Premiér Andrej Babiš i přes své prohlášení, že v Senátu, sumýš EU nesumýš EU, zůstane na projednávání daňového balíčku tak dlouho, jak bude třeba, když pověří zastupováním na jednání v Brusele polského premiéra Mateusze Marawieckého, nakonec po necelých snad dvou hodinách, kdy vystoupil v Senátu, do Brusely odletěl.
Premiér ČR si vůbec neuvědomil, jakého že strašlivého skutku hraničícího s velezrádou se dopustil. Premiér Morawiecki, který již našeho premiéra a tím i ČR skutečně v Brusele před časem zastoupil, tentokrát tuto roli splnit nemohl, a tudíž bylo na našem premiérovi, aby se účastnil osobně. A tak nestát tváří v tvář tvrdému politikovi, jakým je známé politické dynamo místopředseda Senátu Jiří Růžička, to je opravdu šílený skutek. A Jiří Růžička to opravdu zhnuseně a s kroucením hlavy dal najevo. A Jan Horník, též z klubu STAN, v Senátu rozhořčeně uvedl, že Andrej Babiš neumí držet slovo a položil teátrální otázku „Na co on potřebuje Senát?“
Babiše se zastal šéf Senátor Miloš Vystrčil a udělal to podle mého názoru překvapivě, ale určitě elegantně. Prostě se stalo, nebo nestalo to, co premiér předpokládal, že se stane.
Pokusím se to shrnout:
a) Babišovo FB vyjádření na téma, že v Senátu sumýš nesumýš klidně i shnije i do půlnoci, se navenek jeví jako velká politická (a ne jeho jediná) hloupost a skoro to vypadá, že by mu vyhovovalo hnít v Senátu a čelit tam často oprávněným výtkám ohledně jeho názoru na paskvilovitý daňový balíček a v Brusele ať si pálí ruce (a to vlastně i za nás) Polák s Maďarem
b) Ale ne, premiér věděl, že do Brusely bude muset jet a že zrovna v tomto vypjatém momentu polského a maďarského vetování rozpočtu EU a zločinného záchranného fondu ho nikdo nezastoupí. Přesto si tu alibistickou hovadinu neodpustil a rozehrál tuhle šarádu, i když měl do Brusely sbaleno. Že pánové Jiří Růžička a Jan Horník tuhle hru nepochopili a zahltili se pocitem vlastní důležitosti, vůbec - zejména u Růžičky – nepřekvapuje, a tak si užili pár minut domnělé slávy. A že ji přečetl Miloš Vystrčil a docela elegantně to omluvil, mě příjemně překvapilo
c) Kdyby ale Andrej Babiš řekl předem „ne, já jedu do Brusely, kde je zásadní sumýš rozhodující v otázce dvojího veta o tom, zda rozpad, který probíhá, se urychlí, a nemůžu proto být v Senátu, kde se projednává průšvihový daňový balíček, jehož kometální dráhu jsem sám způsobil“, tak by ho mediálně ukamenovali. Proč by to proboha dělal? Jestli se něco v politice náš nepolitický premiér naučil, je kličkovat jak zajíc. Doma i venku.
Z toho plyne pro mě následující: Senátní vlk se tak nějak do polosyta nažral a je nespokojený, ale Babišova koza zůstala tak nějak celá. Náš premiér si, aniž na tom má větší zásluhu, pořádně politicky zobchoduje stamiliardy europeněz na prokrmení korupčních dotačních kanálů v naší kotlině a poprsí se na tom, že kaučukový klacek principů právního státu, kterým nás bude mlátit partička v Brusele a jinde, byl zkrácen o pár decimetrů a bude podroben zkoumání Evropského soudního dvora případ od případu (na čemž nemá zásluhu žádnou). A pánové Růžička a Horník projevili typický starostenský nízký horizont předvídavosti a politického fištrónu, který přece jen nechybí šéfovi Senátu Vystrčilovi.
Vůbec nejlíp to zhodnotil Jiří Čunek, který řekl, že mu nepřítomnost premiéra vůbec nechybí, protože s jeho názorem v punktu daňového balíčku stejně nikdo nehne. Jednoduché, výstižné a nemuselo se kolem toho v Senátu tak dlouho ve sklenici vody pindáním bouřit.