Opravdoví čarodějové mají lidi většinou rádi ale co hlavně - nedělají z nich úplné hlupáky. I mezi rádoby čaroději se najdou takoví, kteří mají mudly „v oblibě“. Ty ale pravidelně oblbují různými nesmysly a nepravdami a trvá vždy delší dobu, než mudlové vše pochopí. Takzvaní mudlové neboli ne-kouzelníci jsou lidé, kteří kouzlit doopravdy neumí. Mnoho samozvaných kouzelníků mudly ve skutečnosti opovrhuje a oni to většinou třeba i cítí, ale ne vždy si to plně uvědomují. Někteří mudlové jsou z toho třeba i v depresi a snaží se kouzelnické kousky marně naučit nebo o nich alespoň s obdivem planě žvanit. Tito samozvaní čarodějové se domnívají, že umí kouzly změnit šmahem všechno, co mudlové musí dlouho vytvářet a přetvářet. Úplně nejhorší je varianta, když se mudla třeba s psychopatickými osobnostními rysy domnívá, že je skutečný kouzelník. Ostatním nepoznamenaným mudlům potom fakt není co závidět a utéct není většinou kam.
Někteří pseudočarodějové u nás například tvrdí, že udělají z naší kotliny jakési top centrum digitálních technologií, robotiky a inovací a že naše země bude brzy nejenom v tomto směru lídr, že se prý vracíme zpět na vrchol Evropy, kde jsme dříve byli, a že chceme pomoci Evropě, aby byla silnější a spolupracovala na řešení problémů. A mudlové jen žasnou a nemalá část z nich těm nesmyslům skutečně věří.
A tak tedy pro příklad:
Renomovaný institut IMD ze švýcarského Lausanne vydá každoročně zprávu o srovnání digitální konkurenceschopnosti vybraných zemí světa. Spojené státy si i v roce 2019 udržely v žebříčku IMD světové digitální konkurenceschopnosti (IMD World Digital Competitiveness Ranking) první místo. Tzv. TOP 5 doplňuje Singapur, Švédsko, Dánsko a Švýcarsko. V TOP 10 jsou dále Nizozemsko, Finsko, Hongkong, Norsko a Jižní Korea a na 11. místě potom Kanada. Česko spadlo z 34. místa v roce 2018 na 37. místo v roce 2019 z 63 posuzovaných zemí. Před námi jsou třeba Kazachstán, Lotyšsko, Slovinsko, Litva, Estonsko, Island, Belgie, Rakousko, Israel, Lucembursko, Nový Zéland a mnohé další státy...
Posuzuje se nejenom to, jak technologie ovlivňují život daných zemí, ale také jak jednotlivé ekonomiky fungují jako celek, jejich závislost na ekonomikách jiných zemí, úroveň kooperace a především jaký je přístup k digitální konkurenceschopnosti, jak je vytvářeno příznivé prostředí pro rozvoj těchto technologií a připravenost k přijetí inovací, včetně způsobu jejich financování. Dále se v tomto směru posuzují tři základní faktory: 1. Znalosti, tedy schopnost porozumět a naučit se nové technologie; 2. Technologie, tedy způsobilost k rozvoji nových digitálních inovací; 3. Budoucí připravenost, tedy připravenost na nadcházející vývoj.
V nejvyspělejších zemích v tomto směru totiž dávno pochopili, že rozhodujícím, klíčovým momentem pro posílení konkurenceschopnosti, a to nejenom té digitální, je přilákat a udržet si vysoce kvalifikované pracovní síly. Dále je to vysoká úroveň investic do vzdělání na všech úrovních a rozvoje talentů všeobecně, podpora soukromého sektoru v tomto směru, účinné učňovské vzdělávání a špičková školení zaměstnanců firem a státních institucí. Veškeré tyto aspekty se v nejrozvinutějších zemích rozvíjejí dlouhodobě a konzistentně, rádoby kouzelníky tam rozhodně nepotřebovali, nepotřebují a potřebovat nebudou.
IMD World Competitiveness Center je výzkumné centrum ve Švýcarsku s 30letou zkušeností ve výzkumu odborných znalostí v oblasti konkurenceschopnosti.