu neposkytnout, ani nepříslíbit, i jen nepatřičnou výhodu.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu a rozboru VŠE přispěli zúčastnění policisté a státní zástupci za podpory „angažovaných“, tedy úplatných novinářů, účastí v tzv. "kauze Jiřího Čunka“ k pádu Topolánkovi vlády konstituované podle Ústavy, a tím poskytli ČSSD výhodu v protiústavním získání podílu ČSSD na výkonné moci účastí zástupců ČSSD ve Fišerově vládě.

Ohrožení ústavního zřízení České republiky se kvalifikuje jako vlastizrada. Jak to, že není nikdo ještě trestně stíhán ani vyšetřován? Jak to, že Nejvyšší státní zástupce je nečinný? Jak to, že Senát PČR nepodal trestní oznámení na objednatele a zpracovatele „znaleckého posudku“ pro podezření z trestných činů od podvodu až po účast na vlastizradě? Čekají na další trestní stíhání Jiřího Čunka? Co jiného zbývá úplatným veřejným činitelům k odvrácení vlastní trestní odpovědnosti za úplatkářství než konat podle zásady, když není zločinu, ze kterého jsme nevinného obvinili, musí nevinný „spáchat“ zločin jiný.

Nebudou-li úplatkáři za aféru Jiřího Čunka postaveni před soud, hrozí osud Topolánkovy vlády každé další vládě bez účasti ČSSD.

Příkladem je Nečasova vláda. Co jiného jsou mediální „skandály“ koaličních politiků než mediální fikce ve zpravodajské režii? Co jiného sledují než anulování výsledku sněmovních voleb několika novinovými články s odposlechy politiků vládní koalice?

Média nám předkládají černobílý „pohádkový příběh“, jak „vládní zlo“ musí být svrženo odstoupením vládní koalice. Proč? Aby zfalšováním výsledků mimořádných voleb mohlo být nahrazeno „opozičním dobrem“. Velké úkoly opozici čekají. KSČ(M) jeden opakovaně loni zveřejnila. Vystoupení České republiky z NATO.

Zásluhou Věcí veřejných byl „pohádkový příběh“ přerušen do konce června. KSČ(M) hrozí pozastavení nebo rozpuštění. ČSSD hrozí provalení, že v předvolební sněmovní kampani se pustila do „volebního byznysu“ tak lačně, že „rozebrala“ majetkovou podstatu Lidového domu. Co je pouhých pár set milionů nebo i miliarda pro toho, kdo se účastí ve vládě dostane k penězovodu státního rozpočtu? Chybička se vloudila. Sněmovní volby nedopadly podle „průzkumů“. Chybičku třeba napravit. A tak při formální neúčasti ve vládě zbývá ČSSD a KSČ(M) vedení BIS. Je to hodně, nebo málo?

Podle zákona má být BIS řízena a kontrolována vládou, resp. Úřadem vlády. Jestli to není naopak, je tajné. Topololánka jsem jako předsedu vlády vyzval, aby zastavil ústavní rozvrat České republiky korupcí splněním závazků České republiky z mezinárodních Úmluv proti korupci. Dopisem o třech řádcích mi Topolánek odpověděl, že stávající právní úprava zajišťuje ochranu proti korupci „dostatečně“. Podle některých zdrojů měl neoficiálně hlavní slovo v Topolánkově vládě ředitel Úřadu vlády Novák, který „měl blízko ke zpravodajcům“. Rozhodoval o tom, co, kdy a s jakým komentářem dostane Topolánek na stůl. Záhadná „nevina“ Nováka za podpis na smlouvě ProMoPro tomu nasvědčuje.

Současné vedení Bezpečnostní informační služby je největší hrozbou ústavnímu zřízení České republiky. BIS nese hlavní odpovědnost za tyto nezdary České republiky :

1/ promarnění šance na zajištění bezpečnosti České republiky umístěním radaru USA, které je důkazem, že tajné služby Rumunska jsou mnohem výkonnější proti infiltraci vlivu agentů ruských tajných služeb prosazovaného „průzkumy veřejného mínění“ než BIS,

2/ pád vlády ČR uprostřed předsednictví EU před summitem EU–Rusko v r. 2009 ruským tiskem oslavovaným jako začátek rozpadu EU dominovým efektem,

3/ rozvrat ústavního zřízení České republiky rozbujením „volebního byznysu“ politických stran černým obchodem s výsledky „průzkumů veřejného mínění“ a na ně napojených „výsledků voleb“ v rozsahu vymykajícím se ostatním zemím, jak potvrzuje i zpráva Skupiny států proti korupci (GRECO) ze dne 29.4.2011,

