Neviditelný Pes

POLITIKA: O nezralosti politické strany

28.1.2012

VV, jejichž preference klesly na pouhá dvě procenta, se snaží znovuzískat sympatie příštích voličů a odrazit se ode dna, ať už jde o stravenky, církevní restituce nebo náš postoj k EU. – Na osudech této strany si lze ozřejmit řadu věcí. Především povahu stranotvorných sil a jejich proměnu.

Při posledních sněmovních volbách dosáhly VV překvapivého úspěchu. Jeho živinou byly, jak se zdá, pouze naděje jejich voličů do nich vkládané. Vyhlášení boje proti korupci a proti "dinosaurům" vycházelo vstříc potřebě mnohých občanů. Některým z nich tato naděje postačila a ti pak dali VV svůj hlas. Dokonce i mnozí z těch, kdo je nevolili, jim přiznávali jistou šanci. Nová dynamická strana, mladá průměrným věkem, nadto se svižným investigativním novinářem v čele, ta by snad mohla něco změnit, není-liž pravda?

Pak přicházela zklamání. Strana odvozovala svůj mandát od nekontrolovatelné internetové komunikace, objevily se nejasnosti stran povahy její členské základny a projevy jejích představitelů daly tušit, že kromě líbivých hesel se nemůže vykázat srozumitelným programem. Její koaliční chování mělo ráz improvizování. – A pak se dostavily maléry. Jednak vyšly najevo podnikatelské záměry pana Bárty a jeho firmy, jednak vypukla aféra slečny Kočí a spol., která naznačila možnost závažných vnitrostranických rozporů.

Naděje původně do strany vkládané se rozplynuly. Ta dnes žije už jen ze sebezáchovné snahy, kterou lze vyjádřit asi takto: "Když už jsme se vydali touto cestou-necestou, nezbývá než na tom trvat za každou cenu." – Její předseda se nedávno pokusil zachránit její tvář prohlášením, že "VV jsou sociální pojistkou uvnitř koalice." Nejspíš trefil kozla, protože volič, který o něco takového stojí, dá hlas rovnou některé ze dvou zavedených levicových stran.

Připomene se nám osud Strany zelených. Ta sice vychází z ideje, jejíž smysl je mnohem určitější než "boj s dinosaury", totiž ze starosti o životní prostředí. Ale o její volební vítězství se zasloužili voliči, kteří byli motivováni jinak: smýšleli liberálně a nechtěli volit ODS. Také se řídili pouze svou nadějí. Pomohli zeleným do vlády, ale ti se jim začali rozkládat před očima. – Snad je možno učinit následující zkušenost: mladá, tedy "nezavedená" strana může vzbudit naději, ale je nevypočitatelná, protože je plná potenciálních rozporů, které vyjdou najevo teprve poté, co ji voliči vynesou na parlamentní scénu. Z toho by si měli vzít poučení všichni, kdo sní o nějaké nové straně, do níž by promítli svá nerealistická přání.

Lze vůbec vymyslet a vytvořit "správnou" a životaschopnou stranu? (Slovo "správnou" mám v uvozovkách). Myslím, že takový sociálně inženýrský (v tomto případě spíše politicko inženýrský) projekt je utopií. Proces stranotvotrby je totiž v podstatě živelný. Jeho průběh nelze určit předem. Právě tak nelze předem naaranžovat takové okolnosti, které zaručí jeho úspěch. Někteří politologové naznačují, že by bylo vhodné, kdyby občané vstupovali do existujících stran. Bylo by jistě dobré, kdyby se jejich členská základna zvětšila a vnitřně ožila, ale obávám se, že jde rovněž o utopii. Občanům se tam nechce. A ty velké strany o nové členy příliš nestojí.

Jistou výjimkou je zatím "hnutí starostů". Vytklo si skromnější cíl (rozumnou a poctivou komunální politiku). Teprve když se osvědčilo a domohlo se významu, mohlo – pod křídly jiné strany – vstoupit na parlamentní půdu. Tou jinou stranou je ovšem TOP 09, rovněž zatížená handicapy strany nové, tedy i nezralé. Ale využila s kalouskovskou obratností příznivé okolnosti, totiž prázdného místa, které jí uvolňuje slábnoucí ODS. Zatím se jí to daří. Zda obstojí, až staneme na rozcestí a budeme se rozhodovat, zda do Evropy, anebo s Václavem Klausem, to se teprve ukáže.

Málem zapomínáme, že tu máme dvě strany s podobným osudem. Míním tím zelené Ondřeje Lišky a Bělobrádkovy lidovce. Obě zažily už dříve těžký debakl, ale úplně to nevzdaly. Média si jich nevšímají a hlavně: nemají peníze. Zda jim ta nedobrá zkušenost bude k dobru, to se také teprve ukáže.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6



zpět na článek