Poslední doba byla opět bohatá na události kolem jaderné energetiky. Na jedné straně jsme se v německém tisku mohli dočíst o snaze Zelených zavést zvláštní daň z jaderné energetiky, na druhou stranu jsme mohli zaznamenat přelomové rozhodnutí Velké Británie o plánech na výstavbu nových jaderných bloků:
Süddeutsche Zeitung (9.1.2008):
Zelení chtějí zavést zvláštní daň z palivových článků, která má zdražit atomovou energetiku, navrhuje energetický expert strany Michael Schäfer. Někdejší šéf kanceláře šéfa Zelených Reinharda Bütikofera je od roku 2007 zástupcem šéfa poslanecké frakce Zelených v berlínském sněmu. "Daň by měla činit zhruba dva eurocenty za kilowatthodinu, takže by ročně vynesla zhruba dvě miliardy eur," uvádí se v návrhu. Cílem daně je "vyrovnat náklady" mezi různými zdroji energie, vysvětlil Schäfer v listu Süddeutsche Zeitung. Důvodem je obchod s emisními povolenkami: Zdražuje výrazně proud z uhlí a plynu. Zejména uhelné elektrárny potřebují pro provoz velké množství povolenek. Vícenáklady promítají energetické firmy do ceny proudu. V důsledku toho získávají provozovatelé jaderných elektráren "dodatečné miliardové zisky". Prostřednictvím daně z palivových článků by se odčerpaly. Zákazníků by se to nedotklo, tvrdí Schäfer, firmám by se však snížily zisky.
Velká Británie - White Paper on Nuclear Power
Nový jaderný program vlády Velké Británie na kterém se začalo pracovat v květnu 2007 byl zveřejněný ve čtvrtek 10.ledna 2008.
Na více než 190 stranách je detailně popsán další směr jaderné energetiky v UK se závěrem:
Vláda přijala usnesení povolit výstavbu nových jaderných elektráren s přihlédnutím k hrozbám klimatických změn a energetické bezpečnosti. Vláda UK se shodla na tom, že jaderná energie je:
- nízkouhlíková - neprodukující CO2 a minimalizuje zhoršování klimatických změn
- cenově dostupná - jaderná energie je nyní nejlevnější nízkouhlíková technologie
- spolehlivá - ověřené jaderné technologie vyrábí elektrickou energii spolehlivě
- bezpečná - bezpečnost je daná samotnou technologií umocněnou vysokou úrovní
nezávislého státního dozoru
- přispívá k rozšíření skladby vlastních zdrojů a zvyšuje tak samostatnost země na
dodávkách energií a paliv
Na základě těchto skutečností je vláda UK přesvědčena, že je ve veřejném zájmu aby jaderná energie hrála nedílnou úlohu v energetickém mixu Velké Británie spolu s dalšími nízkouhlíkovými technologiemi.
Vláda UK je přesvědčena, že je veřejným zájmem aby společnosti investovaly do nové výstavby jaderných elektráren a zavazuje se, že vláda sama udělá aktivní kroky k umožnění výstavby nových jaderných elektráren a bude podporovat společnosti při financování, vývoji, výstavbě nových JE spolu se zajištěním všech nákladů spojených s likvidací jak elektráren, tak odpadů.
Tolik tedy dvě zajímavě protichůdné zprávy z naší Evropy…
V Rakousku se nic zvláštního neděje až na to, že Atomstopp opět hrozí blokádami na bývalých hranicích. Když si přitom shrneme informace za rok 2007, žádný zázrak to z hlediska Rakouska není. V alpské zemi hodlají postavit plynové elektrárny o instalovaném výkonu přes 4000 MW a k tomu nový plynovod v ceně 900 milionů eur. Za rok 2007 dovezli naši jižní sousedé (čistý dovoz) cca 5,72 TWh, což je téměř polovina toho, co vyrobil Temelín. A pokud jde o skleníkové plyny, tak tam to také není na chlubení. Původní cíl podle Kjota, tedy -5% oproti roku 1990 se nyní jeví zcela nesplnitelný. Skutečnost je +17%. Ano, Rakousko je země bohatá a může si koupit "odpustky". Ale možná by celkem 1,5 miliardy eur dokázalo investovat lépe. Nehledě na to, že od země, která se chlubí svým velmi kladným postojem k ochraně životního prostředí, bych čekal zcela jiný přístup.
Je to ale celkem logické. Ono bojovat proti Temelínu je mnohem jednodušší, než pomocí moderních technologií - mezi něž počítám i jadernou energetiku - zmenšovat nebezpečí oteplování Země.
Mimochodem, když se tak ohlížíme k našim sousedům, velmi mě pobavil rakouský kancléř, který kladl našemu premiérovi při jeho návštěvě ve Vídni na srdce, abychom si to ještě rozmysleli s odmítnutím zakázky na transportéry. Protože když si je od Rakušanů nevezmeme, firma zkrachuje a stovky lidí přijdou o práci.
Jak s tím krásně ladí dlouholetá snaha Rakušanů o "nulovou variantu" u Temelína. Totiž že poslední na kopečku nad Týnem v elektrárně zhasne a zamkne… Kdybychom chtěli být hodně jízliví, mohli bychom našim sousedům doporučit zvýšení ploch osázených například rychle rostoucími topoly. Tam lze zaměstnat cca desetkrát víc lidí ve srovnání se zaměstnaností v jaderné energetice (vztaženo na stejný instalovaný výkon), proč by se v této oblasti nemohli uplatnit dělníci ze zbrojovky!
