Ač to nezní dobře, přiznejme si, že žijeme v době kultu spotřeby a dluhů. Stačí si pustit televizi, případně chvíli surfovat internetem. Ze všech stran se na nás valí lavina půjček, kdo se nezadluží, jako by nebyl.
Proto se nelze divit všem těm, kteří s postupem času uvěří tomu, že finanční instituce je nejlepším přítelem člověka, vždyť nabídka spotřeby je tak široká. A tak podle zprávy České národní banky z 31. ledna 2017 stoupl za loňský rok celkový dluh českých domácností o 96 miliard korun na celkových 1,428 biliónu korun. Pro ilustraci stavu věcí a porovnání, státní rozpočet ČR pro rok 2017 počítal s náklady na provoz státu v hodnotě 1,309 biliónu korun, přičemž tato prognóza se rovná 60miliardovému schodku. Když může dlužit stát, proč já ne, mohl by si také říci daňový poplatník.
Zatímco chápu finanční instituce profitující z klasických půjček, nebankovní instituce zaměřené s pomocí reklamy na „lov“ dlužníků, se nacházejí mimo můj ekonomický prostor. Přestože si rozhodně nemyslím, že každý dlužník rovná se automaticky zaprodanec zla, totiž žiji v představě, že půjčovat prokazatelnému dlužníkovi je v rozporu s podnikatelskou logikou a dobrými mravy.
Ve snaze proniknout do problematiky lapení dlužníků do ještě větší dluhové pasti jsem rozklikla jeden z inzerátů. Na úvod jsem se dočetla, že nebankovní společnosti hledí spíše než na historii schopnosti splácet na celkovou kredibilitu zákazníka, na jeho aktuální příjem a zaměstnání. Text pokračuje sdělením, že pokud nepůjčí banka, jsou tady nebankovní společnosti. Pohledávka u nebankovní instituce se ovšem rovná absolutní nemožnosti půjčit si někdy někde jinde. V praxi to lze vyložit ve smyslu: Neřeš ostatní dluhy, hlavně plať nám. V závěru úvodního slova se klientovi dostává rady, aby půjčku nepoužíval na splátku těch předchozích. Škoda, že text nepokračuje ve smyslu doporučení, kterak s penězi naložit. Koupě nové televize? Dovolená? Mobilní telefon? Ojeté auto? Či ještě něco životně nezbytnějšího? Jistě, půjčené peníze lze mnohonásobně zhodnotit úspěchem ve hře o Eurojackpot či správnou trefou výsledků několika zcela nepředvídatelných sportovních utkání. Nebo v kasinu! Pokud však člověk počítá s tím, že se zázraky dějí, chytá se něčeho ještě slabšího, než stébla. Osobně bych tak motivaci většiny půjčujících si dlužníků viděla ve smyslu: Ono to nějak dopadne.
K zamyšlení je i princip fungování nebankovních institucí orientovaných na půjčky dlužníkům. Ve zmiňovaném inzerátu jsem jich napočítala patnáct, velmi mě pobavil název jedné z nich - IQ půjčka. Finanční instituce tohoto druhu půjčují částky od 500 Kč do 5 000 000 Kč, datum splatnosti od jednoho dne po dvacet let. Minulost se neřeší, u půjček v řádech miliónů je ovšem požadován ručitel. Přes veškerou snahu si ovšem nedovedu dost dobře představit, kterak se někdo zaručí za částku v řádech miliónů, byť je dlužník sebepřesvědčivější...
Byznys s půjčkami dlužníkům má být založen na tom, že i v případě jistého procenta nedobytných pohledávek zůstane majitelům přiměřený zisk. Toho se dosahuje prostřednictvím RPSN (roční procentní sazba nákladů) mimořádné výše. Tento model nejspíše zatím funguje, jinak by si například jedna z nebankovních společností mohla stěží dovolit masivní televizní reklamu v hlavní roli s bývalým kuchařem. Přesto se nabízí otázka, zdali trvanlivost tohoto byznysu není stejná, jako je tomu v případě pokrmů z kůžiček zmiňovaného kuchtíka.
V médiích často narážím na termín byznys s lidskou bídou. A naivitou, chtělo by se dodat. Do této kategorie řadím i půjčky dlužníkům. Tento druh obchodu ovšem považuji za nebezpečnější. Mnohdy polorozpadlé ubytovny, jejichž majitelé vydělávají na tzv. sociálním bydlení, totiž nelze inzerovat jako ideální místo pro život. To v případě půjček se nabízí okamžité řešení. O to více mě potěšila informace, podle které se Google loni v říjnu rozhodl zakázat příjem reklam na některé nebankovní půjčky z kategorie „do výplaty“. Při svém rozhodnutí vycházel největší internetový vyhledávač světa z vlastního průzkumu, podle kterého mohou vést zejména tyto půjčky k nesplatitelným dluhům a patří do stejné škatulky jako padělky či falešné léky na hubnutí. Chvála vizionářům ze Silicon Valley...
Převzato z blogu se souhlasem autorky.