POLITIKA: Řekni, kde ta data jsou…

Jsou tomu zhruba dva týdny, co poprvé zaštěkal hlídací PES (Protiepidemický systém ČR) a ukázal nám svých pět různých tváří dle toho, jak se bude epidemiologická situace v ČR vyvíjet. Vůbec ale není jasné, na základě jakých dat vláda rozhoduje a jaké budou dopady jejího rozhodování.

Vláda zavedla nová opatření pro usměrnění počtu osob během nakupování (min. 15 m2 podlahové plochy na jednoho zákazníka) a naznačila, jak bude postupně uvolňovat restriktivní opatření s poklesem nových případů infikovaných covidem-19.

Divadla? Jen bez diváků…

Přestože se naštěstí nepotvrdily obavy z front před nákupními řetězci a nakupování probíhá relativně bez obtíží, nelze se nepozastavit nad tím, proč – když je třeba snižovat hustotu lidí v uzavřených prostorách i na veřejnosti – vláda omezí počet dnů, kdy lze nakoupit, ze sedmi na šest, a zkrátí dobu nakupování do devíti večer

Ve veřejném prostoru chybí vysvětlení, na základě jakých dat volí vláda jednotlivá opatření a proč navrhuje právě je. Společnost si klade otázky, na které se nedostává odpovědí, a když ano, jsou to sarkasmy na sociálních sítích, které se stávají virálními.

Tak například z Twitteru Úřadu vlády jsme se dozvěděli, že se od pondělí mohou konat koncerty, divadelní i filmová představení. Ovšem výhradně bez přítomnosti diváků! Skvělá zpráva pro kina, která mohou promítat, a nebo pro kapely, které si mohou pronajmout O2 arénu. Alespoň se nebudou muset stresovat s počtem prodaných lístků. A lidé se už sarkasticky těší, až vláda povolí otevřít bary a kluby, ovšem bez návštěvníků.

Proč ale nemohou být otevřeny malé obchody, kde by šlo – podle stejných pravidel jako u supermarketů – zajistit prodej v omezeném počtu osob, ba dokonce mnohem snáz?

Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť, prozrazuje, že dostal přímo od tamních vlád potvrzení, že ani v Berlíně, ani ve Vídni nemají tak přísná omezení pro malé a lokální podnikatele jako u nás. Jsou povinné roušky a rozestupy mezi lidmi na trhu. Ale v supermarketu jsou podmínky přísnější. Je totiž zjevné, že riziko přenosu nákazy je na otevřeném prostranství nižší než v prostoru uzavřeném

Stejně nesmyslná jsou omezení provozní doby úřadů, kde se v pondělí dopoledne a ve středu odpoledne tvoří dlouhé fronty, kdy lidé stojí v chladu a hrozí u nich podchlazení a následná infekce. Podobně sporné je zavádět policejní hodinu v době, kdy je venku velmi chladné počasí a srocování na veřejných místech budou provozovat leda tak bezdomovci. A když už se prodlouží doba nakupování do deváté hodiny večerní, neměla by se automaticky prodloužit i doba pro vycházení, aby si lidé mohli v klidu donést nákup domů? Teleportace zatím jako součást služeb obchodních řetězců v ČR zavedena nebyla…

Kdyby v tom alespoň smysl…

Z opatření, která vláda zavádí v důsledku koronavirové krize, dýchá naprostá absence systematického přístupu a možnosti předvídatelnosti. Vždyť podle již zmíněného systému PES má být i při nulovém počtu infikovaných omezena provozní doba hospod a restaurací do desáté večer.

Má vláda k dispozici data, jaké toto opatření bude mít vliv na ekonomiku těchto provozů? Kolik lidí přijde v důsledku toho o práci, dostane se do dluhové pasti a v důsledku toho se jim např. rozpadne rodina a zhorší jejich psychické a fyzické zdraví?

Nemluvě o tom, že vláda na jisté segmenty podnikání úplně zapomněla. Tak například noční podniky. V systému PES je uvedena jediná kategorie, pod kterou by se mohly, při troše fantazie, počítat: stravovací služby. Ale co když naše vláda pod stravovacími službami vnímá pouze restaurace? Protože v první vlně pandemie měly restaurace a bary odlišná pravidla?

Kdy tedy budou moct noční kluby různého typu otevřít? A kam se mají odvolávat? A co například vzdělávací agentury, nebo další? David Dvorský, majitel jazykové školy Glossa, se potýkal s podobnými problémy. „Jazykovky prostě nikde nebyly. Jako by neexistovaly. Museli jsme to složitě komunikovat přes Asociaci jazykových škol, abychom se mohli vůbec informovat, jak máme při současných opatřeních fungovat.“

Pomozte si sami!

Když na podzim 2008 naplno udeřila finanční krize, ohrožovala především velké a bohaté společnosti. Tehdy se za ně postavila nejen široká společnost, ale i naše vláda. Za aktuální krize, která ohrožuje menší a lokální podnikatele, je naše vláda nechává „vymřít“ za výkřiku některých odborářů, že to je v pořádku, protože čistka je občas potřeba. Neměl by tuto čistku ale provádět trh a nikoliv vláda v době krize?

Na rozdíl od předchozí krize je malým podnikatelům prostřednictvím médií i společnosti vzkazováno „musíte se z toho posbírat sami“. Není se pak čemu divit, že se deziluze u značné části společnosti bude jen a jen prohlubovat, a to zase pomůže pouze krajním populistickým „krysařům“.

Uzavření země s sebou přinese velkou řadu negativních důsledků nejen v podobě zhoršené ekonomické situace občanů a firem, ale také zhoršení zdravotního stavu osob, které kvůli covidu odložily zdravotní úkony jako např. léčbu rakoviny. Diagnózy srdečních záchvatů jsou aktuálně velice nízké, nikoliv však proto, že by koronavirus prospíval našim srdcím, ale proto, že jsou ze strachu z infekce při cestě do nemocnice ignorovány okrajové příznaky. Stejně tak například perforace apendixu. Spousta lidí začala trpět díky nucené asocializaci stavy úzkosti a deprese, a tudíž vzrostl objem antidepresiv, domácího násilí a dalších negativních dopadů na populaci ČR.

Úmrtí na koronavirus během pandemického období musí být srovnávána s úmrtími z ekonomických příčin a opožděným nebo lékařským ošetřením během příštích alespoň pěti let, nejen během pandemického období.

O tom, jak negativní dopad bude mít uzavření škol na kvalitu vzdělání, návyků potřebných pro budoucí zaměstnání a socializaci dětí, snad ani není třeba hovořit. Dlouhodobé či opakované lockdowny a restrikce, které můžeme pozorovat po celém světě, navíc prohloubí generační rozdíly a příjmové nerovnosti.

Nikdo nic neví…

Ptáme se proto znovu a důrazně: na základě jakých dat zavadí vláda ČR jednotlivá opatření a jaké budou jejich dopady na budoucí vývoj ve zdravotnictví, školství, ekonomice a sociální oblasti? Když vláda zrušila zdanění superhrubé mzdy, alespoň věděla, kolik peněz jí vypadne z rozpočtu. Při zavedení lockdownu nevíme nikdo nic.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.