Ale vraťme se domů. Jihočeské matky, ale i další aktivisté včetně vrcholných zástupců Strany zelených dlouhá léta uváděli pokud jde o jadernou energetiku jako náš vzor USA. Živě si pamatuji na rozhlasovou relaci s paní Kuchtovou na rádiu Prácheň (1999), kdy říkala, že budeme muset opět "objevit Ameriku", kde už dvacet let neobjednali žádnou novou jaderku. To samé jsme mohli slyšet od pana Bursíka ještě pár měsíců před parlamentními volbami.
Dnes už něco takového říci nelze. V USA je vydáno již několik povolení a problém bude brzy spíše opačný. A totiž že bude málo rukou, které by nové jaderné bloky mohli stavět…
Když jsem vzpomněl vysílání na rádiu Prácheň, zažili jsme tam jednu krásnou příhodu. Moderátor pořadu se zeptal odborného poradce, pana ing. Vlka (který tam byl s paní Kuchtovou), jestli jsou temelínské turbíny schopné bezpečného odstavení. Po jeho odpovědi "samozřejmě" následovala přestávka pro písničku … a také pořádný slovní "výprask" od učitelky. Raději jsme na chvíli opustili studio…
Podobný argument proti jaderné energetice (jako příklad USA), byl pro aktivisty donedávna ten, že v Evropě staví nový reaktor pouze jedna vyspělá země, a to Finsko. A to ještě po neskutečném lobbování mezi finskými politiky. I tento argument už je dnes bezcenný, protože nový reaktor začíná stavět Francie. A teď přišlo rozhodnutí Velké Británie.
U nás doma to zatím stále vypadá nejasně. Platná energetická politika, která mluví o nových jaderných blocích, se stala přes noc cárem papíru. Bylo to tu noc, kdy byla podepsána koaliční dohoda. V parlamentu je 200 poslanců. 194 z nich pochází za stran podporujících jadernou energetiku, těch zbylých šest má ale moc zbourat vládu…
A tak stále čekáme… Bezpečnostní výbor, energetici, ekonomové, ti všichni vědí, že bez nových zdrojů se v blízké budoucnosti neobejdeme. Myslím si, že je dnes už jasné i panu Bursíkovi, že ETE 3, 4 je třeba začít budovat co nejdřív. Jak ale vycouvat z toho, když tvrdím dlouhodobě a opakovaně, že jaderná energetika je fuj, že? A zvlášť tehdy, když vedle sebe mám bývalou ministryni, která se zdráhala podepsat jakoukoliv vládní smlouvu, ve které se objevilo slovo reaktor.
Uvidíme… Uvidíme, jak dopadne sjezd Strany zelených. Je ale velmi smutné, když deset milionů lidí v téhle zemi čeká na to, až se sejde několik stovek členů této strany, až dorazí i jedni z nejvýznamnějších jako zakladatel Spolku přátel koz nebo bývalý člen Hare Krišna a budou se - mimo jiné - domlouvat, jestli budeme v republice do budoucna potřebovat elektriku, nebo ne.
Tož asi taková je současná situace v jaderné energetice v Evropě a u nás. Mimochodem, když jsem u toho, dovolte mi ještě pár slov o výsledcích Temelína v minulém roce. Někdy na jaře minulého roku jsem na stránkách NP obhajoval úniky radioaktivní vody. Elektrárna udělala mnohá opatření, aby bylo lépe a letošní odstávky na výměnu paliva ukáží, jestli byla opatření co k čemu.
Největším malérem bylo přelití reaktoru. Na víku reaktoru je 91 přírub, přes které prochází měření neutronového toku a měření teplot a také ovládání regulačních a havarijních tyčí. U jedné z přírub bylo špatně nasazené grafitové těsnění a při tlakové zkoušce přes toto těsnění pronikla primární voda a polila víko reaktoru. Protože je toto víko na vnější straně z normální černé oceli, muselo být demontováno a očištěno. Z hlediska bezpečnostního to nebyl problém žádný, ale reaktor se musel znovu demontovat, vyčistit a opět složit. V konečném důsledku z toho byla odstávka delší o tři týdny.
Velká škoda zvláště tehdy, když Temelínu stačily dva dny provozu k tomu, aby vyrobil roční plánované množství elektrické energie. Takhle to bylo 12,265 TWh, což bylo 98 % plánovaného objemu. Nebýt přelití reaktoru…
Lépe se dařilo, pokud jde o počet neočekávaných výpadků. Plánovanou technickou poruchovost měla elektrárna 2,98 %. Skutečnost byla 1,94 %. Oproti Dukovanům, které se drží kolem 0,1 % to pořád nic moc není, ale ještě před dvěma roky to bylo cca 7%. A dvě procenta - to už je průměr jaderných elektráren v EU.
Stále je co zlepšovat, ale Temelín už přestává být tím "fackovacím panákem". Skalním aktivistům to vysvětlit nelze, ale rozumný člověk si udělá závěry sám.
Co ještě zbývá dodat? Minulý rok byl pro jadernou energetiku celkem úspěšný. Žádné větší průšvihy, z hlediska celosvětového podílu (produkce elektrické energie) si jaderné elektrárny stále drží cca 16 %, staví se několik desítek nových reaktorů, v plánu je několik dalších desítek. Největším problémem podle mého názoru nebude do budoucna odpor veřejnosti ani nedostatek peněz, ale nedostatek kapacit. Je nejvyšší čas otevírat celosvětově obory, které jsou pro výstavbu jaderných elektráren stěžejní, a lákat do nich studenty.
Mimo jiné i proto, aby měl kdo postavit další dva bloky na Temelíně.
13.1.2008