Neviditelný Pes

EKONOMIKA: A co my?

10.6.2013

Další země chtějí do eurozóny

Od začátku příštího roku se Lotyšsko stane 18. členem eurozóny. Lotyšsko podle Evropské komise i podle Evropské centrální banky splnilo maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Inflace je v povolených mezích, deficit i státní dluh jsou stabilizovány pod stanovenými hranicemi, směnný kurz latu je vůči euru taktéž stabilní. Tyto výsledky nejsou zadarmo. Obrazně řečeno si Lotyši museli projít slzavým údolím tvrdých úsporných opatření a reforem poté, co roku 2008 zemi hrozil totální hospodářský kolaps. Tehdy Lotyšsko obdrželo pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu, ale zemi se postupně podařilo získat zpět důvěru finančních trhů. Lotyšsko je zkrátka vzorovým příkladem toho, že makroekonomické nerovnováhy lze úspěšně napravit. Lotyšsko v minulém roce zaznamenalo nejrychlejší ekonomický růst v EU. Jeho HDP za rok vzrostl o 5,1 % a podle očekávání by letos mohlo lotyšské hospodářství růst nejvíce ze všech členských zemí EU.

Vstup do eurozóny nebude sňatkem z lásky, ale z rozumu: lat je totiž delší dobu pevně navázán na euro. Kromě toho jsou Lotyši přesvědčeni, že zakotvení v jádru EU je ochrání před nežádoucím vlivem Ruska, s jehož dominancí mají neblahé zkušenosti.

Nikdo není schopen přesně předpovědět, jak se bude eurozóna dál vyvíjet. Na druhou stranu vše nasvědčuje tomu, že nejkritičtější momenty už má euro za sebou. Fiskální pakt byl schválen (bez Londýna a Prahy!) a nově zřízené mechanismy obnovily důvěru finančních trhů v euro. Rozhodnutí Evropské komise je velkým vítězstvím Lotyšska, ale také celé Evropské unie, jejímž jádrem eurozóna je. Zájem o euro ze strany dalších členských zemí dokládá, jak přehnané byly spekulace o nevyhnutelném rozpadu eurozóny.

Soused Lotyška Litva se připravuje na přijetí eura v roce 2015. Své úsilí o brzké splnění všech podmínek vstupu deklaruje Polsko a také Chorvatsko, které se stane co nevidět novým členem EU. Češi by si tudíž měli udělat jasno o tom, k jaké části Evropy chtějí v budoucnu patřit. Jestli do té, která rozhoduje o vývoji kontinentu, nebo do té, která se musí pouze přizpůsobovat rozhodování druhých.

Jednotná měna má vysokou přidanou hodnotu nejen pro obchod, ale také pro zahraniční investory, kteří jdou raději tam, kde již euro platí, nebo bude v dohledné době zavedeno. Svou trpkou zkušenost s tímto faktem jsme učinili již za Topolánkovy vlády, kdy se koncern Volkswagen rozhodl vyrábět nejmenší modely Škoda Citigo a VW Up místo ve Vrchlabí v Bratislavě právě kvůli jednotné měně. Je jasné, že při rozhodování investorů svou roli hraje i nízká transparentnost při zadávání veřejných zakázek, neefektivní státní správa či špatná vymahatelnost práva. Ale politická nevole vůči euru, kterou tak nešikovně za celou naši zemi do světa troubí vládní ODS, nám zahraniční investice doslova odhání. Včerejšími médii probleskla zpráva Česko-německé obchodní a průmyslové komory a dalších německých investičních komor o tom, že "Česko už není jedničkou, nahradilo ho Polsko". Polsko je pro německé investice atraktivnější a zdá se, že nás začínají dohánět i jiné státy bývalého východního bloku.

Naše země je jednoznačně hospodářsky navázaná na německou ekonomiku, což se rozhodně v dohledné budoucnosti nezmění. Bylo by jedině rozumné přikročit k fixaci naší koruny na euro a směřovat do eurozóny s rozvahou, ale jistě.

Autor je poslancem Evropského parlamentu za ČSSD

Převzato z LiborRoucek.blog.idnes.cz se souhlasem autora



zpět na článek