ŠAMANOVO DOUPĚ: Průmyslová škola jaderné techniky jako fenomén doby

Možnosti jaderného štěpení byly poprvé předvedeny v praxi na Hirošimě a Nagasaki v srpnu 1945. Přesvědčivá demonstrace těchto možností vedla Japonsko ke kapitulaci a k ukončení druhé světové války. Sovětský svaz, díky svým americkým komunistickým špionům, předvedl pokusný jaderný výbuch na střelnici v Kazachstánu o pouhé čtyři roky později, v srpnu 1949. A tak nezačala třetí světová válka. Nastartovalo mírové využívání jaderné energie, dokonce i mezinárodní spolupráce na tomto poli.

V prosinci 1954 přijalo Valné shromáždění OSN záměr vybudovat Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. První konference MAAE/IAEA se konala v roce 1955 v Ženevě. V témže roce se SSSR rozhodl využít inteligenčního potenciálu Československa a našim výzkumníkům nabídl vědeckotechnickou pomoc, včetně výzkumného jaderného reaktoru VVR-S víceúčelového provedení. Stali jsme se tak po USA, SSSR, Velké Británii, Kanadě, Francii a Norsku sedmým státem světa s vlastním výzkumným reaktorem. Vznikl Ústav jaderné fyziky v Řeži a vláda schválila výstavbu jaderné elektrárny A1 v Jaslovských Bohunicích. Protože se v té době plánovalo vybudování několika dalších jaderných elektráren, byla při Universitě Karlově založena Fakulta technické a jaderné fyziky (FTJF), která se později přesunula na ČVUT. Vypadalo to, že nás čeká jaderný rozvoj, který si krom inženýrů a doktorů vyžádá rovněž podporu rozsáhlého kádru jaderných techniků.

A tak byla tohoto roku rovněž založena "Průmyslová škola jaderné techniky". Škola se uhnízdila v mateřské náruči Průmyslové školy elektrotechnické v pražské Ječné ulici. Navázala zde na jeden či dva roky existující třídu E se zaměřením na jadernou techniku. V roce 1963 se jaderná průmyslovka přestěhovala do budovy ve Svatoslavově ulici v Nuslích. (Dnes je zde umístěna Obchodní akademie.)

Tato škola byla velice zvláštní. V nové škole vyučovali i odborníci z praxe, kteří ve studentech viděli svoje budoucí kolegy. Jedinečný byl záběr studia. Krom specializovaných předmětů - vyučovalo se několik fyzik, chemií, strojnictví, mechanická technologie, mineralogie, biologie, ekonomie, technické kreslení atd. - se nezapomnělo ani na všeobecně vzdělávací předměty jako dějepis nebo hudební výchova (nepovinná). Nikdo dodnes nezapomněl na tělocvikáře Vášu. S tímto oblíbeným profesorem se jezdilo v létě na vodu, v zimě na lyže. Součástí studia byly i laboratorní práce a praxe přímo na odborných pracovištích, kde studenti poslední půlrok studia zpracovávali diplomovou práci. Velkou roli hrálo i to, že se ve škole setkávaly děti z celého Československa, které společně s mimopražskými bydlely na internátě. Tato škola přispěla nepochybně i všeobecnému vzdělání české veřejnosti v "atomové problematice". Dozvuky této činnosti jsou patrny dodnes. Rakousko nám může jen stydlivě závidět, že podobnou školu nemělo.

Konec sedmdesátých let ukázal, že až tolik atomových elektráren mít nebudeme, a to znamenalo i ukončení činnosti této výjimečné a náročné školy, jež se stala určitým fenoménem: učila děti svobodně myslet v době nesvobody... Na tuto školu s vděčností vzpomínají její absolventi. Vyzdvihují zejména to, že je škola naučila logicky myslet, a přitom rozvíjela jejich tvořivé myšlení. "Dodnes na mne ta exaktnost zanechala stopy a hodí se i v divadle. Tam se totiž propojuje přesnost a určitá volnost…", vzpomíná např. herec Městských divadel pražských Stanislav Lehký, kterého znáte možná spíše z radia Beat. František Svátek zase po absolvování školy pokračoval na Kamenosochařské škole v Hořicích a později se proslavil svými kinetickými fontánami z kamene, skla i kovu. O jaderné průmyslovce vskutku platilo heslo "Škola, základ života". Dala totiž svým studentům skutečně široký rozhled, jaký není obvyklý ani dnes. Polovina těchto průmyslováků pokračovala na vysokých školách. Krom "jádra" se dali třeba na matematickofyzikální studia, ekonomiku či medicinu, v současném politickém životě se neztratili ani Josef Zieleniec či Václav Exner...

Kdo všechno byl absolventem této školy a jakým byla jaderná průmyslovka fenoménem doby, se dozvíte z filmu s pracovním názvem "GENERACE 60 ". Tedy - až bude natočen. Podstatným prvkem natáčení bude setkání v prostorech bývalé školy v budově Průmyslové školy elektrotechnické v Praze, Ječná 30, dne 28. února 2009 od 17.00 do 22.00 Pokud jste absolventem Průmyslové školy jaderné techniky, určitě přijďte. Jestliže znáte nějakého takového absolventa, toto pozvání mu, prosím, předejte. Těší se na ně režisér filmu kolega Peter Hledík. Další informace se dovíte na jadernatechnika@seznam.cz, případně u produkčního jakubjira@cinemart.cz (Více v přiloženém dopise.)

Psáno v Praze dne 16. února 2009