3/ pohrdání České republiky mezinárodními závazky proti korupci zatajováním veřejnosti, že vágní pojem korupce není podle mezinárodního práva zdaleka jen problém podplácení, ale především beztrestnost úplatného výkonu státní moci založeného na monopolu BIS ke slídění a vydírání zneužitím státní moci (viz případy Hučín. Uzunoglu, Čunek, Šatánek a další),

4/ zatajování veřejnosti, že úplatkářství veřejných činitelů založené zejména na slídění a vydírání zneužitím státní moci dosahuje ročně ztrát pětiny státního rozpočtu (odhad ČNB 120 až 200 miliard ročně ještě v dobách ředitele ČNB Tůmy),

5/ ve svobodném světě nevídané slídění v soukromí občanů ČR „pročipováním“ nejen mobilů, ale i karet všeho druhu (Inkarty, Openkarty a pod), databází všeho druhu atd., s naprostým utajením účelů a výsledků slídění takovéhoto rozsahu,

6/ paralyzování ochranné funkce nezávislosti veřejnoprávních médií jejich skandálním zapojováním do zpravodajských mediálních fikcí k manipulaci veřejného mínění sledujících v zájmu ruských tajných služeb ústavní rozvrat ČR.

Podle zákona by měla BIS plnit úkoly úřadu na ochranu Ústavy. Jedině za tímto účelem jako jediná státní instituce dostala BIS zákonnou pravomoc provádět s rozpočtem 1,2 miliardy korun na území ČR v naprostém utajení operativní operace.

A výsledek? Česká republika se stále bezmocněji točí v bludném kruhu úplatnosti „volebního byznysu“ politických stran rozvracejícího důvěru občanů v demokratický systém. V beztrestnosti úplatkářství veřejných činitelů přesvědčujícího občany, že svoje daně platí proto, aby za jejich peníze mohli úplatkáři zneužíváním státní moci prosazované státem organizovaným násilím je o jejich peníze beztrestně olupovat. Naprostý ústavní rozvrat chápou občané ČR jako „bordel“. Kdo jiný na tom má větší zásluhu než současné vedení BIS? Viditelně to začalo „kauzami“ Vladimíra Hučína a Yekta Uzunoglu. Vlády se střídaly. Kdo zajišťoval úplatkářům „kontinuitu beztrestnosti“? Vedení BIS. Změna Růžka za Langa vedla jen k horšímu.

Na takzvaných „kauzách“, tedy mediálních fikcích „zločinů“ lze demonstrovat, že mediálně štvaní „zločinci“ jsou zpravidla ve skutečnosti oběti beztrestného úplatkářství veřejných činitelů, proti kterým coby štvané „lišce“ úplatní mediální odstřelovači, ne nepodobní smečce psů při anglických honech na lišku, beztrestně štvou veřejnost.

Na základě mnohaletých obecných zkušeností s „kauzami“ a mé zkušenosti vlastní je na místě závěr, že na koho je pořádána mediální štvanice, je spíše než „zločinec“ obětí zločinu. Profesionální překrucování, vytrhávání z kontextu, až po jednoduše primitivně lživé oficiální prezentace těchto „kauz“ činí pravdivou verzi těchto případů veřejnosti prakticky nedostupnou. Jakékoliv jejich podrobnější rozbory čpějí podezřením z účelovosti, a jsou proto zbytečnými. Autorita formátu Anny Politkovské v České republice jednoduše není.

Apriori nevěřím žádným zpravodajským mediálním pohádkám o zločinech koaličních politiků, včetně politiků Věcí veřejných, na pozadí takových křišťálově čistých politiků, jako jsou Stanislav Gross, Jiří Paroubek či Bohuslav Sobotka. Věřím, že nejen já, ale většina veřejnosti se na rozdíl od morálky Bártovy děsí především jejich „morálky“.

A proto tvrdím. Namísto postu ministra nabídněte zcela klidně Věcem veřejným post ředitele BIS. Třeba i Vítu Bártovi. Pozve-li si ke spolupráci třeba takového Vladimíra Hučína, budu osobně věřit, že namísto imaginárního boje proti korupci může začít trestní stíhání úplatkářství veřejných činitelů a „bordel“ v České republice může skončit.

Budete-li konat rychle, nezachráníte jen koalici, zachráníte Českou republiku.



zpět na článek