Neviditelný pes

POLITIKA: Rath útočí

3.6.2011

V úterý 31. května 2011 vyšel v Kladenském deníku na titulní stránce článek s názvem Přístroje jsou prý předražené, vedení Slaného to ale popírá a hned v úvodním odstavci je čtenář uveden do problému: Od loňského roku čeká Slaný na proplacení dotací pro nákup nemocničních přístrojů. Díky příslibu 54 milionů korun z evropských fondů nakoupila tamní nemocnice požadované přístroje, na které si vzala úvěr v bance. Přestože podporu z Unie měli Slaňáci přislíbenu, na rozhodujícím dokumentu dodnes chybí hejtmanův podpis a Slaný kvůli tomu slíbených 54 milionů nemá. Hejtman Rath navíc přišel s tvrzením, že Slaňáci koupili přístroje předražené nejméně o dvacet procent...

Hurá, zajásá nezasvěcený čtenář, zbojník Rath konečně zaťal valašku do zátylku korupční hydry, to je ale chlapík! Bohužel realita je zcela opačná – jedná se o další donebevolající příklad hejtmanské zvůle: onen dosud nepodepsaný papír má totiž David Rath na stole již déle než rok. Nyní, aby hejtman legitimizoval svou liknavost, za níž nelze ve skutečnosti hledat nic jiného, než poněkud škodolibou formu manifestace moci, přišel s horkou jehlou ušitým vysvětlením – jeho experti vypracovali a slánským radním zaslali ...tabulku, v níž jsou uvedeny vysoutěžené ceny, které krajský úřad porovnal s cenami přístrojů od jiné společnosti. „Kdyby to byla pravda, tak se ta firma mohla zůčastnit výběrového řízení, my ale ani nevíme, o jakou společnost se jedná, její název je v listině začerněný,“ podotkl k tomu místostarosta Slaného.

Ale vraťme se ke kořenům kauzy – městu Slaný, které je zřizovatelem Městské nemocnice, se v loňském roce podařilo získat závazný příslib dotace z evropských fondů na obnovu přístrojového vybavení. Jednalo se o nečekaný úspěch - slánská nemocnice, druhá v kladenském okrese, sice po celá devadesátá a nultá léta hospodařila s vyrovnaným rozpočtem, navzdory své ekonomické i medicínské úspěšnosti však zůstávala Popelkou, jíž zadarmo nedal nikdo nic - narozdíl od protežované kladenské nemocnice, do níž naléval Středočeský kraj každoročně desetimiliony, aby zamázl schodek v jejím nevyrovnaném hospodaření, aniž by se to bylo však nějak zásadně odrazilo na výsledné kvalitě péče o pacienty.

Za éry modrého hejtmana Bendla vedení kraje nemilovanou slánskou nemocnici sice nepodporovalo, nicméně ji respektovalo a neházelo jí klacky pod nohy. Po krajských volbách v roce 2008 však přituhlo – oranžová smršť vynesla na hejtmanský stolec ambiciozního ranaře MUDr. Davida Ratha. Nový krajský despota zahájil vládu čistkami ve „svých“ krajských nemocnicích, na slánskou nemocnici si však přímo došlápnout nemohl, protože jako městská kraji nepodléhá. Nabídl sice Slanému, že ji kraj od něj odkoupí, nelze-li ji znárodnit, což představitelé slánské radnice pochopiteně zdvořile odmítli.

Zdálo se, že nastalo příměří – kraj měl dost problémů s dokončením nového několikamilirardového pavilonu, budovaného v areálu kladenské nemocnice, dle řady médii proběhlých informací nápadně předraženého - od rozmáchlých stavebních počinů až po nerentabilní nákup běžného i luxusního vybavení (elektronicky ovládaná lehátka v ambulancích, čipovými kartami uzamykatelné boxy na koronární jednotce atd.), a to vše navíc v době, kdy rathovské vedení kladenské nemocnice nezvládlo akci Děkujeme, odcházíme, přišlo v už tak personálně nelichotové situaci o řadu lékařů a dokonce muselo nechat uzavřít neurologické oddělení.

Kdo snad nabyl dojmu, že bude hejtman Rath řešit palčivé problémy na vlastním pískovišti a zkrotí své expanzivní choutky, hrubě podcenil jeho ambice. Obsese zcela ovládnout středočeské zdravotnictví mu velela v první řadě pokusit se stůj co stůj zlikvidovat nezávislou, za humny drze prosperující slánskou nemocnici, aby ji poté mohl spasitelsky převzít pod svá ochranná křídla. Příležitost vyrazit do útoku na sebe nedala dlouho čekat, vlastně hned příležitosti dvě.

