Neviditelný Pes

OSOBNOST: Držitel Oskara, zlínský rodák

30.6.2006

Slavné londýnské divadlo "Royal Court Theatre" oslavilo padesáté výročí svého založení hrou zlínského rodáka sira Toma Stopparda "Rock'N'Roll"

Václav Havel, Mick Jagger i Magor Jirous z Plastiků se sešli 14.6.2006 v Londýně na premiéře hry o okupaci Česka a rockové hudbě. Hru s příznačným názvem Rock'N'Roll napsal anglický autor českého původu Tom Stoppard a byla uvedena v Royal Court Theatre. České premiéry se příští rok dočká v Národním divadle. Děj začíná v Cambridge těsně po vpádu sovětských vojsk do Československa v roce 1968 a končí koncertem Rolling Stones na pražském Strahově 19. srpna 1990.
Osou příběhu je soudní proces se skupinou Plastic People Of The Universe, který nastartoval vznik Charty 77 a sjednotil tak kulturní underground s intelektuální opozicí.
T. Stoppard a kniha o Batově nemocnici Když v roce 1999 světově proslulý anglický dramatik sir Tom Stoppard přebíral Oskara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare, málokdo z přítomných v sále věděl, že se narodil ve slavné éře Baťova Zlína přímo v Baťově nemocnici.
Asi 10 let shromažďuji materiály, které se váží k její historii a při studiu těchto materiálů jsem v archivech narazil na osobní kartu otce Toma Stopparda MUDr. Evžena Strausslera, který do BN nastoupil v roce 1932 a působil zde do roku 1939.
Roku 1934 se oženil s Martou Beckovou. Narodili se jim dva synové - Petr a Tomáš, Petr v roce 1935, Tomáš v červenci 1937.
V jeho archivních materiálech, je dotazník, který při svém nástupu do nemocnice vyplňoval. Pro zajímavost uvádím některé otázky:
- Jaký majetek máte?
- Kolik si myslíte, že vyděláte?
- Kolik si myslíte, že týdenně ušetříte?
- Co s ušetřenými penězmi provedete?
- Kdo Vám pověděl o firmě Baťa? etc.
Dr. E. Straussler se velmi aktivně se zapojil do práce, publikoval v českých lékařských časopisech a v Baťově časopise Zlín. Našel jsem několik jeho zajímavých článků:
- Zlín a Baťova nemocnice
- řadu populárních článků o spánku, slunečním úpalu, o letním praktikování mediků v BN
- řadu odborných článků, např. o tuberkulóze.
Dr. E. Straussler byl židovského původu. V roce 1939 odjel z firmy Baťa do Singapuru spolu s manželkou a oběma dětmi. Tento odjezdu v hodině dvanácté, 4.4.1939 (Němci obsadili Československou republiku 15.3.1939), organizoval tehdejší ředitel Baťovy nemocnice dr. Bohuslav Albert. Z archivních dokumentů je docela zajímavý pohled na to, jak firma Baťa školila své zaměstnance před cestou do zahraniční :
Zapracování MUDr. E. Strausslera před odjezdem do Singapuru
- 1 týden v obuvnické škole
- 1 týden v gumárenské škole
- 1 týden v prodejně obuvi: z toho Náměstí práce 1/2 týdne, 1/2 týdne v prodejně obuvi v pedikúře
- 1 týden jako pomocník osobního referenta na sociálním oddělení
Celkově tedy 4 týdny školení, ukončeno 1.3.1939. Kolik dnešních lékařů by podstoupilo podobné školení dnes?
V Singapuru působil dr. Straussler jako lékař a jeho žena jako ošetřovatelka.
Po napadení Singapuru Japonci paní Strausslerová odcestovala do Indie. Otec později zahynul. V roce 1945 se znovu provdala za majora britské armády Kennetha Stopparda, který oba chlapce adoptoval a vychoval jako typické Angličany.
