Tak jsme se dověděli z úst pirátského primátora naší Mater urbis, že, stručně řečeno, se Praha osvobodila sama a do Prahy již Rudá armáda vjela, aniž musela bojovat, protože město bylo osvobozeno. Podle interpretace dějin MUDr. Zdeňka Hřiba (roč. 1981) tedy Pražské povstání částečně s pomocí vlasovců, osvobodilo Prahu. Tečka. A proto není třeba přeceňovat roli Rudé armády..
A už se nám tady objevují souběžně všelijaké interpretace, ze kterých by se jeden, kdyby neznal nic o dějinách, dověděl jen, že Rudá armáda si již jen mohla v Praze shánět hodinky, kořalku a tabák a znásilňovat ženy. Tak spravedlivě řečeno, tyto excesy se děly u různých armád a Rudá armáda výjimkou určitě nebyla, protože jak známo, někteří vojáci bojujou pro ideály, že se může také drancovat na dobytém území. Někdy tyto případy zůstaly nepotrestány, v jiných naopak důstojníci vojáky nechali bez milosti zastřelit. Tečka, netřeba se tím dále zabývat. Není to totiž vůbec důležité při historickém hodnocení Pražského povstání a jeho významu.
Je jisté, že Pražské povstání, jakožto spíše spontánní, než nějak přesně organizované vzedmutí obrany našich občanů ze všech možných vrstev společnosti v době, kdy hrozilo Praze zničení podobné Vratislavi (tehdy Breslau) s nedozírnými následky, bylo nesmírně důležitým aktem tvrdého odboje, sice na samém konci války, ale v důležitém okamžiku a účastníci za ně zaplatili tisíci svými životy. Samo o sobě vybudování celkem asi 1600 barikád na nejrůznějších místech bylo velkým počinem a čest a sláva bojovníkům jak na barikádách, tak i jinde. Padlým i přeživším.
Jenže zjevně historicky dezorientovaný pan primátor si neuvědomuje, že obrovský tlak 1., 2. a 4. ukrajinského frontu při tzv. Pražské operaci ze strany jedné a americké armády ze strany druhé vedly k tomu, že obrovská skupina armád Střed polního maršála Friedricha Schörnera se ocitla v situaci, kdy se sílou jednoho milion jejich mužů, velkého množství pancéřované a dělostřelecké techniky a s jednou tisícovkou letadel již neměla čas uspořádat krvavou lázeň Praze, kterou Krvavý Friedrich, jak se mařšálu Schörnerovi přezdívalo, původně připravoval.
Při osvobozování ČSR padlo celkem kolem 130 tisíc padlých sovětských vojáků (celkové ztráty na území ČR přesáhly víc než půl milionu vojáků - zranění, nemocní, nezvěstní), víc než tisícovka padlých polských vojáků bojujících jak v řadách Ukrajinského frontu, tak i v US Army , kolem dvou tisícovek padlých rumunských vojáků bojujících v radách Ukrajinského frontu a přes 600 českých vojáků jako součásti jednotek Rudé armády a v neposlední řadě několik stovek amerických vojáků v Pattonově armádě. Tahle obrovská a tvrdě válčící vojenská síla z východu a proti ní ta ze západu, která se musela zastavit neblaze na demarkační čáře za Plzní, byla tím rozhodujícím faktorem, který zabránil Schörnerovi a jeho velitelům srovnat Prahu se zemí, což by jejich vojska provedla s arkribickou přesností, kterou se vyznačovyly způsoby boje armád Wehrmachtu a jednotek vojsk SS.
Takže Prahu osvobodila samozřejmě sovětská armáda s pomocí americké armáda (s účastí mnoha cizích státních příslušníků včetně našich vojáků) a současně svoji významnou roli sehrálo i Pražské povstání. Kdyby Rudé armády nebylo, utopila by Skupina armád Mitte celé Pražské povstání v krvi v historicky krátkém okamžiku. Toto povstání tedy sehrálo dílčí, ale významnou a nezapomenutelnou roli a jeho padlí nepoložili životy nadarmo.
Dějiny však není dobré překrucovat jen proto, že v současné době se div ne za hrdinství považuje být protiruský, a proto, že vojensky nejsme s Ruskem zrovna v nejpřátelštějších vztazích. Naši neoliberálové se zase plácají od zdi ke zdi a chovají se při falšování dějin stejně, jako to dělali komunisté. Je to laciné, trapné a u primátora Hřiba postpubertální.
Pan primátor by se měl krotit, když plácá ahistorické projevy, jelikož se mu zjevně ve škole nedostalo dobrého vzdělání a sám nemá zájem se v historii aspoň bazálně samovzdělávat. Ještě že s touto svou příslovečnou pečlivostí nevykonává lékařskou praxi. To už je lepší, když trochu poničí Prahu. Ta už konečně přežila už i jiné čápy, namátkou třeba primátory Vacka nebo Němce.