UNESCO: Drzost bez hranic
Bez většího zájmu českých mainstreamových médií přijala minulý pátek (15/4) organizace UNESCO skandální rezoluci, kterou se pokouší přepsat dějiny lidského společenství.
Jde o další z kaskády protiizraelských rezolucí iniciovaných Araby. Tato je o to obludnější, že se dotýká místa, které je pro každého Žida vědomého si svých kořenů nejposvátnější - jeruzalémské Chrámové hory.
Provokativní je už názvosloví - a tady nacházíme příslovečného v detailu skrytého ďábla. Ačkoli lokalita je známá jako Chrámová hora, neb tam se nacházely oba staroizraelské Chrámy (důkazem existence toho druhého je Západní zeď, někdy nazývaná Zeď nářků), rezoluce UNESCO toto označení ignoruje a striktně se drží islámského pojetí významu tohoto místa. Místo pojmu „Chrámová hora“ používá označení „Mešita Al Aksa“ a „Al Haram aš Šarif“ (to pro Vznešenou svatyni neboli Skalní dóm s dominantní zlatou kupolí).
Ovšem nejen to. Náměstí u Západní zdi je s nebetyčnou arogancí a ignorancí současně nazýváno „Al Buraq Plaza“, přičemž termín „Western Wall Plaza“ je dán do závorky. Pro méně zasvěcené: je to totéž, jako kdyby nějaká mezinárodní rezoluce psala o dnešním Masarykově nábřeží v Praze jako o „Reinhard Heydrich Ufer“, jak se jmenovalo za protektorátu, a do závorky by uvedla „Masarykovo nábřeží“. Nevěřím tomu, že by Česká republika neprotestovala a nehleděla by na to, jak velkou většinou by byla taková drzost schválena.
Izraelci jsou na tom podobně.
Pozoruhodné je, že mezi zeměmi, které hlasovaly pro přijetí rezoluce, jsou jmenovány Francie, Rusko, Španělsko a Švédsko. Svým způsobem jde o státy, které reprezentují tři tradiční proudy v křesťanství: katolicismus (Španělsko, Francie), pravoslaví (Rusko) a protestantismus (Švédsko, Francie). Z tohoto hlediska je jejich postoj šokující. Všechna tři náboženství vycházejí z Bible, jejíž součástí je i Starý zákon. Podstatná část obsahu Starého zákona se točí kolem Prvního a Druhého chrámu, které jsou středobodem náboženství izraelského národa (judaismu). Kromě toho i počátky křesťanství, popsané v Novém zákoně, jsou spojeny s Druhým chrámem.
Jestliže tedy některé státy patřící historicky do křesťanské Evropy odmítají pro místo, kde stály oba izraelské Chrámy, označení Chrámová hora a dávají přednost islámským názvům „Mešita Al Aksa“ a „Al Haram aš Šarif“, dopouštějí se nepochopitelného zneuctění tradice, z níž duchovně vyrostly a v níž je jejich náboženství zakotveno. Lidově řečeno, kálejí na své vlastní kořeny.
Ano, na Chrámové hoře stojí obě muslimské stavby, mešita Al Aksa a Skalní dóm – Al Haram aš Šarif, to nikdo nepopírá. Naopak ti, kdo hlasovali pro zmíněnou rezoluci, popírají tři tisíce let trvající duchovní spojení lidu Izraele s Chrámovou horou. A jako spolek pošetilců, kteří tančí tak, jak muslimové pískají, se domnívají, že „vygumováním“ názvu Chrámová hora vygumují i pouto z nejpevnějších: mezi Židy, kterým není lhostejná jejich indentita, a Chrámovou horou, Jeruzalémem a Zemí izraelskou.
Člověk nestačí žasnout, jak hluboko mohou klesnout mocní některých států Evropy s tak bohatou historií organicky spojenou s křesťanským náboženstvím. Dnes udělali podraz na Izrael. Děsme se toho, co ve prospěch muslimů udělají zítra.
Jeruzalém, pohled na Chrámovou horu./Zdroj: Web Expedia.co.uk