Odpor šesti poslanců ODS proti daňovému balíčku je pouze záminkou k vyvolání vnitrostranického konfliktu. Tvrdí to obě menší koaliční strany TOP 09 a LIDEM, myslí si to také premiér Petr Nečas a mnozí novináři. Hned nabízejí také skutečné důvody.
Podle jedné verze jde o to zabránit vyšetřování korupčních případů IZIP a pražského dopravního podniku. Proto jsou mezi šesti rebelujícími občanskými demokraty zastoupeni členové správní rady VZP a pražská stranická organizace, tedy instituce ohrožené vyšetřováním. V tomto případě nesedí přinejmenším fakt, že kritika vůči daňovému balíčku zazněla ještě předtím, než ministr zdravotnictví dramaticky oznámil, že podává trestní oznámení v kauze IZIP. Vyšetřováním dopravního podniku je zase z poslanců ODS ohrožen především David Vodrážka, který spořádaně pro daňový balíček hlasoval.
Možná na zmíněných podezřeních něco je, zatím ale vypadají jako zbytečná hypotéza.
Dalším vysvětlením je údajné spiknutí šesti poslanců s prezidentem Václavem Klausem, který prý má v úmyslu svrhnout či oslabit premiéra Petra Nečase. To mu umožní, aby se vrátil do politiky, převzal ODS nebo založil vlastní stranu a spolu s budoucím prezidentem Milošem Zemanem znovu určoval osud této země.
Takové strategie se určitě v politických kruzích promýšlejí, o temné spiknutí za účasti rebelujících poslanců ale asi nepůjde. Jeden z nich Jan Florián naprosto bezelstně vyznává obdiv ke Klausovi i Zemanovi. Když mluví takto otevřeně, těžko může jít o tajné spiknutí.
Dostatečným vysvětlením odporu k balíčku zvyšujícímu daně přitom zůstávají argumenty rebelů. Chodí do parlamentu jako zástupci Občanské demokratické strany a tato strana jakékoli zvyšování daní odmítá.
Tento výklad naznačuje, že by mohlo jít o ideologický spor. Vyplývalo by z něho, že rebelové jsou poněkud krátkozrací. Česká republika provádí jako většina evropských zemí úspornou politiku, i když pod premiérem Nečasem a ministrem Miroslavem Kalouskem postupuje trochu důsledněji než okolní státy. Hrozivý dvousetmiliardový deficit státního rozpočtu vytvořily v roce 2009 především dopady finanční krize, skoro stejně nepříznivý efekt na státní finance ovšem mělo snížení daní.
Předpokládat, že se podaří rozpočet zachránit bez toho, že se daně opět zvýší, není prostě realistické. Když se stát rozhodne k záchraně rozpočtu, musí použít všechny nástroje, škrtání výdajů i zvyšování příjmů.
Pokud tohle rebelové z ODS nechápou, pak ať se raději nepouštějí do ekonomických debat, zní z vládního tábora.
Ovšem rebelové neříkají, že se nemají zvyšovat daně. Vadí jim pouze to, jaké daně se zvyšují. Není pochyb o tom, že se jim nelíbí snaha omezit paušály pro živnostníky, jsou přece občanskými demokraty. Přesto mluví o něčem jiném a fakticky opakují to, co říkají i mnozí ekonomové. Po zkušenostech z letošního roku nemá smysl znovu zvyšovat daň z přidané hodnoty. Vládní koalice od ledna významně zvýšila dolní sazbu DPH a slibovala si od toho zvýšení příjmů státního rozpočtu o 30 miliard. Za osm měsíců vyrostly o dvě miliardy a největší optimisté čekají, že do konce roku příjmy z DPH vyrostou o deset miliard. Zvýšení dolní sazby navíc významně přispělo ke zpomalení ekonomiky, a méně se tedy vybralo na dalších daních.
Letošní operace tedy byla jednoznačným neúspěchem a ministři Nečasovy vlády s tím mohli předem počítat, kdyby četli ekonomické knihy. V každém případě člověk nemusí být ekonomem na to, aby neopakoval stejnou chybu.
Mohu tedy býti zapáleným příznivce úspor, a právě z toho důvodu nebudu hlasovat pro další zvýšení DPH. V balíčku jsou i další chyby. Experti dokonce i z vládní rady NERV odsuzují opatření, které daní práci penzistů víc než práci lidí v produktivním věku. Důchodci potom logicky přestanou pracovat, případně přejdou do šedé zóny. V každém případě stát oslabí významný zdroj pracovní síly a na příjmech si nejspíš také nepolepší.
Vládě nutno přiznat, že provádí nepopulární opatření a že je tedy pod neustálou palbou námitek. I když jsou logické, s úsporami se přestat nedá, protože se musí dotáhnout k plánovanému cíli. Škrty a zvyšování daní jsou nepochybně víc bolestné, než se čekalo, na tom ale není nic zvláštního a nebude to lepší, dokud ekonomický růst nezvýší budoucí příjmy.
Přesto by měli Nečas s Kalouskem rozlišovat mezi námitkami a vzít vážně takové, které mohou jejich úsporné politice pomoci. Rebelové z ODS takové námitky očividně přednesli a z pohledu občanů je úplně lhostejné, jestli přitom mají nějaké postranní úmysly.
Dobrou práci udělali minimálně tím, že prolomili tabuizované téma penzijní reformy. V období úspor se vláda rozhodla posílat dvacet miliard ročně penzijním fondům, aby si tam majetnější občané mohli spořit na důchod. Takovou penzijní reformu kritizují i světové instituce včetně Mezinárodního měnového fondu a vláda ji nadále prosazuje, navíc jako součást úsporné reformy. Proto je dobře, že tváří tvář takovému přehmatu opět někdo prohlásil, že král je nahý.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6