Tento týden proběhla většinou médií zpráva o zničení Belova chrámu v syrské Palmýře Islámským státem. Pominu-li, že právě senzacechtivé informování o všech podobných incidentech motivuje Islámský stát k akcím, které jim kromě publicity nic rozumného nepřinesou, dovolil bych si jednu věcnou poznámku - nezapomínejme na nedozírné škody, které napáchal komunistický režim na našem vlastním kulturním bohatství.
Zapátral jsem na internetu a našel jsem, že v letech 1945-1989 bylo na území dnešní ČR zbořeno 207 kostelů, více než 2500 kaplí a kapliček, silně poškozeno bylo 1830 kostelů a kaplí. Jen pro srovnání: od roku 1989 byly zbořeny dva kostely a asi padesát kaplí, ve většině případů z důvodu zoufalého stavu zaviněného “péčí” v předchozích čtyřiceti letech.
Chování komunistického režimu bylo zejména k sakrálním stavbám stejně bestiální jako chování Islámského státu. Stejné byly také pohnutky - likvidace připomínek jiné ideologie.
Kromě sakrálních staveb bylo nenávratně poškozeno i množství dalších památek - hrady, zámky a jejich inventář, architektonické skvosty připomínající Masarykovu první republiku, množství soch a památníků... a tak by bylo možné pokračovat do nekonečna.
Můžete namítnout, že dvě stě let starý kostel nemá hodnotu dva tisíce let starého chrámu, to však nemůže nijak umenšit zrůdnost, s jakou se na našich památkách podepsali komunisté. A na to by se nemělo zapomínat.