KNIHA: Mýtus o Pérákovi

Slyšeli jste někdy od prarodičů vyprávět o Pérákovi? Já ano, moje babička mi v dětství tuto mytickou postavu fantoma, který měl na nohách pružiny a proháněl po Čechách nácky, popsala věrně. Věděla, že jde vlastně o pohádku, ale stejně jako ostatní s radostí hltala vyprávění o jeho smyšlených dobrodružstvích. Co jiného se také dalo za Protektorátu dělat, že?

Autor knížky Mýtus o Pérákovi Petr Janeček je zkušeným autorem příběhů o městských legendách ze série Černá sanitka, a proto asi nikoho nepřekvapí, že se rozhodl zpracovat i téma Péráka, smyšleného superhrdiny, který se vyskytoval na mnoha místech a v mnoha podobách, byl hodný i zlý, bojovník proti nacistům i perverzák, které strašil ženy a kradl jim spodní prádlo ze šňůry před domem.

Tato kniha se mi moc líbí, je typograficky skvěle vyladěná, dobře se čte a také krásně voní. Pokud čekáte zábavnou četbu, oddechovou, tak budete možná překvapeni. Jde totiž o perfektní vědeckou studii o fenoménu, který vznikl v Anglii v 19. století. Tamní Spring-heeled Jack se stal předobrazem podobných přízračných moster, působících u nás za války, v Rusku během jejich revoluce a v poválečném Německu.

Co vás v knize čeká? Kromě teoretického úvodu, kdy je Pérák zasazen do kontextu místa, doby a politických poměrů, se dozvíte dost i o jeho souputnících a příbuzných legendách. Základním kamenem knihy jsou ale vzpomínky pamětníků, kteří svými slovy vyprávějí o tom, co o Pérákovi slyšeli oni.

Musím říct, že Pérák je mojí oblíbenou městskou legendou, ale netušil jsem, že se velmi podobné postavy objevují ve vyprávění posledních 200 let na mnoha místech světa, třeba i v Americe. Autor pojal téma velmi poctivě a pečlivě, čtenáře zasvětí do problematiky a přesvědčí ho, že i folkloristika může být vědou velmi poutavou a zábavnou. Bohatý poznámkový aparát a přílohy umožní čtenářům prokousávat se problematikou i dál, mimo hranice této velmi seriózní, přesto zábavné a čtivé knihy.

Je zajímavé srovnat si to, co jsem už o Pérákovi věděl, s tím, co mi na zlatém podnose předložil autor. To jenom demonstruje fakt, že Pérák byl postavou mnoha podob a zaměření. Já jsem si ho ve své hlavě na základě vyprávění definoval jako akrobata, který se při toulkách po periferiích Prahy dopouštěl drobných legrácek směřovaných proti německým vojákům během okupace. Kreslil jim na záda posměšná hesla, řezal kabáty žiletkou a hlavně Pražanům dokazoval, že okupanti nemají vyhráno, že je tu někdo, kdo s nimi zatočí. Bral jsem ho prostě jako postavu, která slouží k posílení sebevědomí celého národa.

Autor knihy mi ale Péráka představil v celé jeho kráse, v různých variantách, v té dobré i zlé. Skvělé jsou zmíněné výpovědi pamětníků. Moc se mi líbí, že je autor neredigoval a nechal je tak, jak zazněly. V nespisovném jazyce, mnohdy se sprostými výrazy. Jsou autentické a všeříkající. To, že měl Pérák takové množství podob a schopností, lze jednoznačně přičíst lidské fantazii. Ta ovšem vycházela z reálných příhod a i samotný Pérák měl jistě mnoho předobrazů z masa a kostí. O tom se ostatně přesvědčíte v jedné části knihy, kde jsou fotografie těch, jejichž chování legendy o Pérákovi přiživovaly.

Knihu k recenzi poskytl eshop Megaknihy.cz. Petr Janeček toho napsal víc, třeba populární sérii Černá sanitka, podívejte se.

Převzato z Historieblog.cz se souhlasem autora.