Když už i Piráti přestávají čeřit vodu, u voličů sílí pocit, že si nemají koho vybrat
Do voleb zbývají zhruba dva měsíce, ale jako by se všechno vracelo do zajetých kolejí. Dle posledních průzkumů veřejného mínění se do vedení dostává opět ANO a ze dvou opozičních koalic začíná mít navrch středopravicová Spolu, zatímco Piráti a STAN, přezdívaní Pirstan, ztrácejí. Na pirátské lodi dokonce začínají bít na poplach a plánují zásadní změny v pojetí kampaně. Navíc se mění i podpora pro oba koaliční subjekty ve prospěch STAN, přičemž koaliční dohoda pracovala s poměrem 2 : 1 pro Piráty. A nikdo neví, co vyvedou voliči se svým právem udělovat preferenční hlasy.
Loď, která se potápí
Pojem vítěz voleb je samozřejmě sporný, neboť k čemu je formální vítězství, když nepřinese účast ve vládní koalici. Kdyby volby dopadly zhruba dle červencových modelů CVVM a Medianu, Spolu a Pirstan by na nadpoloviční většinu ve sněmovně v součtu nejspíše nedosáhly. Hnutí ANO, byť první na pásce, samostatně také ne, a pokud by mělo opět tvořit vládu, muselo by jít do party skoro nebo úplně se všemi ze skupiny ČSSD, komunistů, SPD a Šlachtovy Přísahy. Či s některou z opozičních koalic nebo s nějakými jejich částmi, což je ale varianta oběma opozičními uskupeními v zásadě zavrhovaná.
Asi úplně nejzajímavější je konstatování agentury Median, podle níž jen 47 procent respondentů pevně ví, komu dá hlas. „Podpora stran se tak může dynamicky měnit. Vzhledem k nezakotvenosti voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo pěti procent by se nyní reálně dostala do Poslanecké sněmovny,“ uvedl přímo Median. Poznámka se týká konkrétně SPD, Přísahy i KSČM, jež se v modelu zmíněné agentury ocitly nad pětiprocentní laťkou, ale i ČSSD a shluku kolem Trikolóry, kteří jsou pod. Nicméně právě skutečnost, kdo a s jakým ziskem nakonec do sněmovny pronikne, reálně rozhodne o skutečném vítězi voleb, tedy o nájemnících Strakovy akademie.
Na propadu Pirátů (PirStanu) se pravděpodobně výrazně podepsala i negativní kampaň produkovaná jejich soupeři, ovšem působí tu rovněž jiné faktory. Především snaha přetvořit se z protestní strany ve vládní partaj. Ivan Bartoš odložil harmoniku a nasadil státotvorný výraz. A nejen on, vlastně celá pirátská parta. O té už Goethe psal: „Mladí revolucionáři, staří hofráti“ – neboli dvorní radové.
Krok do neznáma
Čeští Piráti ale svou Bastilu ještě ani nedobyli, leč už se začali tvářit, jako kdyby ano. Tím však začali též nudit, přestali se lišit, čeřit vodu. A jak volby pomalu buší na dveře, mnozí z volnějších příznivců Pirátskou stranu zhodnotili jako přece jen zatím dost nezkušenou, a hlas pro ni tedy za poněkud riskantní počin, zvlášť v éře pandemií a tornád. A prohlubujícího se schodku státního rozpočtu, byť ten zatím přímo na bedra občanů nedoléhá. Gigantický dluh pomohl utlumit potenciální velmi nepříjemné sociální dopady pandemie, což se patrně zčásti promítlo i do opětovného růstu preferencí pro ANO.
Příznivci obou opozičních bloků již od voleb nečekají, že by snad vystavily peklu červenou kartu. Obě koalice už dávno soupeří hlavně mezi sebou – ostatně, mají políčeno na podobný elektorát, a pohybují se tak ve stejném revíru. Do popředí tudíž více vystupují rozdíly mezi nimi a otázky, jaký kurs kdo nastolí, až se případně chopí vládního kormidla. K úspěchu dnes každopádně nestačí vyšít si na prapor zlatou nití heslo: „Babiš musí padnout!“
„Volby nejsou sexy“
Tím spíše bude mít velký vliv kampaň. Přes léto skoro usnula a není divu. Lidé si po covidových útrapách chtějí užít prázdnin a koukají na olympiádu. Koncem srpna ale vše propukne. Ostatně, i Okamurův kamion „espéďák“ má dle webu SPD vyrazit z garáže až koncem srpna a ve stejnou dobu mají začít i jarmarky v krajských městech, údajný festival levných a poctivých českých potravin.
Koalice Spolu sice v červenci uspořádala vernisáž svého volebního autobusu, na jejím webu jsem ale nedohledal, kde se s ním případně mohu potkat. K mání tam byla pouze informace, kdy a kde v letním kině běží komedie Ženy v běhu, prázdninový marketinkový trhák pravostředového trojspolku. Pražský primátor Zdeněk Hřib zase poznamenal, že kampaňové autobusy jsou již out, dnes prý frčí autobusy očkovací. Hřib tak pravil, když slavnostně uváděl do provozu vakcinační autobus provozovaný jeho městem, za což si nesporně zaslouží malé, avšak nikoliv bezvýznamné plus. Nicméně docela pozoruhodně tak hovoří zrovna představitel strany, která minule zabodovala právě díky volebnímu autobusu. Ale Hřib je na rozdíl od Bartoše už skutečný hofrát.
Nemá smysl bazírovat zrovna na autobusech, avšak k úspěchu ve volbách určitě povede viditelná, nápaditá a kontaktní kampaň. Zvláštní, jak tuto banální poučku u nás dovede jen málokdo zrealizovat. Hrozí tedy, že na podzim opět přijde ke slovu Dominik Feri. Konkrétně jeho lakonická politologická glosa: „Volby nejsou sexy.“
Autor je politolog
LN, 7.8.2021