Krajské vedení přišlo s nápadem oslabit pozici slánské nemocnice tím, že ji připraví o status provozovatele záchranné služby. Vypsalo tedy výběrové řízení na provoz slánského stanoviště záchranky, ve kterém zvítězil jediný připuštěný zájemce – Asociace samaritánů České republiky, soukromá firma, v níž shodou okolností před časem David Rath zastával vedoucí funkci. Od prvního března 2011, kdy Samaritáni začali pokrývat slánský region, sice náklady na provoz záchranky výrazně stouply, ale cíle (tedy ignorování slánské nemocnice) bylo dosaženo. Posádky samaritánských sanitek dostaly instrukce nejen všeobecně prodlužovat vzdálenost a dobu trvání výjezdů (pojišťovna je platí od kilometru a oni své zaměstnance zase od času stráveného v akci), ale též se pokud možno vyhýbat slánské nemocnici a pacienty ze Slánska vozit do Kladna nebo do Prahy. To sice narazilo na nelibost kladenských lékařů, kteří dovezené mimorajonní pacienty obratem vracejí dle spádu zpět do Slaného, ovšem až po provedení ambulantního vyšetření, které tak mohou vykázat pojišťovně, ačkoli stejnou proceduru pacient absolvuje duplicitně znovu o chvíli později na slánském příjmu.

A co víc – přičinliví Samaritáni dostanou proplaceny výjezdy hned dva – jeden do Kladna a jeden nazpátek. Aby si Rathovi chráněnci ještě trochu přilepšili, zavedli s velkou pompou inovaci – tzv. rendez-vous systém, kdy místo jedné sanitky zasahují vozy dva – v prvním sedí sestra, v druhém pak lékař. Oba mají svého řidiče a argumentuje se tím, že je tento systém operativnější, protože doktor není závislý na sestře a může ihned odjet zase jinam. Praxe je ovšem taková, že po regionu jezdí v závěsu tandem žlutých vozů a vše se účtuje dvakrát.

Pozvolné pouštění žilou slánské nemocnici odvelením záchranky jinam se však ukázalo nebýt dostatečně efektivní, jelikož svou lůžkovou kapacitou pokrývá i velkou část severočeského Lounska, kde okresní nemocnice nedávno zanikla a kam Rathův vliv nesahá. Proto bylo třeba přistoupit k ráznější akci – zpochybnit přidělenou evropskou dotaci. Nastala paradoxní situace, kdy je slánská nemocnice napadena za výběrové řízení, ze zákona organizované externí firmou posvěcenou shora, na jejíž rozhodování nemocnice neměla žádný vliv, nechala si přidělit přístroje, aniž by měla jakoukoli možnost podílet se na jejich výběru, a úkorně skousla, že deset procent z dotační sumy spolkne provize firmy (opět ze zákona) konkurs provádějící. Vše proběhlo dle regulí, realizátor konkursu za svou pěti a půl milionovou odměnu vybral z přihlášených nabídek ty nejlevnější (byť z medicínského hlediska zavládlo mezi slánskými lékaři rozčarování, neboť oni by si byli vybrali něco jiného, kdyby to bylo bývalo šlo, ekonomická kritéria však měla přednost), přístroje se následně koupily z úvěru a na všech předchozích úrovních odsouhlasená žádost o přidělení dotace se dostala do finální fáze, tedy na stůl hejtmana Ratha k formálnímu podpisu. (Ač nejde o krajské, ale evropské peníze, kraj je poněkud nepochopitelně jejich redistributorem).

Měsíce běží, ale Rathovo pero stále váhá, nikdo neví proč...dokud nevyšlo v Kladenském deníku výše citované senzační odhalení – Rath našel společnost, jejíž jméno nikomu nesdělil, která by údajně byla nakoupila přístroje do Slaného o dvacet procent levněji, kdyby byla dostala šanci. Proč se před rokem nepřihlásila do výběrového řízení a co s tím má vůbec společného slánská nemocnice, která byla pouze pasivním účastníkem celého procesu, není jasné a patrně to v tého vyšší hře není ani důležité.

Pro bezskrupulozního autoritáře Rathova ražení je to příliš velké lákadlo – stačí nepodepsat a vysněného cíle bude dosaženo. Termín čerpání dotace zanedlouho propadne, evropské peníze poputují jinam (je nasnadě, že už ne do nevěrohodné České republiky) a sekyra 54 milionů pro dosud nikdy nic nedlužící slánskou nemocnici, která důvěřivě sedla na vějičku prakticky jistého dotačního příslibu, bude likvidační. Až se následně ukáže, že podezření na předraženou zakázku bylo účelově vycucané z prstu, koho to ještě bude zajímat? Z prosperujího slánského špitálu se stane krásná eldéenka s upraveným parkem a slánský personál bude ještě vděčný, nebídne-li mu baťuška gubernátor milostivě práci v neobsazené nové hypermoderní budově kladenské nemocnice, o jejímž předražení nemá pochyby nikdo. Zda bude svému hejtmanovi děkovat i obyvatelstvo Slánska, lze s velkou měrou pravděpodobnosti odhadnout, ale kdo ví, třeba se mu podaří správně to politicky vysvětlit.

Pokud se tento scénář skutečně naplní, bude se jednat o kuriózní precedens, kdy významný veřejný činitel a čelní sociálnědemokratický politik odmítne z důvodu osobní mocichtivosti a mstivosti již schválenou evropskou dotaci pro zdravotnické zařízení v kraji, který spravuje. Co na to voliči ČSSD?

Anebo že by to bylo všechno úplně jinak, žádné spiknutí, žádná averze... zkrátka jen neomluvitelné faux pas způsobené kýmsi špatně instruovaným, jenž se ve správnou chvíli zapomněl pana hejtmana optat, kolik takový hejtmanský podpis stojí? Ne, to ne, takovou fantazii snad nikdo ani mít nemůže...



zpět na článek