Neviditelný pes

POLITIKA: Velký finiš s velkou klikou

13.10.2021

Petr Fiala se v posledních týdnech kampaně konečně ukázal jako lídr

Výsledek letošních parlamentních voleb přinesl minimálně dvě velká překvapení a několik paradoxů. Překvapivé je určitě celkové vítězství koalice Spolu a též „kroužkovací masakr“ Pirátů. Ten však nepřímo souvisí s úspěchem formace vedené Petrem Fialou a rovněž minimálně s jedním velkým paradoxem, který spočívá v tom, že jedním z otců Fialova triumfu je právě Andrej Babiš a strategie, kterou jeho hnutí zvolilo.

Ale popořadě. Hlavním strůjcem svého úspěchu je nesporně Petr Fiala sám, poněvadž předvedl výborný finiš. Ještě tak dva tři týdny před volbami čelil oprávněné kritice, že je skoro neviditelný a nepůsobí jako skutečný lídr. V závěrečných televizních debatách však vystupoval jako pokropený živou vodou. Konečně se po letech trápení dokázal prezentovat coby politik stejné váhové kategorie jako Andrej Babiš, ba nad ním mít navrch.

Piráti jako nejslabší článek

Sice tím hnutí ANO neodlákal voliče, dosáhl však výrazného přeskupení sil v rámci obou opozičních bloků. Ještě na jaře měli jasnou převahu Piráti a Starostové, z čehož logicky vyplynula i deklarovaná kandidatura Ivana Bartoše na post premiéra. Na bedra mu tak ale najednou dopadlo břemeno, pod jehož tíhou se zhroutil. Andrej Babiš (či jeho tým) vycítil, že Piráti tvoří nejslabší článek pětičlenného řetězu dvou koalic, jenž ho může odstavit od moci. Šlo je totiž relativně snadno prezentovat jako zhulené vítače migrantů i třetího pohlaví, kteří chtějí coby zrádní kolaboranti s Bruselem připravit občany o jejich automobily poháněné spalovacími motory i o příruční sadu tradičních hodnot. Což mělo od hlasu pro PirStan odradit příznivce přilákané hlavně od Starostů a nezávislých. A rovněž zviklat konzervativně založené voliče Spolu, neboť Piráti znamenali předpokládaného koaličního partnera. A na pozadí pirátské hrozby se pak Andrej Babiš mohl svým voličům prezentovat ve spasitelské roli – jako kdyby se předtím za covidové pandemie nestalo nic nestandardního, o počtu zemřelých nemluvě.

Kampaň určitě zabrala, avšak svým stvořitelům se poněkud vymkla kontrole. Znejistění voliči PirStanu přeběhli ke Spolu Petra Fialy, zvláště když posledních čtrnáct dní měla rázného šéfa, respektive masivně kroužkovali kandidáty Starostů. K volbám se však dostavili a dali hlas jedné z obou koalic.

Ovšem Piráti si své fiasko zavinili hodně sami. Ve snaze nevyplašit středové voliče se příliš umírnili, ale ztratili tak šťávu. Fatálním omylem pak byla snaha vrhnout se na pevné jádro Babišova elektorátu, na důchodce či na obyvatele Ústeckého kraje. Dobývání žuly krumpáčem velký zisk zpravidla nepřinese, a navíc stojí čas a síly, které pak scházejí jinde.

Dva, Babiš s Bartošem, se prali, třetí, Fiala, se nakonec smál. Ale i tak měl velké štěstí. Součet podílů hlasů obou opozičních koalic dává 43,4 procenta, součet ANO a SPD 36,7 procenta. Pokud by se do Sněmovny dostaly s pěti procenty ČSSD a Přísaha (obě reálně 4,7 procenta), činil by jejich součet s ANO a SPD skoro 47 procent. A většina obou volebních koalic by se rozplynula jako pára nad hrncem. Šest desetin procentního bodu – tak mrňavá byla hromádka, jež pravděpodobně rozhodla o vítězích a poražených. A pokud se žádná z menších stran do parlamentu nedostala, hnutí ANO potřebovalo k problematické většině s SPD okolo 35 procent.

Avšak volby mají i dva „kroužkovací vítěze“. Především hnutí STAN, jehož 33 mandátů (16,5 procenta) ho činí třetí nejsilnější stranou ve sněmovně, za ANO a ODS, jež získala jen o křeslo více. Ale rovněž lidovce, kteří se díky preferenčním hlasům svých disciplinovaných voličů dopracovali k 23 křeslům (11,5 procenta), čímž připomněli rok 2002, kdy jim kroužkování výrazně pomohlo v koalici s liberální Unií svobody. Je otázkou, zda ještě někdo v budoucnu u nás zkusí zformovat volební koalici, poněvadž právo voličů udělovat preferenční hlasy se projevuje jako nekontrolovatelný živel.

Zeman mnoho nezmůže

Petr Fiala tedy vlastně utekl hrobníkovi z lopaty. Získal silný politický mandát k premiérskému úřadu, kritikům v ODS zavřel ústa a ještě má pro ně v rukou jeden trumf: obávaná koalice s Piráty v podstatě nehrozí, neboť případně půjde o svazek se dvěma Piráty a dvěma Pirátkami, které k vládní většině ani nepotřebuje.

Výše uvedené závěry by se ale daly učinit v normální parlamentní demokracii. Nad tou naší ale ční Hrad a v něm trůní churavý král Miloš Zeman. Leč volební výsledek mu notně zúžil manévrovací prostor. Může ve spolupráci s Andrejem Babišem ledacos oddálit, dlouhodobě však mocenské alternaci vzdorovat asi nedokáže. Pokud tedy obě opoziční koalice zachovají deklarovanou jednotu.

Andrej Babiš v minulosti projevoval neobyčejnou odolnost vůči všemožným aférám i tlakům. Dal se z ní odvodit závěr, že porazit se může jenom sám. V letošních volbách doplatil na svou velkou přednost, která ale představovala i jeho největší slabinu: na agresivní predátorský styl, neochotu se dělit, vytvářet si dlouhodobé, a nikoliv pouze účelové spojence.

Autor je politolog

LN, 11.10.2021



zpět na článek