Pohnutý životní příběh Toma Stopparda se objevil v americkém časopise TALK a odtud byl převzat do časopisu XANTYPA. Článek se jmenuje Jak jsem se stal židem. Tom Stoppard píše:
"Můj nevlastní otec Kenneth Stoppard, bývalý major britské armády v Indii, věřil spolu s Cecilem Rhodem, že narodit se Angličanem je jako vyhrát první cenu v loterii."
Stoppardova matka si dlouho dopisovala s dr. Emilem Máčelem ze Zlína, který dává dohromady takřka zapomenutý příběh Baťových Židů, lépe řečeno baťovských židovských lékařů.
(Dr. Máčel mi poskytnul spoustu zajímavých informací.)
V roce 1990 píše dr. Máčel Tomu Stoppardovi:
"Při studiu archivů jsem narazil na materiály Vašeho pana otce MUDr. Evžena Strausslera."
Sám Stoppard o smrti otce nic nevěděl. Píše:
"Jak zemřel můj otec? Na zemi? Na moři? Nikdo nevěděl. Jak mi bylo řečeno, prostě zmizel."
Později se dozvěděl, že jeho otec zahynul na moři cestou do Austrálie. Tuto loď potopili Japonci v úžině mezi Sumatrou a ostrovem Bangka, když se pokoušela proplout do Austrálie. T. Stoppard na odd. nukleární medicíny
Vztah Toma Stopparda k Česku nastiňuje několik událostí:
- v roce 1977 věnoval Václavu Havlovi hru Profesionální faul
- v roce 1983 poskytl Chartě 77 peníze
- v poslední době několikrát navštívil svůj rodný dům ve Zlíně - klasickou baťovskou cihlovou krychličku a jak píše sám, "byl to nesnesitelně dojemný zážitek, protože nahlédnul do matčiny minulosti a na sám začátek její nelehké cesty".
Sám si z útlého dětství ve Zlíně už nic nepamatuje:
"Vyrostl jsem jako chlapec a vše anglické mi zůstalo blízké."
Východ Evropy jej však láká pořád.
V roce 2002 byla uvedena premiéra jeho avantgardní devítihodinové trilogie Břeh utopie, která má mimo jiné ohromit trojrozměrnými laserovými kulisami. V této hře oslavuje osud ruské inteligence, zejména Alexandra Gercena pronásledovaného carskou policií. Sám autor k tomu dodává:
"Asi před pěti lety mě napadlo, že bych svou ´ruskou hru´ mohl napsat o Vissarionu Bělinském. Zaujalo mě, že když se setkal v pařížském exilu s ruskou emigrací, rozčílila ho její svobodná a nespoutaná literární scéna do té míry, že tam chtěl zavést cenzuru.
... Představa konfliktu těchto postojů mě fascinovala. Jenže potom jsem studoval dál a dál a protlačili se mi tam také Ivan Sergejevič Turgeněv, anarchista Michail Bakunin - a právě Gercen." Stoppard dále uvádí:
"Kromě toho mě přitahoval také nejslavnější absentér na párty v Orsett House, Londýňan Karel Marx, který Gercenovi nevěřil a obratem si vysloužil sžíravou kritiku své ekonomické teorie."
O ironické sebereflexi Toma Stopparda svědčí snad i věta z oskarového snímku Zamilovaný Shakespeare:
"Kdo je ten člověk?" " Ale, taková nicka - autor!"


FOTO: Dvě fotografie z návštěvy T. Stopparda na odd. nukleární medicíny Krajské nemocnice T. Bati z roku 2004. Dal jsem T. Stoppardovi knihu o Batově nemocnici a on povídá: "Tak mi ji Georgi podepiš." Tak jsem mu řekl: "Tome, nyní chápu, proč patříš k tvůrcům absurdního divadla, když mě necháváš podepisovat knihu pro držitele zlatého Oscara . To jsou ty paradoxy."

odd. nukleární medicíny
Krajská nemocnice T. Bati, Zlín



zpět na článek