Příměji už prezident nemohl promluvit. Ještě ostřeji se pustil do Evropské unie, kterou prohlásil za hru na demokracii, Lisabonské smlouvy, která omezuje suverenitu zemí, a řešení finanční či hypotéční krize, tedy nalévání miliard do soukromého bankovnictví, které má zamezit hlavně tomu, aby lidé nepřišli o úspory na penze. V souvislosti se setkáním největších evropských hráčů kvůli finanční krizi připomenul, že to jsou tytéž země, které podepsaly Mnichovskou dohodu. To už je nebezpečná populistická hra s nenávistnými archetypy. Problém Klausova vystoupení je tedy zřejmý: Ke všemu a ke všem se vymezoval pouze negativně.
Předseda opozice, sociální demokrat Jiří Paroubek, sice nejprve vyzval k okamžitému odstoupení Mirka Topolánka a hovořil o předčasných volbách, ale když nedělní večerní grémium ODS premiéra podrželo, aby nedošlo ke střídání vlády v rozjitřené náladě, Paroubek uznal, že volby by mohly být později a ne v první polovině příštího roku. Vyzval ale ke koalicím v krajích s komunisty. Politická mapa České republiky se tedy pod jeho vedením skutečně zásadně promění. Komunisté po devatenácti letech vstoupí do krajské politiky.
Na nedělním večerním grémiu ODS se přestalo hovořit o předčasném kongresu, Mirek Topolánek dostal čas do Mikuláše k hluboké sebereflexi své práce, koaličních vztahů i průběhu reforem a ministři dali k dispozici své funkce. Odstupující středočeský hejtman Petr Bendl sice vyzval Mirka Topolánka, aby odešel z čela strany, on ale odvětil, že si to musí rozmyslet. Kritikové po ukončení grémia, tedy pánové Bendl a Bém nedostali slovo, stejně jako novináři.
Otázka tedy je, o čem tato situace svědčí a co lze očekávat? Teoretických scénářů je možné si vymyslet víc a některé můžeme připomenout: Václav Klaus zřejmě počítal, že povolební smršť Mirka Topolánka rychle smete z obou postů, on ustaví úřednickou vládu - podle některých spekulací se počítalo, že by v její čele mohl stát i Miloš Zeman, což by oslabilo sociální demokracii - a Evropskou unii by de facto řídil po dobu naše předsednictví sám prezident.
Toho se zřejmě všichni napříč politickým spektrem zalekli a to je nejspíš i důvod, proč Mirek Topolánek by mohl zůstat v čele vlády do ukončení předsednictví. V reformách ale takhle oslabená vláda pokračovat nebude moci, to je iluze, i když o nich Mirek Topolánek bude mluvit. Koaliční vláda bude by fungovala jen jako udržovací.
To ale neznamená, že prosincový kongres ODS bude klidný: Síly všech třech táborů v ODS budou mobilizovat: Klausova pozice bude neměnná, ale trio Bém, Bendl, Tlustý už zřejmě nebude tak bojovné, protože nikomu z pánů se nebude chtít převzít za této situace otěže ani ve vládě, ani v ODS, proto lze v tuto chvíli hovořit o třech centrech ODS: vést stranu do předem prohraných voleb je nevděčné, to pětačtyřicetiletý primátor brzy pochopil, kariéru má teprve před sebou, a proto byl mnohem mírnější než pan Bendl, který nemá o co přijít a mohl by funkci předsedy dočasně vykonávat, i když úplně jasně to taky neřekl. A s vládou je tomu podobně. Hodně teď bude záležet na samotném premiérovi a jeho lidech: Pokud se udrží Mirek Topolánek na uzdě, neudělá nějakou fatální chybu, je představitelné, že ve funkci by mohl i do podzimu příštího roku zůstat. A podobně Přemysl Sobotka, po jehož odvolání z funkce předsedy Senátu volá Jiří Paroubek, má šanci přežít minimálně do voleb. Jenže pokud se premiér zase proti něčemu silně prohřeší, bude muset být nahrazen a pak - jak spekuluje třeba Lenka Zlámalová z Hospodářských novin - by mohl místo převzít na dobu předsednictví Saša Vondra, který má kontakty s EU v popisu práce. Tato úvaha má logiku. Jde jen o to, jestli by koaliční vláda zůstala nebo jestli by šlo o úřednickou vládu, o které sní prezident a zřejmě i Paroubek s tichým přispěním Pavla Béma, který by si tam dosadil rovněž své lidi.
Po volbách - ať už předčasných či řádných - se ale politická mapa České republiky může řádně proměnit: komunisté se mohou dostat i do první politické ligy a v případě dalších sporů v ODS se může tato strana dál marginalizovat. To by mohlo vést i k zásadnější změně naší zahraniční politiky po vzoru Slovenska, kde si ruští generálové již podávají dveře.
Ale připomínám: to, co jsem napsal, jsou pouhé konstrukce, fabulace, na základě dostupných faktů, nic jiného totiž novinařina dělat nemůže. Pravdu ukáže až život, který je předem nevykalkulovatelný.
Vysíláno 27.10.2008 na rozhlasové stanici ČRo6, zveřejněno na www.rozhlas.cz/cro6.