Neviditelný Pes

POLITIKA: Řápková by mohla následovat Čunka

18.5.2009

Množí se spekulace, že by chomutovská primátorka Řápková mohla kandidovat pro volby do českého parlamentu jako lídr ODS v Ústeckém kraji. A protože ODS zpravidla v personálních záležitostech jedná podle momentální výhodnosti, jako třeba při loňské volbě prezidenta Klause, a nikoli strategicky, je třeba alespoň naznačit možné problematické důsledky takového kroku. Pokud je ODS dopředu neuváží, bude opět zaskočena dopady svých rozhodnutí jak na sebe, tak i na voliče a na tento stát.

1. Primátorka Řápková, obdobně jako Jiří Čunek, je komunální političkou, která těží z radikálních kroků odsunujících problémy, na jejichž vzniku se podílela. Těží z populistické rétoriky, která zakrývá fakt, že problém neřeší a pozitivní řešení za rámec represe ani nenabízí, nýbrž eskaluje. Jak se ukázalo u Jiřího Čunka, radikální komunální praxe nedokáže vyplodit systémové kroky na úrovni vlády a parlamentu, naopak výrazně věci zkomplikuje, zbrzdí a znesnadní.

Navíc, konfrontační až rasistický styl Jiřího Čunka jej velice brzy znemožnil a odlegitimizoval, mezinárodně i na domácí scéně. Mnohé nasvědčovalo, že Jiří Čunek volil účelovou radikální rétoriku, aby zakryl komunální problémy ze své minulosti, které zcela vysílily celou koalici. U Řápkové to může být podobné. Osud KDU-ČSL, vedené a rozvrácené problémy Jiřího Čunka, je pro ODS námětem k přemýšlení.

2. Nasazení radikálního populismu v ústeckém regionu posune ODS blíže k extrémní pravici. Zvýší se možná šance na vítězství v jednom kraji, ale není to zdaleka jisté a nebude to bez nákladů. Posun rétoriky ODS směrem k rasovému populismu v jednom regionu zaplatí celá ODS ztrátou liberálního středového elektorátu ve všech krajích a velkoměstech. Přitom právě liberální středový a intelektuální elektorát u nás rozhoduje volby již déle než deset let. Vynesl k moci Vladimíra Špidlu, posléze proevropskou orientací umožnil vzestup ČSSD po Grossově pádu.

Nyní se začal přiklánět k Topolánkovu křídlu, mj. kvůli zmarnění našeho předsednictví a evropského jména socialistickou a komunisticku opozicí, prezidentovou intrikou a rozpadem zelených. I když Topolánkův kabinet nebyl tak úspěšný (k neúspěchům patří radar, zdravotní reforma, volba prezidenta, Lisabonská smlouva a nakonec rozpad předsednictví), liberální voliči oceňují alespoň jeho snahu.

3. Případná extremizace ODS Řápkovou by nezůstala bez odezvy ze strany ČSSD, jejíž kampaň a propagaci připravuje americká firma PSB. Nepochybně dojde k zesílení negativní socialistické kampaně před podzimními volbami. Nebude problém zjistit výzkumem veřejného mínění, která sociální hrozba dokáže přebít rasistický populismus. Ve dvojích volbách nenašla ODS proti negativní kampani protizbraň – nejprve ztratila svůj náskok v roce 2006 a v krajských volbách byla totálně poražena. Nezdá se, že by Řápková byla adekvátní odpovědí na dosavadní nedostatečnost analýz ODS.

4. Zesílení sociální negativní kampaně zažene i ČSSD více nalevo a blíže KSČM, což bude nevyhnutelným důsledkem negativní kampaňové mentality a tlaku rasového populismu. Ani ČSSD si tak nedokáže dojít pro středové liberální hlasy pozitivním programem.

Spíše nevyhraje, pokud vyloženě neprohraje.

5. Extremizace obou největších stran bude politickou scénu destabilizovat. Lze vážně pochybovat, že uvolněný liberální střed dokážou obsadit rozpadlí, vyčerpaní a mocenskými sváry zkompromitovaní zelení. Budeme tedy jako v Maďarsku opět směřovat v listopadu do ulic?

Nevím, ale vhodnější variantou by se mi zdál rychlý a účelový vznik nové liberální formace, která se zaměří na regeneraci základních pozitivních hodnot české polistopadové politiky poté, co socialisté, občanští demokraté a hlavně Hrad ztrácejí geopolitické a demokratické instinkty.

Bez této, byť krátkodobé alternativy budeme v extrémní variantě uzavřeni do domácí totální politické války několik dalších let, ke škodě nás všech. A nemyslím si, že by nás mohl další populistický komunální politik z této krize vyvést. Obávám se, že opak by byl skutečností.

MfD, 15.9.2009

Autor je sociolog a v poslední době se mj. podílel na výzkumu příčin segregace dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí



zpět na článek