Divadelní budova v Karlových Varech by mohla soupeřit s kteroukoliv podobnou stavbou v Evropě, taková je to krásná ukázka vídeňské architektury z konce 19. století. Navrhla ji v roce 1884 firma architektů Fellnera a Helmera, kteří mj. navrhovali i budovu Vídeňské státní opery, kromě asi 150 jiných divadelních budov v Evropě. Navíc se na její výzdobě podílel tehdy ještě docela neznámý malíř Gustav Klimt spolu se svým bratrem Franzem a se společníkem Gustavem Matschem. Však se také všichni tři zvěčnili na pravé spodní straně bohatě zdobené opony, kterou navrhli.
Klimt je malířem obrazu, který před pár lety vytvořil nový světový rekord jako nejdražší obraz prodaný přímo při aukci. Neptejte se mě ani, kolik tehdy vynesl tento portrét jisté dámy z vídeňské společnosti, jemuž se říká Zlatá Adéla, bylo to ale hodně přes sto miliónů dolarů. Gustav Klimt ale tento obraz a jiné, které ho proslavily, namaloval až hezkých pár let poté, kdy ještě patřil k onomu zmíněnému společenství. To se rozpadlo poté, kdy Gustavův bratr Franz zemřel mladý, stěží třicetiletý. Takovéto věci u mne vždycky vedou k přemýšlení. Co by se asi stalo, kdyby byl Franz žil a společenství se tím pádem nerozpadlo? Byli by všichni tři pokračovali v tehdy již úspěšně zavedeném podnikání jako designeři a malíři divadelních (i jiných) interiérů? Myslím, že to by bylo dosti pravděpodobné. Znamenalo by to ovšem, že jeden z nejúspěšnějších malířů 20. století a snad i všech dob by se byl pravděpodobně nikdy nestal známým, protože by nikdy nebyl namaloval obrazy, které ho učinily slavným, ve svém vídeňském studiu, které si otevřel až po smrti svého bratra a po rozchodu s Matschem!
Takto by člověk mohl pokračovat dále. Jednou jsme se s kamarádem toulali po karlovarském hřbitově, když jsme náhle narazili na zřejmě nedlouho předtím vystavěnou hrobku, či spíše monument. Přistoupíme blíže, abychom zjistili, komu se to tu činí takováto pocta. Čteme jméno toho člověka — Wolfgang Amadeus Mozart! Tohle přece není možné, kroutíme nad tím hlavami. Vžyť přece Mozart byl pochován ve společném hrobě poté, co zemřel ve Vídni při chřipkové epidemii! Trocha bádání ale odhalila pravdu. Pohřben na tomto místě je syn slavného skladatele, který později přijal stejné jméno jako jeho otec. Byl také hudením skladatelem, ovšem daleko méně významným než jeho ploditel. Zemřel náhle poměrně mladý v Karlových Varech, kde měl tehdy jakousi zakázku, a jeho hrob se původně nacházel v nedaleké čtvrti Rybářích. Jen několik měsíců před tím, než jsme tento nový hrob objevili, byly zde jeho ostatky znovu pohřbeny, když se původní hřbitov měl rušit. Pokračujme ale dále po stejné linii — copak by se asi stalo, kdyby byl W. A. Mozart otec nechytil chřipkový virus, který skolil tisíce obyvatelů Vídně, a kdyby byl žil, dejme tomu, dalších třicet let? Byl by stejně slavný jako je dnes? Slavnější? Něco mi říká, že spíš naopak. Že by třeba skládal další opery, každou novou o něco málo slabší než tu předchozí, až by ke konci úplně zapadl do průměru. Což by ale znehodnotilo v očích kritiků i ty jeho ranější skladby, jakkoliv výtečné mohly být. Všechno by možná bylo úplně jinak...
Autorovy stránky: http://www.voyenkoreis.com