Ústavní soud pod vedením Pavla Rychetského zrušil několik významných ustanovení volebního zákona. Pod záminkou rovných podmínek pro všechny strany tak zásadním způsobem ovlivnil volby v letošním roce, a dle mého soudu naprosto záměrně. Stanovisko čtyř členů Ústavního soudu, kteří většinové rozhodnutí pléna soudu označili za výrazný zásah do již probíhající volební kampaně a jasně se distancovali od politiky svého předsedy, považuji za správné a zcela se s ním ztotožňuji.
Musím tentokrát pochválit, a to naprosto bez jakékoliv ironie či nadsázky, práci České televize. Ta totiž ze svých historických materiálů vybrala zásadní pasáže o tom, jak vznikal volební zákon, podle něhož se hlasuje již od roku 2002. Uvedla, že zákon byl přijat v čase opoziční smlouvy mezi Václavem Klausem jako předsedou ODS a Milošem Zemanem jako předsedou ČSSD. Cílem zákona bylo posílit většinové prvky systému voleb do poslanecké sněmovny a výsledkem dohody byla i bonifikace vítěze. Nebyla nijak zásadní a projeví se zejména tehdy, pokud jedna strana vyhraje před ostatními s výrazným náskokem. To byl případ roku 2017.
ČT navíc ukázala holou skutečnost – na jednáních o tomto zákonu se tehdy podílel Pavel Rychetský z pozice ministra spravedlnosti, místopředsedy vlády vedené Milošem Zemanem, resp. Vladimírem Špidlou. Jestliže dnešní Rychetský vykládá, že je nutné akcentovat rovné podmínky všech stran, tehdejší Rychetský bez jakýchkoliv problémů vytvořil zákon, který až doteď platil tak, jak ho někdejší místopředseda vlády uvedl na svět.
Jak ale na ČT upozornil politolog Josef Mlejnek, strany, které stížnost k Ústavnímu soudu před třemi lety zaslaly, byly tehdy malé a zejména STAN a TOP 09 na to doplatily menším ziskem mandátů, než by odpovídalo celkovému počtu hlasů, jež tyto strany získaly ve volbách. Dnes je ale TOP 09 součástí trojkoalice Spolu a STAN je v koalici s ČPS a paradoxně tak rozhodnutí Ústavního soudu jak trojkoalici, tak koalici pirátů a STAN poškodí. Samozřejmě, na toto rozhodnutí doplatí i hnutí ANO.
Premiér Andrej Babiš rozhodnutí Ústavního soudu tvrdě zkritizoval. Nejdále ve své kritice zašel předseda KSČM Vojtěch Filip, který ho označil za hrubé ovlivnění politiky a použil slovo „odporné“. Přitom malým stranám, kam dnes patří KSČM, ČSSD a SPD, rozhodnutí ÚS vlastně nahrálo. Mohou se dnes sice stále strachovat o to, zda překročí uzavírací klauzuli 5 %, pokud ji ale překročí, budou mít počet mandátů odpovídající více méně jejich procentickému výsledku, minimálně by měly mít 10 mandátů. Pokud by tedy volby dopadly tak, jako poslední preference (ANO 25 %, STAN s piráty 20 %, trojkoalice 19 %, ČSSD 6 %, KSČM 5 % a SPD 9 %), propadlo by jenom 16 % hlasů a mandáty by se rozdělily takto: ANO 50, STAN s ČPS 40, trojkoalice 38, ČSSD 12, KSČM 10 a SPD 18. Dvaatřicet propadlých mandátů by se rozdělilo rovnoměrně mezi šest subjektů – ANO 9, STAN s ČPS 8, trojkoalice 7, ČSSD 2, KSČM 2 a SPD 4. Strany by tak při rovnoměrném zastoupení získaly tyto celkové počty mandátů:
ANO 59 (29 %)
STAN s ČPS 48 (24 %)
Trojkoalice 45 (22 %)
SPD 22 (11 %)
ČSSD 14 (7 %)
KSČM 12 (6 %)
Velké strany či koalice by o něco procenticky posílily, ale mnohem méně než při současné metodě, a u malých stran by se již nestalo, že budou mít procenticky méně mandátů než 5 % z celkového počtu poslaneckých mandátů. Jazýčkem na vahách by se stala SPD, protože ANO, ČSSD a KSČM by měly dohromady 85 mandátů, trojkoalice se STAN a ČPS by měly 93 mandátů a pokud by SPD podpořila ANO, měla by tato vláda ve sněmovně zajištěnou většinu 107 mandátů. Paradoxně by tak zrušení zvýhodnění velkých stran mohlo poškodit právě trojkoalici a STAN s ČPS, které by se v případě stávajících pravidel mohly společně přehoupnout přes 100 mandátů.
Rychetský tak podle Miroslava Kalouska „napravil své protiústavní konání“. Faktem je, že ÚS ovlivnil výsledek voleb natolik, že lze jeho rozhodnutí považovat za podobně zlomové, jako byl zásah policie na Úřadu vlády v červnu 2013 proti vládě Petra Nečase.
Nicméně boj o nový volební zákon ukáže, že skutečně rovný poměrný systém s uzavírací klauzulí skutečně poškodí velké strany natolik, že budou vznikat vlády bloků nebo mnoha různých stran. Stěžovatelé tak dosáhli svého Pyrrhova vítězství. Sdružování do předvolebních koalic totiž nepomůže zdaleka tolik, jak by pomohlo v původním znění volebního zákona.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz