Dobří lidé, doba je mimořádná, zažíváme něco, na co budeme patrně vzpomínat dlouhá desetiletí, tedy pokud to ve zdraví zvládneme a přežijeme.
Naše republika a vlastně celá planeta se ocitla v mimořádné situaci. Obrovské poděkování si nyní zaslouží lidé z první linie -zdravotníci, lékaři, sestry, hygienici, epidemiologové, policisté, vojáci, hasiči, řidiči MHD, starostové a radní, pracovníci sociálních služeb, ale v neposlední řadě i dobrovolníci šijící a distribuující roušky a další potřebné věci. Na spoustu dalších potřebných profesí jsem nyní asi zapomněl, za což se upřímně omlouvám.
Avšak současně si zaslouží poděkování lidé z pomyslné poslední linie – tedy punkoví hudebníci. Za to, že nám zpříjemňují časy karantény.
Neumětel kovový již 38 let pádí k punkovým (Ne)Umětelům
Ano, je to zde, legendární Visací zámek vydává novou fošnu – s poeticko-úderným názvem Anarchie a totál chaos. Punkoví veteráni (v tom nejlepším slova smyslu i nesmyslu) opět po pěti letech něco svérázného (a přitom předvídatelného) vydali. Neumětel kovový již 38 let pádí k punkovým (Ne)Umětelům.
Recenzovaná deska začíná zdařile stylově - songem „Anarchie“, což je remake legendárního hitu od „Pistolí“ „Anarchy In The UK“. České muže, kteří teď nemohou navštěvovat své oblíbené hospůdky, jistě potěší že Hony Haubert se v této verzi ikonické hymny vyznává, že by chtěl být hospodskej. A vlastně to potěší i ženy.
Recenzent si spokojeně bručí nad vyrovnaností celého alba. Za nejzdařilejší pokládá skladby Hrubý Jeseník, Zlověstně palmy šumí a Píčus.
Každého úředníka, neřku-li učitelku správního práva potěší jistě song Na úřadě (obsahuje mj. i pedagogické poselství – ty jsi lempl, chybí ti štempl).
Dodejme, že výše pozitivně zmíněnou písničku Píčus (ale ani většinu ostatních) patrně nezařadí rozličná (s)Hit Rádia, ale ani veřejnoprávní Radiožurnál nebo Dvojka či Regina do svých playlistů, nicměně to snad nikdo rozumný dnes už ani nečeká. Byť věkově se členové kapely pomalu řadí již mezi „kmety“ převážně poslouchající tyto stanice.
Doufejme, že alespoň Rádio Beat nebo Hey něco z nového alba tu a tam zařadí. Uvidíme! Kupříkladu song Tam-Tam by mohl být oživením mediálních relací o celebritách a jiných cvocích.
Visáči hrají již skoro čtyřicet let (od r. 1982) a pořád v nezměrné sestavě. To je světový unikát, a na punk-rockové scéně trojnásob.
Zkušení a vážení recenzenti (jako Pepa Vlček nebo pan Korál se Špulákem) se rádi ptávají: Jak to funguje jako celek? Tož, funguje, proč by nefungovalo. Jsou to zkrátka vtipní a nápadití Visáči, kteří se s tím nijak zbytečně nemažou. Prostě kytarový punk ́n ́roll jak má být.
Deska vyšla u Warner Music, což se jistě stane terčem skalních punks, nicméně Visací zámek si z toho asi nebude nic dělat, ostatně Visáči budí dojem už skoro 40 let, že si nedělají nic z ničeho.
Punk´s not is not dead, vy volové! A Visáči teprve ne!
Po vzoru Brava, Vlasty (ostatně Vlasta je hnusná, Vlasta je chlap) a Filipa pro náctileté dáváme i procentní hodnocení: 106 procent za svobodný přístup k chytrému punku!
Díky, Visáči , že existujete, tady je svět ještě v pořádku! Aspoň někde.
Visací zámek - Anarchie a totál chaos, Praha, 2020
Autor je punk-rockový publicista